Regiony doženou Prahu. Platí Brusel

Petr Holub
20. 12. 2006 0:00
Praha - Ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič výrazně přepracoval návrhy, jak se mají v Česku čerpat evropské dotace v příštích sedmi letech.

Kam půjdou peníze
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Kam půjdou peníze

OPERAČNÍ PROGRAMY

(dotace v milionech eur, bez spolufinancování z české strany)

srpen prosinec Doprava 5565 5759 Životní prostředí 5177 4917 Regionální o. p. 3429 4659 Podnikání 3041 3041 Zaměstnanost  2588 1812 Výzkum 2071 2071 Integrovaný o.p. 1941 1553 Vzdělávání  1812 1812 Technická pomoc 259 259

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Poznámka: Údaje srpen - prosinec ukazují, jak se změnily návrhy po zásahu ministra Gandaloviče.Česko bude čerpat 26 691 milionů euro (zhruba 700 miliard korun podle současného kursu) pomocí 19 operačních programů.

Republika v této době dostane v přepočtu 700 miliard korun. "Možná si vůbec neuvědomujeme, o jak velký objem peněz se jedná. Po příštích sedm let budeme mít desetinu státního rozpočtu navíc a přitom jen na investice," říká ministr.

Ten peníze rozdělil tak, aby se s pomocí evropských miliard Česko dostalo na úroveň západní Evropy a všechny české regiony byly tak bohaté jako Praha.

Gandalovič očekává, že Brusel udělá v jeho návrzích jen drobné korekce.

Města budou vzkvétat

"Podařilo se prosadit, že pětina dotací půjde přímo do regionů," upozorňuje Gandalovič.

Třináct krajů a především jejich metropole se tak mohou stát prostředím, kde se uskuteční obrat postkomunistického Česka na jednu z nejbohatších evropských zemí.

Regiony dosud čerpají peníze prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj. To se mělo v období 2007-2013 změnit s tím, že dostanou 3,5 miliardy eur přímo z Bruselu. Gandalovič jim po svém nástupu do funkce zajistil další 1,2 miliardy, které vzal z programů svého úřadu a od sociálního resortu.

"Ve městech se začne stavět víc než dosud. Budou mít peníze na místní komunikace, na revitalizaci center a opuštěných areálů po starých továrnách. Města by měla začít vzkvétat," říká ministr, podle kterého budou mít jednotlivé radnice k dispozici stovky milionů korun ročně.

Dálnice a výzkum pro venkov

Z dalších operačních programů stát městům zajistí lepší spojení se světem.

Nejméně 150 miliard korun dostane doprava, přitom se napůl rozdělí mezi dálnice a železnice. Nejvíc peněz přitom půjde do projektů, které budou míjet hlavní město.

Česko musí respektovat plán evropské sítě TEN-T, která především počítá s tím, že dálnice i železniční koridory protnou Moravu ve směru z Katovic do Vídně.

Gandalovič připomíná význam rychlostních silnic, které by zrychlily dopravu mezi Olomoucí, Hradcem Králové a Libercem, případně napojily Karlovy Vary na dálniční síť. "Jde o to, spojit velká česká města," říká ministr.

Železniční koridor se postaví mezi Prahu a Lincem i mezi Plzní a Norimberkem.

Vědecká šance pro regiony

Výhodou pro regiony je pravidlo, že na peníze ze strukturálních fondů nemá nárok Praha, a proto mohou také víc čerpat z několika programů na podporu spolupráce výzkumu a ekonomiky.

"Celkově na tuto oblast půjde 220 miliard korun, to je čtvrtina všech prostředků," stojí v oficiálním materiálu Gandalovičova ministerstva.

Právě v regionech tedy mohou vzniknout například nové vědecké ústavy na evropské úrovni, případně centra vývoje nových technologií po vzoru Silicon Valley.

"Obecně lze říci, že taková možnost existuje," potvrdil náměstek ministryně školství Marek Mora, jehož úřad spravuje větší část peněz pro výzkumníky.

Mohla by se tak změnit současná situace, kdy se devět desetin všech peněz na výzkum utratí v Praze, Brně a jejich blízkém okolí.

Dotace, které se kontrolují

Experti očekávají, že plány na čerpání 700 miliard jsou dost dobré, aby přinesly zásadní obrat k lepšímu. Není přitom tolik důležité, jaké cíle pro jejich využití politici stanoví.

"Podstatné je dostat z Bruselu co nejvíc peněz. Pokud se dostanou do země, určitě pomohou," říká Dan Marek, který se zabývá evropskými dotacemi na olomoucké univerzitě.

Český navrhovatel musí v Bruselu prokázat, že jeho projekty budou mít nějaký užitek a přesně ho vyčíslit v penězích. Navíc se výsledek kontroluje. "Projekt v oblasti cestovního ruchu se například zaváže, že mimo jiné vytvoří několik pracovních míst a nejméně dalších pět let je udrží," vysvětluje Marek.

To je úplně jiný postup než u dotací, které poskytuje státní rozpočet. Ten například pošle deset milionů na opravu šaten sportovního klubu, nikdo se ale už nestará, jak byly využity.

Marek oceňuje, že regiony dostanou víc peněz. "Posílí se tím dosud nebývalým způsobem jejich politické postavení," dodává.

Půl roku zpoždění

Expert však politiky varuje, že při dosavadním přístupu k čerpání bruselských financí nemusejí být úspěšní.

Vláda už připustila, že definitivní podobu operačních programů dohodnou jednotliví ministři s Bruselem do března. "První výzvy obcím, firmám a neziskovým společnostem, které budou peníze čerpat, se tak rozešlou až někdy v dubnu nebo v květnu," tvrdí Marek.

Česko tak bude mít hned na počátku nového rozpočtového období půlroční skluz. Podle Marka je zdržení vinou ještě předchozích vlád.

Dlouho zapomenuté reformy

Vedle výzkumu, dálnic a revitalizace městských center se v operačních programech objevují ještě další a méně očekávané priority.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas počítá s tím, že peníze z Bruselu by mohly do značné míry řešit problém chudých romských rodin. Ve svém operačním programu chystá nástroje, které by na pomoc nejchudším mohly využít především nevládní organizace. 

"Mezi priority patří podpora terénní sociální práce a poradenství v sociálně vyloučených romských lokalitách. Evropské peníze budou podporovat i spolupráci státu, obcí a škol, aby mohly společně řešit jednotlivé příčiny sociálního vyloučení," vysvětluje Helena Lisá z Nečasova ministerstva.

Gandalovič je přesvědčen, že nová sociální podpora neuvrhne vyloučené Romy do ještě větší závislosti na pomoci státu, naopak jim pomůže obnovit pracovní a někdy i civilizační návyky. "Chceme umožnit těm, kdo mají zájem, rozhodující krok z ghetta," říká ministr.

Nečasův program má také otevřít pracovní trh ženám, které chtějí mít děti. Peníze půjdou na osvětu, aby si podnikatelé i zaměstnavatelé uvědomili princip rovných příležitostí. Stát finančně zvýhodní zaměstnavatele, kteří budou nabízet ženám (případně mužům) kratší a pružnou pracovní dobu, aby měly čas na rodinu. 

 

Právě se děje

Další zprávy