Brno - Stát není neomezený vládce, který může chtít zaplatit dluhy po podnikatelích, kdykoliv si vzpomene, třeba po devíti letech.
Nejvyšší správní soud se svým novým rozsudkem, který je důležitý i pro další případy, zastal podnikatele z Plzeňska. Ten před deseti lety dovážel - nezákonně - do Česka etylalkohol, za což byl v roce 2005 odsouzen. O dva roky později po něm celníci chtěli zaplatit o celní dluh, zhruba pět milionů korun.
Jenže to si vzpomněli příliš pozdě, rozhodl nyní soud a navíc případ zobecnil a uvedl v nové sbírce svých nejdůležitějších verdiktů, které jsou pak vodítkem pro jednotné rozhodování soudů.
Celní dluh vznikl v době, kdy v příslušném zákoně nebyla stanovena žádná lhůta na zaplacení. Až později, když parlament zákon změnil, se do něj dostala tříletá doba. Soud proto rozhodl, že stát nesmí dluhy vymáhat neomezeně dlouhou dobu. "To je nepřípustné," rozhodl senát Nejvyššího správního soudu vedený předsedou soudu Josefem Baxou.
Pokud by neexistovaly žádné lhůty pro vymáhání dluhů - jako tomu bylo v době, kdy zmíněný muž dovážel etylalkohol - mohl by se podle Nejvyššího správního soudu dostat nárok na zaplacení celního dluhu na stejnou úroveň jako třeba válečné zločiny nebo zločinu proti lidskosti. Pouze ty mohou být nepromlčitelné.
Devět let trvající akce
Soudci uvedli, že nejen české právo vychází z toho, že všechny zásahy veřejné moci do soukromé sféry musí být vždy limitovány časem. "Pokud zákon směřuje k opaku a vytváří zvláštní skupinu majetkových pohledávek státu, jejichž uplatnění nepodléhá žádné časové limitaci, ohrožuje právní jistotu," rozhodli soudci.
Podle nich se sice může zdát to, že je vymáhání dluhů časově omezeno, často nespravedlivé, ale přináší do společnosti stabilitu a jistotu. "Umožňuje tak dlužníkům plánovat si své životy s vědomím, že v důsledku uplynutí času již proti nim nelze určitý nárok uplatnit," uvedli soudci.
Soudci tak formálně zrušili předchozí verdikt Krajského soudu v Plzni, který postup celníků potvrdil. Podle Nejvyššího správního soudu měl být na tento případ použít zákon o soustavě daní, podle kterého daň nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání.
