Brusel - Současný systém zemědělských dotací, který diskriminuje farmáře z nových členských zemí Evropské unie, po roce 2013 skončí. Uvedla to dnes Evropská komise v novém návrhu společné zemědělské politiky EU.
Unie sice nemá mít jednotnou sazbu dotací ani v budoucnu, ale každý farmář v EU získá záruku, že nedostane méně než určité procento z průměrné sazby pro celou EU.
Jde přitom o velké peníze, do českého a moravského venkova plyne z evropského rozpočtu v zermědělských dotacích okolo 25 miliard korun.
Řekové berou pětkrát víc, než Lotyši
Průměrná sazba v evropské sedmadvacítce v současnosti činí 250 eur na hektar, tedy zhruba 6250 korun. Mezi starými a novými členskými státy, mezi nimiž je i Česko, však panují obrovské rozdíly. Zatímco Řekové získávají na dotacích až 500 eur (12.500 korun) na hektar, Lotyši například jen 100 eur (zhruba 2500 korun).
Naopak méně než Češi dostávají v dotacích na hekter Poláci, Slováci, Maďaři, Rakušané, Bulhaři či Rumuni.
"Současný systém má jiná pravidla pro země EU 15 (staré členské státy) a EU 12 (nové členské státy). To po roce 2013 nemůže pokračovat," řekl novinářům eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos. Bližší podrobnosti však Komise k systému zatím neuvedla.
Proti původním obavám českých zemědělců návrh neobsahuje úvahy o přechodném období, ve kterém by státy mohly dorovnávat platby z evropského či národního rozpočtu, což by v podstatě na několik let zakonzervovalo současný stav.
Podívejte se, jak systém dotací ovlivňuje jeden moravský kravín
"Příjemným překvapením je návrh na rovnější přerozdělení mezi starými a novými členskými státy," uvedl český europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL) s tím, že komise naštěstí upustila od zavedení přechodného období.
Česko ale naopak může mít problém s návrhem na uvalení „stropů" na přímé platby pro velké farmy. Takový návrh existoval již v minulosti, ale unie od něj ustoupila právě kvůli námitkám Čechů či Němců, kteří mají zemědělství ve východní části země tvořené právě velkými farmami.
EU chce víc dotovat ochranu krajiny
V Česku průměrná výměra farmy činí 84 hektarů, zatímco celoevropský průměr je 13 hektarů. "Sdružování zemědělců do větších celků a z toho pramenící zefektivnění zemědělské výroby by mělo být spíše podporováno a ne naopak trestáno," dodal Březina.
S tím ale nesouhlasí ekologové. Průmyslové zemědělství podle nich během posledních desetiletí úplně změnilo tvář české krajiny."Vinou intenzifikace ubývá pracovních míst na venkově, který se vylidňuje," tvrdí Hnutí Duha, podle kterého tak dramaticky klesla i biodiverzita v krajině a komfort chovaných zvířat.
Podobně to vidí i EU.Zemědělské dotace by totiž nově měly být vázány i na ochranu životního prostředí.
Proklikejte se tím, proč EU dává dotace i na biliár
Podle Evropské komise společná zemědělská politika není jen pro farmáře, ale i pro občany. "Evropské zemědělství musí být konkurenceschopné nejenom ekonomicky, ale i z hlediska ochrany životního prostředí," dodal Ciolos.
Zemědělcům se zdá péče o krajinu příliš drahá
Evropským zemědělcům se ale svázání dotací s ochranou životního prostředí příliš nelíbí. Podle nich jen zvýší náklady na zemědělskou výrobu a naruší tak celou produkci potravin v Evropě.
"Jediný konkrétní návrh v celém papíru je, že farmáře v EU čeká jen další velmi drahá zátěž," uvedl například šéf zemědělského sdružení COPA Padraig Walshe.
Unijní rozpočet pro zemědělce by měl být podle předpokladů Evropské komise zachován po roce 2013 na zhruba stejné úrovni jako v současnosti.
Farmáři dnes dostávají zhruba 55 miliard eur ročně, tedy téměř 1,4 bilionu korun, což je asi 40 procent celého rozpočtu EU. Tato částka ale ještě může doznat značných změn, protože stále ještě nezačala dlouho očekávaná jednání o rozpočtu unie pro roky 2014 až 2020.
Podívejte se, jak letos probíhaly žně na Hané
