Praha - Mnohonásobně vyšší cenu při vyjmutí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu a následném využití například ke stavebním účelům zaplatí v budoucnosti investoři. Stát totiž hodlá výrazně zpřísnit podmínky využití zemědělské půdy k nezemědělským účelům.
Jak přitom pro Aktuálně.cz potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček, v současné době prochází připomínkovým řízením novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou připravilo k tomu kompetentní ministerstvo životního prostředí.
"Ministerstvo zemědělství bude v novele důrazně prosazovat zpřísnění režimu ochrany půdy, která se zatím v novele navrhuje," konstatoval Vorlíček.
Upřesnil, že Gandalovičův resort hodlá především navrhnout a podpořit výrazné zvýšení stávajících poplatků za vyjmutí půdy z půdního fondu. "Doporučujeme také, aby část takto získaných finančních prostředků byla zpětně využita na návrhy a realizace pozemkových úprav," uvedl mluvčí. Pozemkové úpravy jsou totiž podle ministerstva základním nástrojem pro vyjasnění vlastnických vztahů k půdě a tím vytvářejí podmínky pro systematickou a komplexní ochranu půdy a krajiny.
Zemědělci na Aktuálně.cz
- Potravinová krize brzdí využití biopaliv v Česku
- Zdražování jídla může pokračovat. Kvůli pesticidům
- Zemědělci mohou na farmách prodávat králíky či med
- Firmy a zemědělci se přou: Kdo vyrábí z odpadního masa?
- Jste podnikatel a ničíte přírodu? Čekejte tvrdší trest
Podle zahraničního tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR a spoluzakladatele Spolku pro obnovu venkova Michala Pospíšila činí aktuální cena hektaru pozemku vyjmutého z půdního fondu asi dva miliony korun.
"Cena je prakticky stejná bez ohledu na to, zdali jde o pozemky v blízkosti Prahy nebo jinde, regionálně se to liší řádově o procenta," říká Pospíšil. To je podle něj nepřijatelné. Vyjímání půdy k jiným než zemědělským účelům by proto mělo být podle něj postaveno na tržních principech.
"Na kvalitní ornou půdu nebo pozemky v okolí městských aglomerací se musí platit několikanásobně více. Investor se pak musí rozhodnout, zdali zaplatí velký balík za vyjmutí půdy na stavební účely v blízkosti Prahy, nebo se raději posune do větší vzdálenosti za ceny nižší. Tímto způsobem by bylo možné ovlivňovat i komplexní rozvoj venkova," tvrdí Pospíšil.
Pokud by ale investor na původně zemědělské půdě rekonstruoval či modernizoval nějaký na něm stojící zdevastovaný objekt, mohl by být podle jeho slov nějak podporován.
Odplývání zemědělské půdy k nezemědělským účelům kritizoval tento týden i prezident Agrární komory Jan Veleba. Ročně podle něj zemědělcům zmizí asi 4 500 hektarů půdy.
Za posledních 150 let se v ČR podle vědců z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy zvýšila rozloha zastavěných ploch dvojnásobně.
