Praha - Inovační firmy mají prostě šmrnc. Stroj Nanospider, který liberecké firmě Elmarco uprostřed globální krize přihrál zakázku za miliardu korun, je už legendou.
Příběhy jako tenhle mají zatím v české kotlině nádech exotiky. V budoucnu se ale mají stát jejím hlavním proudem. Z evropských fondů totiž míří do inovací obrovský balík peněz, stejný jako na stavby dálnic. Celkem 5,7 miliardy euro, tedy přes 140 miliard korun.
Elmarco svůj Nanospider vyvinula s libereckou univerzitou. Z podobných zatím ojedinělých spojení mají dotační podmínky a vládou schválená reforma vědy udělat zaběhaný stroj na peníze. Zatím dotace dostalo sedm špičkových výzkumných pracovišť, ve frontě se ale už tlačí 47 dalších, vesměs při univerzitách.
Česko je tak na dobré cestě proměnit se v moderní ekonomiku západního střihu podobně svižně jako před časem NERVem doporučené Finsko.
"Tyhle peníze budou mít nesmírný dopad. K posunu Česka směrem ke znalostní ekonomice je to naprosto zásadní impuls," je přesvědčen Petr Chládek, manažer Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje působící v Jihomoravském inovačním centru JIC.
Lidé začínají myslet jinak
Inovace na steroidech
- Operační programy Podnikání a inovace (OPPI, 3,6 miliardy euro) a Věda a výzkum pro inovace (VaVpI, 2,07 miliardy euro) jsou v Česku třetí a čtvrtý největší. Dohromady dávají do roku 2013 skoro stejně peněz jako největší český operační program Doprava, kde je 5,77 miliardy euro.
- Z VaVPi půjdou peníze hlavně do staveb a vybavení špičkových výzkumných pracovišť, jako je například plánovaný brněnský CEITEC za 6,5 miliardy korun, a z části i na platy vědců.
- Peníze z OPPI jsou určeny přímo na podporu inovací ve firmách, na chod inkubátorů, které pomáhají začínajícím firmám; třeba těm, které založí studenti univerzit. Peníze mají jít i na vznik klastrů, které mají za cíl spojit firmy s podobným zaměřením s výzkumem a posílit tak jejich pozici na trhu.
- Dalším zdrojem evropských peněz na vědu a výzkum je takzvaný 7. rámcový program. Evropská komise v něm do roku 2013 vyčlenila na činnost vědeckých týmů a jejich mezinárodní propojení s byznysem celkem 53 miliard euro.
Bezmála třetinovým podílem inovativních podniků v místní ekonomice drží podle ČSÚ právě Jihomoravský kraj v Česku první místo, když roku 2006 předběhl Prahu. Podle Chládka to není náhoda.
"Už teď vidíme, že když je operační program dobře napsaný, má reformní dopady, protože nutí lidi na univerzitách přemýšlet jinak," tvrdí. Po dekádě příprav se tak v Brně začnou letos stavět výzkumná pracoviště dohromady až za 15 miliard korun.
Výsledky pocítí lidé i ve fabrikách, podle Chládka asi tak za čtyři až pět let. Změny ale vidíme už dnes. A to i v tradičních odvětvích.
"Po třech letech ve ztrátě chceme za rok 2010 opět vykázat zisk," informovaly minulý týden Kovohutě Rokycany, společnost založená roku 1911. "Pomoci nám k tomu mají investice do výzkumu."
Záchrana hutí z roku 1911
Ve výrobě drátů firma nedokázala konkurovat levné asijské produkci, s pomocí výzkumného centra FORTECH Západočeské univerzity se proto pustí do výroby žádaných fólií na bázi slitin mědi a niklu. Ve střední a východní Evropě to nikdo jiný neumí.
Podle optimistických scénářů je tohle předzvěst nastoupené proměny.
"České instituce se teď hodně orientují na budování vědeckovýzkumné infrastruktury ze strukturálních fondů, protože to je příležitost, která se nebude se opakovat," vysvětluje Naďa Koníčková z Technologického centra Akademie věd ČR, které spravuje peníze z dalšího zdroje peněz pro aplikovanou vědu - 7. rámcového programu (viz box).
Nahlédněte do nejteplejšího místa ve vesmíru, pražského Tokamaku
Z něj Česko zatím čerpá "jen" něco pod miliardu korun ročně, hlavně na platy vědců. S rozvojem výzkumných pracovišť chce ale získávat stále víc.
Podle ministerstva školství se přidělené inovační dotace vyčerpat podaří. Všechny přitom podle evropských pravidel skončí mimo hlavní město. V regionech tak v budoucnu podle ředitelky agentury pro podporu investic CzechInvest Alexandry Rudyšarové přinesou kvalitní pracovní místa a vyšší platy.
Z outsidera stupínek pod Nobelovku
Až tři čtvrtiny z přidělených 140 miliard korun půjdou podle Chládka i mimo Středočeský kraj, kde plánuje své vědecké zázemí za evropské dotace postavit Praha. Očekávaná proměna kdysi "znevýhodněných regionů" se tak už ukazuje právě v Jihomoravském kraji.
Po revoluci jej postihla vážná krize tradičního strojírenství a až jedenáctiprocentní nezaměstnanost. Také kvůli čerpání evropských dotací proto místní politici počátkem tisíciletí zformulovali vizi "inovačního regionu". Ta kraj dovedla k českému inovačnímu prvenství a Brnu vynesla přezdívku "moravské Silicon Valley".
V příštích letech se tam za evropské dotace chystají stavby výzkumných středisek NETME, CETOCOEN, ICRC, CEITEC a CERIT, které svým vybavením budou představovat světovou špičku. Tomu mají jednou odpovídat i platy a úroveň vědců, která má být podle Chládka "stupínek pod Nobelovkou". Jen v CEITECu má pracovat na 800 vědců.
Brněnské "Silicon Valley" nedávno otevřelo vývojové centrum Honeywell
Už teď přitom tamní univerzity pomáhají firmám k zisku stejně jako FORTECH rokycanským Kovohutím. Kraj mezitím do Brna stahuje vědecké talenty z USA, EU, Indie, Balkánu, Ruska i Prahy. Inkubátory JIC odkojily "žhavé" firmy jako třeba Enantis, Enjoy nebo ADM.
Změny jsou ale vidět i jinde. Například zlínská Univerzita Tomáše Bati vloni přihlásila 22 patentů, mimo jiné i na výrobu bionafty z odpadních tuků. Podle Václava Jansy z Úřadu pro průmyslové vlastnictví počet přihlašovaných patentů každoročně roste už teď. Rozvoj výzkumných pracovišť by to měl jen urychlit.
K dokonalosti Česku chybí jen "finské" reformy
"Čím kvalitnější tady bude výzkum, tím kvalitnější investoři sem budou mířit," shrnuje manažer Chládek z JIC dlouhodobý výhled platný pro celou republiku.
Experti ale varují, že probíhající modernizace reálné ekonomiky u nás na rozdíl od Finska zůstává bez potřebných reforem "makroekonomických", hlavně důchodů a zdravotnictví, které Česko zadlužují.
Po reformách a boji proti korupci volala i závěrečná zpráva NERVu. Investice do znalostní ekonomiky tehdy ekonom Tomáš Sedláček označil za "základní filosofii" protikrizového týmu.
