Definitivní verzi Národního protikrizového plánu odeslala Národní ekonomická rada (NERV) v neděli večer kabinetu. Jak moc je dokument definitivní, se ukáže zkraje týdne - vláda o něm bude jednat v pondělí, sněmovna ve středu.
Klíčovým motivem konečné verze zůstávají odpisy sociálního pojistného, kterých mohou podnikatelé využít u zaměstnanců s nízkými a průměrnými platy.
"Vycházeli jsme z týden starého materiálu, který ministerstvo financí mezitím zpracovalo do konkrétního legislativního návrhu," popsal postup jednání jeden z účastníků poslední schůze vládní rady.
"Pomoci se musí těm, kteří někoho zaměstnávají," zdůvodnil zásah do sociálního systému jeden z členů rady Miroslav Zámečník. Jeho návrh prošel do definitivní verze krizového balíčku i s tím, že státní pokladna přijde o 18 miliard korun.
Pojistné, garance, zateplení
Krizový balíček pomůže podnikatelům také státními garancemi na exportní a provozní úvěry. Garance bude poskytovat především Českomoravská záruční a rozvojová banka.
Státní garance se mohou přiblížit deseti miliardám, podobně jako investice do zateplování budov, které mají pomoci především regionálním stavebním firmám. O menší částky stát přijde tím, že umožní podnikatelům rychlejší odpisy nově pořízeného majetku.
Balíček z dílny NERVu přesto nezhorší rozpočtovou bilanci o víc než 40 miliard, tedy cca o procento HDP.
Víc, než žádá Brusel
K překonání krize jsou však určeny ještě další miliardy. Ty rozpočet uvolní, aniž se do něho musí zasáhnout. Ministerstvo financí totiž vychází z ekonomického růstu 4,8 procenta, přitom ekonomika podle většiny předpovědí letos zpomalí o 1-2 procenta. A tak ministr financí přizpůsobil rozpočet nové ekonomické situaci tím, že do příjmů zahrnul všechny dostupné rezervy a výdaje seškrtal o pouhých 5-6 miliard.
Proto se například nesnižují investice, které jen v případě Státního fondu dopravní infrastruktury dosahují 94 miliard. Součástí už platných zákonů je také snížení sociálního pojistného o 1,5 procenta. Na tom vydělají všichni zaměstnanci a živnostníci.
Experti NERVu proto logicky tvrdí, že už přípravou letošního rozpočtu vláda do ekonomiky napumpovala 70 protikrizových miliard, tedy částku na úrovni dvou procent HDP.
Spolu s plánem NERVu tak obsahuje český protikrizový plán finanční pomoc, která dosahuje tří procent hrubého domácího produktu. Tím překračuje listopadové požadavky Evropské unie, která žádala od členských zemí krizové balíčky s dotací do dvou procent.
Nakonec bez Švarcsystému
NERV některá protikrizová opatření odmítl či nevyužil, například záměr, podle kterého by se měly živnostníkům odpustit daně za rok 2007.
V definitivní verzi se také neobjevil plán na legalizaci švarcsystému. Aktuálně.cz to potvrdil jeden z členů NERVu Pavel Kohout, který vstřícný krok k živnostníkům prosazoval: "Vím, že to je kontroverzní věc. Taky o tom byla minulý týden na NERVu slušná hádka. Švarcsystém ale není šťastný termín, jde o korektní systém najímání služeb. Je to varianta, která by mohla částečně pomoci řešit nezaměstnanost a přitom omezit práci načerno," hájí svůj návrh Kohout.
Ten upozorňuje, že Národní protikrizový plán se ještě může změnit na pondělním jednání vlády.
Vedle odpuštění daní živnostníkům a švarcsystému se tam může objevit také podpora rozvoji výzkumu, vysokých i regionálních škol. Národní krizový plán sice chce vzdělanost podporovat, podle informací Aktuálně.cz však zatím nepočítá s konkrétními investicemi.
