A přibývá také návrhů na zrušení sporných paragrafů nebo celých zákonů, které se správy a výběru daní v zemi týkají.
Ústavní soud tak podle nově zveřejněného seznamu stížností projednávaných v plénu všemi ústavními soudci musí rozhodnout čtyři stížností týkající se daní s návrhy na změnu příslušných zákonů. Vloni takové návrhy soud v seznamu neměl.
Návrhy posílají soudci i obce
Tři ze čtyř návrhů na zrušení zákonů nebo jejich částí podali soudci Nejvyššího správního a Městského soudu v Praze, poslední pak podaly tři obce ze Zlínska.
Návrhy se týkají jak vracení přeplatků u podniků, které skončí v konkursu a u kterých v části případů stát zvýhodňuje sám sebe před ostatními věřiteli, tak sporů o to, jak se rozdělují peníze mezi stát a obce.
SOUVISLOSTI
- Problémy daňové soustavy má řešit i program nové vlády. Občanští demokraté totiž v návrhu programu uvedli, že chtějí celou soustavu zjednodušit a zprůhlednit.
- "Výdaje na daňovou správu patří k nejvyšším v Evropě, stejně tak jako výdaje poplatníků na splnění daňové povinnosti," je napsáno v dokumentu nazvaném Smlouva o vládě reforem pro budoucnost České republiky.
- ODS tak navrhuje snížení složené daňové kvóty do roku 2009 pod 34 procent HDP.
- Občanští demokraté chtějí zrušit daně z dividend, kapitálových výnosů, dědické, darovací a z převodu nemovitostí.
- Mělo by dojít také ke zjednodušení systému odepisování, zejména u malých organizací a zrušení všech odpočitatelných položek s výjimkou odpočtu na poplatníka, děti, nepracující manželku a důchodové spoření, princip společného zdanění manželů má zůstat.
- Jednání o daních ale patří v jednání o nové vládě mezi nevyřešené problémy.
- "Všechny tři strany se shodují na snížení daní, otázkou ale zůstává jak veliké a jak," řekl ČTK Miroslav Kalousek, který se vyjednávání o rozpočtových otázkách účastní za KDU-ČSL.
- ODS podle něj dále prosazuje princip jediné daňové sazby, zatímco ČSSD chce zachovat stávajících daňová pásma s tím, že by se mohla rozšířit.
Obce Rokytnice, Suchá Loz a Vysoké Pole tak chtějí, aby Ústavní soud posoudil nynější rozpočtová pravidla upravující daňové převody. Podle zástupců obcí totiž tato pravidla diskriminují malé obce.
Kritériem pro přerozdělení daňových příjmů státu je počet obyvatel obce. Do malých obcí přitom směřuje v přepočtu na jednoho obyvatele mnohem méně peněz, než je tomu u velkých měst.
Druhým problémem je podle starostů výpadek v příjmech obcí kvůli daňovým novelám. Jde například o snížení daní z příjmu, slevy na dani či společné zdanění manželů. Obec Rokytnice tak přijde kvůli tomu letos o 250 000 korun.
Podle předsedy Svazu měst a obcí Oldřicha Vlasáka přišly obce kvůli některým novelám až o třetinu svých příjmů. Svaz tak upozornil například na dopady zákona o daních z příjmu, který od letošního roku snížil odvody lidem s nižšími a středními příjmy. Obce tím přišly asi o 3,1 miliardy korun.
Časté a úspěšné
Daňové spory jsou přitom u soudů stále častější. Jenom Nejvyšší správní soud v říjnu rozhodl a zveřejnil dvacet pět případů sporů lidí a firem s úřady o placení daní.
A až ve třetině případů jsou stížnosti proti postupu úředníků úspěšné.
Krajský soud v Brně zase od začátku prosince kvůli nezákonnosti nebo chybám v řízení zrušil ve pěti případech rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně a finančních úřadů v Rožnově pod Radhoštěm. Berní úřady navíc musí v každém z případů zaplatit více než pět tisíc korun na nákladech řízení.
Vysvětlení stále častějších soudních sporů je nasnadě: Daňové zákony jsou nepřehledné a nejednoznačné. A finanční úřady si je někdy vykládají ve svůj prospěch.
"V české daňové soustavě je velmi těžké se orientovat, je nepřehledná se spoustou výjimek, dají se v ní najít navzájem odporující si paragrafy," uvedl daňový poradce Milan Machů.
Odborníci navíc upozorňují, že se díky nepřehlednosti daňových zákonů daří velmi často zakrýt daňové podvody
To potvrzují také zástupci podnikatelských svazů. "Současná daňová soustava je nepřehledná a podporuje růst daňové kriminality," uvedl šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.
Miliardy od poplatníků
Ze studie Světové banky a společnosti PricewaterhouseCoopers vyplývá, že daňové příjmy státních rozpočtů mohou značně snižovat složité daňové systémy a nedostatek povědomí o celkové výši daně placené právnickými osobami.
Od ledna do listopadu stát z příjmů fyzických osob inkasoval na 80,6 miliardy korun. Meziroční pokles tak byl o 3,6 procenta. Stát přitom počítal s poklesem o 2,6 procenta.
Snížil se i výběr daní od firem. Stát takto vybral 77,1 miliardy korun, meziročně o 5,3 procenta méně. Letošní rozpočet počítá s poklesem o 12,2 procenta kvůli vlivu snížení sazby daně z 26 na 24 procent.
Naopak pozitivně plnění daňových příjmů ovlivnilo inkaso spotřební daně. Na spotřebních daních stát vybral za 11 měsíců 102,9 miliardy korun, což je o 6,9 procenta meziročně více.
