Praha - V Česku od nového roku razantně podraží elektřina. Domácnosti si za spotřebu připlatí v průměru o 9,1 procenta a firmy dokonce o 15 procent více. Toto zdražení je však teprve náznakem toho, co přijde v následujících letech.
Vyplývá to z dnešních informací Energetického regulačního úřadu, který ovlivňuje například cenu přenosu elektřiny. Poplatky za přenos a distribuci elektřiny vzrostou o 1,7 procenta, méně než očekávali analytici.
V celkovém zdražení však není započtena nová ekologická daň, která konečnou cenu zvýší zřejmě o další procento.
Nejméně vzroste cena v regionech, kde elektřinu dodává společnost ČEZ. Jeho zákazníci mohou očekávat zdražení o osm procent. Ceny Pražské energetiky vzrostou o 10,2 procenta a firmy E.ON, která dodává elektřinu na jihu Čech a Moravy, o 11,1 procenta.
"Očekáváme, že inflace vyšplhá v lednu k pěti procentům. Za celý rok 2008 bude činit průměrně 4,2 procenta. Samozřejmě bude inflace tak vysoká i díky zdražení elektřiny. Zásadní je to hlavně pro výrobce a průmyslové podniky, kterým vstupuje elektřina do nákladů," uvedla pro server iHNed.cz analytička Next Finance Markéta Šichtařová.
Zdražení však v konečném důsledku může být ještě o něco vyšší. Cena silové elektřiny je totiž jen jedním faktorem promítajícím se do konečných cen pro odběratele. Další faktory pak určuje Energetický regulační úřad (ERÚ).
Mezi tyto faktory patří kupříkladu distribuce elektřiny, platby za systémové služby ČEPS (České energetické přenosové soustavy) a jiné.
Odborníci vidí zdražení jako nevyhnutelné, což mají podloženo konkrétními fakty a důkazy. Energetickým firmám totiž neustále rostou vstupy, stát stále otálí s určením nové energetické koncepce a firmy tudíž nechtějí investovat do nových elektráren.
Rakousko dováží energii z Temelína
Česko je zatím ve středoevropském regionu významným vývozcem energie. Podle odborníků však vývoz bude postupně klesat a mezi roky 2012 až 2016 se stane dovozcem energie. Největší část české nadprodukce se vyváží do sousedního Rakouska, což dosvědčuje neutěšený stav v celém regionu.
Všechny okolní státy se totiž potýkají s velkým meziročním nárůstem spotřeby elektrické energie. "Očekáváme, že díky silnému ekonomickému růstu se do roku 2012 poptávka po elektřině v České republice a na Slovensku zvýší o dalších 10 TWh," konstatoval již dříve Alan Svoboda, obchodní ředitel ČEZ.
Předpověď vývoje spotřeby v blízké budoucnosti je základním faktorem pro plánování rozvoje infrastruktury ČEPS. Právě nedostatečná úroveň elektrického vedení může vést k lokálním i globálním výpadkům elektřiny. Již dnes je během špiček elektrická síť v ČR na hranici svých možností.
Jé téměř jisté, že rozvodná síť se bude jen stěží vyrovnávat s nárůstem spotřeby, který analytici odhadují na 5 až 10 procent v následujících třech letech. V dalších letech by se měl stabilizovat zhruba na 3 procentech.
Plyn zdraží minimálně
O něco pozitivněji vyzněly závěry ERÚ o poplatcích za přepravu a distribuci plynu. Ty vzrostou o 5,2, respektive o 4,5 procent. Pro odběratele tak šéf ERÚ odhadoval zdražení kolem jednoho procenta.
K tomu však dodal, že konečnou cenu určují dodavatelé. Ti si kupříkladu mohou zvýšit marži, aby pokryli náklady za dražší elektrickou energii.
Sjednotí EU energetickou politiku?
Ještě větší problémy však hrozí okolním státům. Ty totiž stejně jako Česko váhají se schválením energetické koncepce.
"Polsko má ještě větší problém, a to je velká země. Špatné je to i v Německu, kde ještě neotevřeli otázku jaderných elektráren. Pořád jsou v útlumu, pořád se nic nezměnilo. Navíc se rozhodli omezit černé uhlí, takže nevím, z čeho to tam budou vyrábět. Hrozí, že se dostanou ještě do větší závislosti na ruském zemním plynu," řekl pro Ihned.cz analytik Petr Novák.
Absence dlouhodobé koncepce však svazuje ruce i případným investorům. Ti totiž nechtějí investovat peníze, pokud neví, jakým způsobem budou v letech 2012 až 2016 přidělovány emisní povolenky.
Přitom v nejbližších letech budou muset být uzavřeny některé hnědouhelné elektrárny ČEZ právě kvůli ekologickým limitům. V rámci celé střední Evropy pak půjde o uzavření výrobních kapacit o 20 000 MW.
V energetické politice se chce v budoucnu více angažovat Brusel. Již v minulosti byly slyšet hlasy volající po vytvoření celoevropského regulačního úřadu, obdobě ERÚ.
