Brno/Budapešť - Velké evropské firmy, které většinou působí také v Česku, vytáhly do boje proti plánům maďarské vlády, které chce zdaněním bank, obchodů a telekomunikačních firem naplnit chudý rozpočet státu.
Na "protikapitalistickou revoluci," jak nazval počínání vlády Viktora Orbána slovenský deník Sme, si firmy stěžují v Bruselu, vlastník České spořitelny společnost Erste už v Maďarsku začal propouštět.
A to, co se děje v Maďarsku je také varování pro Česko, kde část politiků mluví o vyšším zdanění bank a velkých podniků. Jako poslední to zopakoval bývalý premiér a expředseda ČSSD Jiří Paroubek. Podle něj by zdanění bank a velkých firem přineslo do rozpočtu až dvacet miliard navíc.
Mimořádnou daň pro banky prosazoval také bývalý slovenský premiér Robert Fico.
Dramatická reakce
Maďarsko počítá, že jenom bankovní daň populistické vládě premiéra Viktora Orbána přinese 720 milionů eur, vláda dokonce zvažuje, že daň platnou tři roky prodlouží ještě o jeden rok.
Reakce bank na sebe nedala dlouho čekat. Vlastník České spořitelny, skupina Erste Group, už oznámila, že v Maďarsku zruší sedmnáct bankovních poboček a propustí asi dvě stovky zaměstnanců. "Daň dramaticky zvýšila naše výdaje, musíme přijímat nepopulární opatření," uvedla banka, která jako první na bankovní daň reaguje.
Banky jsou první, na koho kroky maďarské vlády dopadly, od začátku roku 2011 budou mimořádnou daň platit také obchodní řetězce, telekomunikační a energetické firmy.
A společnosti jako je Vodafone, Magyar Telekom (dceřiná společnost německého Deutsche Telekomu) nebo energetický gigant MOL už vládu varovaly, že daň povede místo ke zvýšení příjmů státu ke zpomalení ekonomiky a růstu výdajů na nezaměstnané.
Skupina velkých firem jako je RWE. OMV, ING nebo E.ON si na postup maďarské vlády dokonce stěžuje Evropské komisi. Maďarsko přitom od začátku ledna přebírá předsednictví unie.
"Maďarská vláda chce dosáhnout rovnováhy státní financí na úkor zahraničních firem. Vláda porušuje závazek jednotného trhu EU," uvedli zástupci firem.
Jste jako Chavez
Postup maďarské vlády, která už znárodnila soukromé úspory lidí na důchod a sebrala peníze vlivné a nezávislé rozpočtové radě a pravomoci Ústavního soudu v daňových otázkách, vyvolávají kritiku.
Omezení rozpočtové rady, která měla mít rozhodující vliv rozpočet, kritizovali v Financial Times ekonomové z rozpočtových rad ve Švédsku, Velké Británii a Nizozemsku.
György Kopits, předseda Rozpočtové rady, tedy orgánu, který analyzuje dopady rozpočtových zákonů, Orbána přirovnal k venezuelskému levicovému populistovi Hugo Chávezovi.
"Existuje jen jediná země na světě, kde fungující nezávislá rozpočtová instituce byla zrušena. Jméno a místo: Hugo Chávez, Venezuela," řekl Kopits listu Vilaggazdaság poté, co Orbánova vláda připravila radu o devadesát procent rozpočtu, a tudíž umlčela jeden z významných kritických hlasů vůči vládní ekonomické politice.
"Vzhledem na razanci, s jakou Orbán znárodňuje, zdaňuje a omezuje základní práva, je dnes už mimo diskusi, že svoji misi dějinami, kterou je ekonomicky národně osvobozovací zápas a protikapitalistická revoluce v Maďarsku, myslí vážně," napsal ve svém komentáři slovenský deník Sme.