Přerov - "No hrůza," popadne mladá maminka pod ramenem kočár i s dítětem. "Brala jsem 15 tisíc, teď beru šest. S šesti děckama," dodává už na schodech přerovského magistrátu. Jméno prozradit nechce.
Od ledna 2011 se výrazně zpřísnilo přiznávání některých sociálních dávek. Seškrtáním sociálního příplatku, rodičovského příspěvku a porodného chce letos ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) ušetřit šest miliard korun.
Rodin postižených kvůli tomu propadem příjmů i víc než o polovinu je teď na Přerovsku přes dva tisíce. Podobných okresů je v České republice 75, Praha se mezi ně nepočítá.
Žiju s dcerou v azyláku, beru 2800 Kč
"Na sociálním jsem přišla o 1300 měsíčně," svěřuje se o něco později před magistrátem sedmatřicetiletá Věra Menšíková. "Teď beru měsíčně 2200 korun existenčního minima plus 610 korun přídavků na dítě," jmenuje samoživitelka čtrnáctileté dcery, se kterou žije v azylovém domě. Po novém roce tak přišla skoro o třetinu svých příjmů.
Přerov je město, kde žije hodně romských rodin, které změny v dávkách postihly nejvíc. Na rozdíl od v úvodu citované maminky ale paní Věra Romka není.
Dávky státní sociální podpory, které se od 1. ledna 2011 zpřísnily, jsou celkem tři: sociální přípatek, na kterém chce ministr Drábek letos ušetřit miliardu a půl, rodičovský příspěvek, na kterém erár seškrtá výdaje o tři miliardy, a konečně porodné, na kterém chce stát vydat o miliardu a půl méně než vloni.
O tom, jak změny z pohledu státní pokladny vypadají v praxi, má v Přerově největší přehled vedoucí pracoviště Státní sociální podpory při tamním kontaktním místě úřadu práce Zuzana Schindlerová.
Dva tisíce rodin přišlo i o pět tisíc měsíčně
Na sociální příspěvek měly dříve nárok rodiny, které braly méně, než je dvojnásobek životního minima. Teď jsou to rodiny se stejným příjmovým stropem, ale jen s dlouhodobě zdravotně postiženým členem - ať už rodičem, nebo dítětem.
Jak se to promítlo na Přerovsku? Roku 2010 se tady tato dávka vyplácela zhruba 2250 rodinám. Po novém roce je to o dva tisíce rodin méně.
"Poklesy v částkách se případ od případu hodně liší. V romských rodinách, které mají hodně dětí, to ale znamenalo propad i o pět tisíc," potvrzuje dopad státních škrtů vedoucí Schindlerová.
Nezaměstnaná matka dostane o 57 tisíc míň
Změna v rodičovském příspěvku se dotkne hlavně nezaměstnaných matek. Varianty příspěvků podle délky mateřské zůstaly stejné: základní (tři roky 7600 měsíčně), zvýšená (dva roky 11 400 měsíčně) a snížená (čtyři roky 3 800 měsíčně). Změna se týká pouze základní, tříleté varianty.
Dříve si mohly matky variantu zvolit do 21. měsíce dítěte - do té doby pobíraly základní sazbu 7600 korun. Teď se ale musí rozhodnout už do devátého měsíce věku dítěte. Ty matky, které neměly práci, a nepobíraly tak ani peněžitou pomoc v mateřství, přitom od tohoto věku dítěte automaticky spadnou do delší čtyřleté varianty a budou brát 3 800 korun.
Pro matky, které jdou na mateřskou přímo ze zaměstnání, se tak nezměnilo vůbec nic. Dlouhodobě nezaměstnané ženy ale změnu pocítily velmi výrazně: podle výpočtů vedoucí přerovského úřadu práce dostanou oproti roku 2010 na jedno dítě za celou dobu pobírání dávek o 57 tisíc méně, než kdyby zvolily tříletou variantu.
"Když si vezmete, kolik je takových dětí v celé republice, je to pro stát docela slušná úspora," tvrdí Zuzana Schindlerová. Spolu se seškrtáním sociálního příspěvku tak podle ní také toto opatření dopadá hlavně na přerovské Romy.
Romové přitom v České republice často prokazatelně čelí diskriminaci ve školství i na pracovním trhu.
Porodného vyplatil stát 2,5krát méně
Na porodném vzal stát po novém roce všem, nárok na tuto dávku totiž zachoval jen u prvního dítěte (dosud měla nárok na porodné každá matka u každého dítěte).
Nově navíc dosáhnou na porodné jen ty rodiny nebo samoživitelky, které berou méně než 2,4násobek životního minima. Na rozdíl od dvou výše zmíněných dávek ("sociálního" a "rodičovského") tak u porodného stát naopak víc ubral rodinám s vyššími (tj. průměrnými a nadprůměrnými) příjmy.
Pokles přiznaných dávek od nového roku je několikanásobný. Při srovnání prvních čtvrtletí 2010 a 2011 se počet maminek, které porodné dostaly, propadl na Přerovsku z 354 na 105.
Stát tak sice dál vyplácí stejné dávky, rozpočty tisíců rodin na Přerovsku ale osekal i o desítky procent tím, že u některých z nich výrazně přitvrdil podmínky poskytované pomoci.
"Nesnížil se počet dávek, ale objem vyplácených peněz," uzavírá změnu do jedné věty vedoucí Schindlerová.
"Je to kruté," povzdechne si před magistrátem v úvodu citovaná samoživitelka paní Věra.
"Za tři roky mi manžel poslal jen třikrát šest set korun alimentů. Ženu to přes soud, ale ten ho nemůže najít. Dcera mě přitom měsíčně stojí tak tisíc až patnáct set, jak kdy. Kolikrát se musím domlouvat se školou, že jí všechno nezaplatím, protože to opravdu nejde. Kvůli zdravotnímu stavu nemůžu sehnat práci, a nemůžu si proto hledat ani jiné bydlení," popisuje začarovaný kruh, jehož konec je pro ni po novém roce v nedohlednu.
