Praha - Výnosy z bankovních poplatků v České republice vzrostly v poslední dekádě trojnásobně v porovnání s inflací.
Vyplývá to z analýzy bankovních poplatků, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo průmyslu a obchodu.
Největší banky - Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, Raiffeisenbank, UniCredit Bank a GE Money Bank - zvýšily v letech 2000 až 2010 poplatky o téměř 123 procent, zatímco inflace dosáhla jen 42 procent.
Například v Belgii přitom bankám ve stejném desetiletí klesl výnos z poplatků o 23 procent. V Itálii sice v letech 2005-2010 rostl, ale "jen" o 34 procent, uvádí analýza.
Výrazně dražší zahraniční platby
Z materiálu také vyplývá, že šestice největších bank účtuje tuzemským podnikatelům a firmám výrazně vyšší poplatky za zahraniční platební styk, zejména za příchozí inkasní platby SEPA a takzvané europlatby.
Z hlediska exportního charakteru české ekonomiky se přitom právě tyto typy plateb jeví jako nejdůležitější, uvádí analýza. Připomíná, že někteří podnikatelé se snaží tento problém řešit tím, že si založí účet v zahraničí, například v Německu nebo na Slovensku.
Jako problematická přitom není primárně vnímána výše poplatků, ale realizační čas plateb, dodává analýza.
Reakce na stížnosti podnikatelů
Analýzu zpracovala za zhruba 420 tisíc korun společnost Datank. Té dalo ministerstvo přednost i přes to, že její sesterská společnost Bison & Rose pracuje mimo jiné pro druhou největší banku na trhu, ČSOB.
Podnět k analýze dala Podnikatelská rada, poradní orgán ministerstva sdružující zástupce podnikatelských svazů a jednotlivých resortů státní správy. Při radě loni vznikla i komise pro bankovní poplatky, reagující na stížnosti podnikatelů ohledně cenové politiky bank a navyšování poplatků.
Analýza nicméně nepotvrdila, že by výnosy tuzemských bank z poplatků dosahovaly většího podílu na celkových výnosech než u jejich mateřských společností v zahraničí.
Pouze u České spořitelny dosahuje výnos z poplatků na celkových výnosech vyššího podílu (28 procent) než u její mateřské skupiny Erste Group Bank (25 procent).
Autoři nicméně porovnávali jen celkový výnos z poplatků, nikoliv jejich strukturu. "Lze důvodně předpokládat, že mateřské banky našich největších finančních ústavů těží daleko více z transakční aktivity svých klientů a z vyspělejších služeb související s operacemi s cennými papíry," uvádí materiál.
Porovnání se zahraničím chybí
Analýza pracuje s údaji jen od šesti největších bank. Opomíjí tak například Fio banku či mBank, které podnikatelům účtují výrazně nižší poplatky třeba právě za zahraniční platby. Na druhou stranu tyto menší banky nenabízejí firmám a podnikatelům takovou šíři služeb jako jejich větší a starší konkurenti.
Například obchodníci, kteří mají zájem o platební terminál pro akceptaci platebních karet, si v Česku mohou vybírat jen z pěti nabídek - od České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, UniCredit Bank a Raiffeisenbank.
"Přesné údaje za používání platebních terminálů v zahraničí se nepodařilo získat. Lze však pracovat s předpokladem, že výše poplatků za platby kartou je v zahraničí nižší," uvádí analýza.
Právě porovnání se zahraničím je přitom slabou stránkou tohoto materiálu. Vedle mateřských bank totiž obsahuje pouze informace o celkové úrovni poplatků v Belgii a Itálii.
Nejdřív medializace, pak pokus o regulaci
Jak bude ministerstvo na analýzu za téměř půl milionu korun reagovat, zatím není jasné. Vládní koalice i Česká národní banka totiž podobné regulace trhu, zvláště pokud jde o firmy, a nikoliv spotřebitele, odmítají.
Přečtěte si také
Náměstek pro oblast podnikání Bedřich Danda chce výsledky analýzy v dalších dnech medializovat, což prý pomohlo například ve Velké Británii. Výsledky dostane i Česká bankovní asociace. Teprve pokud by medializace nepomohla, doporučí Danda přistoupit k regulaci.
Praxe ale ukazuje, že medializace obvykle nestačí. Banky sice v předchozích letech zrušily mnoho poplatků, vyhodnocených v populární anketě webu BankovniPoplatky.com jako nejabsurdnější, nicméně řadu dalších účtují či zvyšují dál. Někdy i v rozporu se zákonem - v podobných případech pomohl až zásah České národní banky jako regulátora trhu.
"Pokud existuje nějaká možnost regulace, tak na ni přistupme, je to jediná možná cesta," říká už nyní Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy. Proti tomu je však vedle ČNB i ministerstvo financí, které má v této oblasti rozhodující slovo.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Které banky mají nejnižší poplatky?
