Některé typy vybavení domácnosti se dají realizovat jen v rodinném domě. Přesto si i majitelé bytů mohou pořídit třeba saunu či krb. Pokud zvolí infrasaunu a biokrb, s instalací třeba do panelákového bytu nebude problém.

Hlavní rozdíl mezi klasickou saunou a infrasaunou je v tom, že v klasické (finské) sauně je ohříván především vzduch, což může někomu při dýchání působit potíže. V infrasauně je tomu jinak.

Infračervené záření totiž ohřívá především pevné předměty - tedy stěny, lavice, ale také lidské tělo, stejně jako to dokážou topné obrazy. Vzduch má tedy stále příjemnou teplotu a je dýchatelný, zatímco tělo se zahřívá. Pocit tepla vytváří infrazářič. Ten vysílá záření, které proniká do svalů.

Infrasauna může být pro různý počet osob, od toho se odvíjí její velikost. Prodává se rohová infrasauna, také infrasauna určená pro čtyři osoby, anebo jen pro jednu.

Infrasauna nepotřebuje ventilaci

Do bytu se infrasauna hodí především z toho důvodu, že se v ní nevytváří pára. Navíc může mít relativně malé rozměry a je napájena z elektrické sítě. K jejímu fungování nebudou nutné žádné stavební úpravy.

S klasickou saunou je to mnohem těžší. K její stavbě je potřeba víc prostoru, ale i bezchybná izolace stěn a stropu či výkonná ventilace. Stavební zásahy jsou v tomto případě nevyhnutelné. Infrasauna oproti tomu nabízí jednodušší, ale přesto efektivní alternativu.

Pobyt v infrasauně zlepšuje prokrvení kůže, stimuluje imunitní systém, pomáhá s léčením kožních problémů, s detoxikací organismu a se snížením bolesti (např. kloubů a svalů).

Krb? Není problém

V bytě si můžeme kromě saunování užívat i pohledu do plápolajících plamenů v krbu. Biokrb se dá umístit i do bytu, nepotřebuje totiž žádný komín k odvádění škodlivin. Není potřeba ho ani čistit od popela a ohořelých zbytků dřeva, jako je tomu u klasického krbu.

Při hoření v biokrbu nejsou vylučovány žádné škodlivé spaliny. Topí se v něm biolihem. Nejde o iluzi, v krbu hoří skutečný oheň. Při hoření biolihu se uvolňuje pouze vodní pára a oxid uhličitý. Komín tedy není nutný, přesto je potřeba zajistit při provozu biokrbu dostatečnou ventilaci. Místnost, kde je krb používán, by měla být vždy dobře větrána. Spotřeba biolihu se liší podle typu krbu. Obecně ale lze říct, že litr biolihu vystačí na 3 až 9 hodin hoření.

Umístění biokrbu lze libovolně měnit. Může být zabudován do zdi, ale také pouze stát na podlaze. Stejně jako u infrasauny nemusí být tedy nutné žádné stavební úpravy.

Existuje mnoho typů biokrbů. Liší se vzhledem, ale i vlastnostmi. Biokrb může mít různé barvy rámu (třeba černý, bílý či nerezový) a také rozměry. Rozdíl je i v jeho výkonu, době hoření jednoho litru biolihu či v hmotnosti.