Pyl, plísně, roztoči a nespočet dalších alergenů na nás útočí ze všech stran. Alergie se projevuje nejen kopřivkou, slzením očí, či rýmou, ještě výraznější nebezpečí se skrývá v astmatických záchvatech, které mohou vést až k hospitalizaci. Nejvíce rizikových spouštěčů se přitom často nachází přímo v bytě alergika. Pro snížení pravděpodobnosti vzniku alergické reakce je proto třeba přizpůsobit prostory tak, aby se v něm vyskytovalo co nejméně příčinných alergenů. Máme pro vás několik tipů, jak by měl vypadat bezpečný prostor pro lidi trpící alergií.
Každodenní úklid a důraz na čisté lůžko sníží rizika alergie
Nejčastějším problémem jsou právě roztoči, kteří tvoří hlavní alergen domácího prachu. Roztočů se v bytě dokonale zbavuje jen těžko, častým a důkladným úklidem však lze snížit jejich množství. Velká pozornost by se proto měla věnovat místům, kde se prach usazuje. Jedná se o koberce, záclony a závěsy, největší nebezpečí potom představuje postel a lůžkoviny.
„Je vhodné vyměnit péřové peřiny za přikrývky, které obsahují duté vlákno, ty je třeba každých čtrnáct dní prát a ve stejném intervalu měnit i lůžkové povlečení. Na matrace je ideální bariérový povlak, který uzavře roztoče uvnitř matrace," radí Tomáš Rohovský z brněnské alergologie HORNMED. Součástí obrany proti prachu a roztočům je i častý úklid celého domu. Ideální je nejméně dvakrát týdně vytřít podlahu a prach na vlhko, což je mnohem efektivnější než pouhé zametení.
Vhodné materiály udělají byt bezpečnějším
V bytě uzpůsobeném potřebám alergiků by se měly vyskytovat zejména snadno omyvatelné materiály. Jednoduše se čistí a navíc nelákají roztoče, jejichž výkaly vyvolávají alergické reakce. Naopak koberce, vlněné deky nebo zvířecí kožešiny představují ráj pro mikroskopické tvorečky i usazený prach. Přírodní tkaniny vyměňte za umělé vlákno. Alergickou reakci mohou vyvolat také lepidla či chemické látky obsažené v novém nábytku.
Dalším spouštěčem alergie jsou plísně. Pro eliminaci nebezpečných mikroskopických hub je třeba snížit vlhkost vzduchu v bytě a zajistit dostatečné proudění čerstvého vzduchu. Samozřejmostí by tak mělo být pravidelné větrání, ochranná opatření by se měla týkat hlavně koupelny. „Plísně se vyskytují nejčastěji pod okny, na vlhkých zdech, potravinách, v koupelně nebo v květináčích. Někdy jsou tak úporné, že nepomůže nic jiného, než změnit bydliště," podotýká Rohovský.
„Pokud tato opatření pacient neprovede, je pravděpodobné zhoršování alergie. Alergeny není možno odstranit vždy dokonale, ale výrazná redukce množství alergenů většinou vede alespoň ke zlepšení stavu. Alternativou je dlouhodobé podávání léků a ve vhodných případech vakcinace," dodává.
Výskyt alergií je stále častějším jevem, vyplatí se proto dávat pozor na výskyt alergenů i jejich eliminaci. „Počet alergiků se za posledních dvacet let zdvojnásobil. Neznáme jednoznačný důvod, ale uvažuje se o tzv. hygienické hypotéze, jež tvrdí, že mnohem menší stimulace imunitního systému infekcemi, kterou nyní vidíme oproti minulým dekádám, vede k tomu, že imunitní systém nesprávně rozlišuje neškodné od škodlivého, a tak se brání i alergenům, které samy o sobě nebezpečné nejsou," vysvětluje Rohovský.
