Boeing propustí kolem 16 tisíc lidí. Stejně jako Airbus hlásí velkou finanční ztrátu

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 4. 2020 16:09
Americký výrobce letecké techniky Boeing hodlá zrušit asi deset procent pracovních míst, což se dotkne zhruba 16 000 zaměstnanců. Ve středu to oznámil šéf podniku David Calhoun, podle něhož si to vyžaduje slabší poptávka po letadlech způsobená koronavirem.
Boeing 737 MAX
Boeing 737 MAX | Foto: Shutterstock.com

Firma také oznámila, že za první čtvrtletí má ztrátu 641 milionů dolarů (16 miliard Kč), zatímco loni ve stejném období měla čistý zisk 2,15 miliardy USD.  Tržby Boeingu za první tři měsíce tohoto roku meziročně klesly o 26 procent na 16,91 miliardy dolarů.

Boeing uvedl, že už stavy začal snižovat o pracovníky, kteří odešli dobrovolně nebo měli důchodový věk, a ty, které "bylo nutné propustit". Na začátku tohoto roku pro Boeing pracovalo zhruba 161 000 lidí.

O práci přijde více než 15 procent zaměstnanců v divizi, která vyrábí letadla pro komerční aerolinky, další pak ve službách. Nejméně se propouštění dotkne obranné, vesmírné a bezpečnostní divize.

Calhoun už v interní zprávě zaměstnancům napsal, že Boeing omezí výrobu širokotrupých letadel řad 787 a 777. Společnost pomalu obnoví produkci strojů 737 MAX, které jsou po dvou tragických nehodách v Indonésii a v Etiopii prozatím vyřazeny z provozu. Calhoun tento týden uvedl, že bude trvat roky, než výrobci letadel dosáhnou úrovně před koronavirovou krizí.

Boeing se s problémy potýkal už před pandemií. Odstávka řady 737 MAX způsobila, že společnost vykázala za loňský rok poprvé za 22 let ztrátu. Prodělala 636 milionů dolarů, zatímco o rok dříve měla zisk 10,5 miliardy dolarů.

Kvůli pandemii nemoci covid-19 aerolinky po celém světě dočasně vyřadily z provozu asi 2800 letadel a pozastavily objednávky nových strojů. Některé zrušily objednávky letadel řady 737 MAX.

Boeing musel navíc zastavit provoz v závodech v amerických státech Washington a Jižní Karolína, kde byly zaměstnanci pozitivně testováni na koronavirus. Výrobní závody v okolí Seattlu už provoz obnovují, ty v Jižní Karolíně mají začít tuto neděli.

Nejvážnější krize vůbec

O ztrátě za první čtvrtletí ve středu informoval také evropský výrobce letecké techniky Airbus, dopravce vykázal čistou ztrátu 481 milionů eur (13,1 miliardy Kč), zatímco před rokem vytvořil zisk 40 milionů eur. Podnik zrušil celoroční výhled, nevyplatí dividendy a minulý měsíc si vyjednal nové úvěrové linky. Šéf Airbusu Guillaume Faury právě skončené období označil za nejvážnější krizi, která kdy odvětví letecké dopravy potkala.

Očištěný provozní zisk Airbusu klesl o 49 procent na 281 milionů eur, tržby se ve čtvrtletí snížily o 15 procent na 10,6 miliardy eur (288,1 miliardy Kč). Firma se teď chce soustředit na zachování hotovosti.

Po solidním začátku roku se na hospodaření podniku rychle začala odrážet pandemie, konstatoval Faury. "Zatím jsme teprve na začátku krize," uvedl. Vývoj podle něj lze jen stěží předvídat, proto Airbus zrušil výhled.

Podnik též vykázal záporný peněžní tok 8,03 miliardy eur, který zahrnuje 3,6 miliardy eur, což je částka, kterou výrobce letecké techniky zaplatil na urovnání obvinění z korupce ve Francii, Británii a ve Spojených státech.

Firmu vyšetřovaly úřady ve Francii a Británii kvůli podezření z korupce v souvislosti s prodejem letadel z doby před více než deseti lety. V USA pak Airbus čelil vyšetřování kvůli porušování exportních pravidel.

Airbus za první tři měsíce roku dodal 122 nových strojů, což je o 40 méně než loni ve stejném období. Šedesát dalších letadel sice vyrobil, ale zákazníci je kvůli pandemii nepřevzali.

V prvním čtvrtletí měl Airbus 290 čistých objednávek, zatímco loni v prvním kvartálu se ocitly v záporných číslech a dosáhly minus 58 strojů. "V prvním čtvrtletí jsme neměli zrušeny objednávky kvůli covidu-19," uvedl Faury.

Evropské a jednotlivé americké státy začaly karanténní opatření kvůli koronaviru zavádět kolem poloviny března. Finanční rok Airbusu se kryje s rokem kalendářním. Podle vedení podniku lze předpokládat, že se koronavirová krize výrazněji odrazí v hospodaření společnosti za druhé čtvrtletí.

 

Právě se děje

před 36 minutami

MOV neuznal volbu Lukašenkova syna do čela olympijského výboru

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) odmítl uznat zvolení Viktora Lukašenka, syna prezidenta Alexandra Lukašenka, šéfem Běloruského olympijského výboru. Oba muže loni v prosinci MOV suspendoval za to, že nezabránili diskriminaci běloruských sportovců kvůli jejich politickým názorům.

Dosavadní viceprezident Viktor Lukašenko byl v únoru zvolen do čela národního olympijského výboru místo svého otce, který ho vedl 24 let. Od opětovného znovuzvolení Alexandra Lukašenka do prezidentské funkce loni v srpnu zmítá Běloruskem chaos. Kritici autoritářského vůdce tvrdí, že volby byly zmanipulované, a protesty proti Lukašenkovi jsou násilně potlačovány.

K protestům se připojilo i více než 1500 sportovců, kteří v otevřeném dopise požadovali spravedlivé volby a konec násilí při pokojných demonstracích. Lukašenko je následně označil za zrádce.

MOV v prosinci konstatoval, že vedení Běloruského olympijského výboru "dostatečně nehájí běloruské sportovce před politickou diskriminací v rámci národního olympijského výboru, sportovních federací či celého sportovního hnutí." Dnes doplnil, že nové volby "tyto obavy plně nerozptýlily."

Oba Lukašenkové mají od MOV zákaz účasti na olympijských hrách v Tokiu stejně jako třetí běloruský sportovní funkcionář Dmitrij Baskov. Šéf národní hokejové federace je spojován s násilným útokem na aktivistu Romana Bondarenka, jenž nepřežil zranění hlavy. Baskov byl zvolen do vedení olympijského výboru a ani tuto volbu MOV neuznal.

Bělorusko má také od prosince zmrazené veškeré platby od MOV a v lednu mu Mezinárodní hokejová federace IIHF odebrala spolupořadatelství letošního mistrovství světa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy