Praha - Dnešní částečné zatmění Slunce, které bude podle expertů znovu k vidění až v roce 2026, si mohou Češi bez obav užít. Případný rychlý útlum a následný náběh výroby solárních elektráren sice zatíží tuzemskou přenosovou soustavu, k výpadkům dodávek elektřiny - takzvanému blackoutu - nedojde. Slibuje to správce přenosové soustavy ČEPS i energetická skupina ČEZ, jejíž přečerpávací vodní elektrárny jsou schopny případný okamžitý výpadek dodávek nahradit.
Po skončení zatmění by neměl být ani problém s možnými přetoky elektřiny z Německa. „Příprava na mezinárodní úrovni trvá zhruba rok, v posledních měsících se zintenzivnila. S ostatními provozovateli přenosových soustav spolupracujeme v rámci pracovní skupiny Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav,“ ubezpečuje mluvčí ČEPSu Barbora Peterová.
Jasno znamená největší zátěž
Zatmění Slunce začne v 8:40 hodin na západě Evropy a skončí ve 12:50 na východě. Češi jej budou moci sledovat od 9:37 hodin, přičemž vrchol se předpokládá v 10:46. „Podívaná“ by měla skončit dvě minuty před polednem. O tom, jak moc budou muset energetici zasahovat do elektrických toků, rozhodne počasí.
Podle mluvčího Českého hydrometeorologického ústavu Petra Dvořáka předpověď odhaduje jasné počasí. „Jasno znamená, že změna výkonu fotovoltaických elektráren bude velmi znatelná, v opačném případě by se jev ve výrobě v podstatě neprojevil. Problémem totiž není jen změna výroby, ale především rychlost, s jakou poklesne a opět se vrátí,“ vysvětluje Peterová.
V souvislosti s částečným zatměním Slunce může podle ČEPSu za jasného počasí klesnout výroba tuzemských solárních elektráren každou minutu až o 400 MW. Po přechodu Měsíce se zase během hodiny výroba skokově zvedne až o 800 MW za minutu, tedy jako by se každou minutu připojil do sítě jeden blok Jaderné elektrárny Temelín.
„Zatmění Slunce je očekávaný a předvídatelný jev. Přestože přeměna slunečního záření na elektrickou energii z fotovoltaických elektráren je zatížena mnoha nejistotami, dispečeři ČEPS jsou v rámci České republiky schopni standardními prostředky případné výkyvy v důsledku zatmění Slunce zregulovat,“ říká Peterová. V případě nedostatku elektřiny jsou připraveny úbytek okamžitě vyrovnat uhelné a vodní elektrárny polostátního ČEZu.
„Pokles související se zatměním Slunce je možné předem odhadnout. Z hlediska nejistoty a dopadů do řízení portfolia zdrojů a elektrizační soustavy nastávají mnohem obtížnější situace, když se skutečný průběh počasí během dne zásadně liší od předpovědí počasí,“ potvrzuje mluvčí skupiny ČEZ Martin Schreier.
Německá energie skončí v akumulátorech
Problém by neměl být ani s přetoky energie způsobenými opětovným náběhem výroby v zemích s mnohem větším instalovaným výkonem solárních zdrojů, než má Česká republika. Pro tuzemskou přenosovou síť může být rizikem zejména Německo.
„V případě ČR je ve fotovoltaice ekvivalent výkonu celého Temelína, v Německu se již jedná o ekvivalent 38 bloků s jednotkovým výkonem tisíc megawattů,“ vysvětluje jednatel poradenské společnosti ENA Jiří Gavor.
„Navzdory mnohým poplašným zprávám na toto téma se však ani v tomto případě není čeho obávat. Velkou část výkyvu ve výrobě podle dostupných studií vyrovnají zařízení pro akumulaci elektrické energie, kterými je velké množství německých elektráren vybaveno,“ říká k tomu výkonná ředitelka České fotovoltaické a průmyslové asociace Veronika Knoblochová.
Sám ČEPS provedl simulaci celé situace na nejhorším možném scénáři, přičemž propočty ukázaly, že přenosová soustava i v tomto extrémním případě obstojí. Kromě zajištění náhradních zdrojů energie pro jistotu také pozastavil práce na některých vedeních. „Uvádíme je do provozu, aby byla síť plně k dispozici,“ ubezpečuje mluvčí ČEPSu Peterová.
Dnes současně nebudou probíhat žádné práce v elektrárnách, jakékoliv změny či zkoušky. „Z obchodního hlediska nakoupila společnost ČEPS dodatečné rezervní výkony, které lze použít pro regulaci výkonu,“ dodává. Tato opatření představují pro firmu náklady v řádu jednotek milionů korun.
Italský blackout: bez energie 56 milionů lidí
Oproti minulosti jsou evropské přenosové soustavy schopny mnohem lepší koordinace. „Dnes existují koordinační střediska, díky kterým dispečeři vidí, co se děje v reálném čase,“ říká Peterová.
Znovu by se tak neměla opakovat situace ze září roku 2003, kdy kvůli zkratu vedení v Itálii postupně vypadly všechny linky od Francie až po Slovinsko. Bez proudu bylo tehdy alespoň na jistou dobu 56 milionů lidí. Tato událost byla největším blackoutem po druhé světové válce.
Vzájemnou spolupráci si mohly evropské přenosové soustavy vyzkoušet také při další extrémní události. V listopadu roku 2006 vypnulo Německo na krátkou dobu vedení, aby mohla po řece Emži proplout šedesátimetrová loď. Dispečeři povolili průjezd lodi v okamžiku, kdy byla na severu země velká výroba z větrných elektráren.
Nejprve vypadlo několik oblastí okolo a během chvilky se celá synchronní zóna rozdělila na dvě oblasti – exportní, kam spadalo i Česko, a importní, což byla převážně západní Evropa. Přetoky mezi těmito dvěma oblastmi byly tak velké, že na mnoha místech bylo přerušeno spojení. Bez elektřiny se ocitlo 15 milionů domácností.
