Dobře si vzpomínám, jaké překvapení přinesla tisková konference dopoledne 26. října 1994 v pražském hotelu Atrium (dnešní Hilton), když domácí novináři dostali sluchátka, protože prezentace nového vozu Škoda byla poprvé u nás vedena v německém jazyce.
Následoval křest Felicie na Karlově mostě, oběd v Lichtenštejnském paláci, přeplavba k hotelu Intercontinental a svezení autobusy do servisu ČSAO Praha 10 na Černokostelecké ulici, kde na nás čekaly novotou vonící testovací vozy. Samozřejmě, vybrali jsme ten červený…
Zkušební jízda splnila očekávání. Felicia se koncepcí zase tak moc od předcházejícího Favoritu nelišila, ale vylepšil se komfort a zvedla úroveň kvality a bezpečnosti. Plasty byly mnohem lepší, zejména přístrojová deska, která se u Favorita na přímém slunci často deformovala.
Pod kapotou sice zůstal osvědčený tříložiskový čtyřválec 1,3 litru, jehož kořeny sahají až k prvnímu embéčku, ale na provokativní otázky novinářů přišly jasné odpovědi.
"Je to velmi dobrý motor, který splňuje emisní předpisy," prohlásil na tiskovce o českém čtyřválci Gerald Weber, který měl v tehdejší společnosti Škoda, automobilová a. s., coby člen představenstva na starosti oblast techniky a centrální logistiky v Mladé Boleslavi, Vrchlabí i Kvasinách.
"Jde o vyspělou konstrukci, vždyť hliníkový motor má ve skupině Volkswagen pouze Škoda a Audi," dodal Detlev Schmidt, člen představenstva zodpovědný za oblast prodeje vozů Škoda na domácím i světovém trhu, centrální marketing, servisní služby a prodej příslušenství. Detlev byl jedním z těch, kteří bojovali za větší samostatnost koncernových značek Škoda a Seat, a velmi se zasloužil o jejich úspěšný rozvoj s vlastní identitou.
"Naše třináctistovka zůstává jako hlavní motor pro Felicii, i když přijdou také další pohonné jednotky," potvrdil Ing. Ludvík Kalma, předseda představenstva se zvláštní zodpovědností za strategii kvality, výrobní strategii značky, vztahy s veřejností a revizi, jak hlásalo tehdejší rozdělení funkcí. V době uvedení Felicie činil podíl koncernu Volkswagen na české automobilce 60,3 procenta, tedy necelé dvě třetiny.
Celohliníkové motory Škoda o objemu 1289 cm3 s alternativním výkonem 55 nebo 68 koní (tedy 40 a 50 kW) měly nepřímé jednobodové vstřikování paliva Bosch Monomotronic a standardně trojčinný řízený katalyzátor výfukových plynů, základnímu typu Felicie s pětidveřovou karoserií hatchback udělovaly největší rychlost 145, resp. 150 km/h, zrychlení na stovku za 17 nebo 14 sekund a příznivou průměrnou spotřebu paliva (Euromix) 8,0 litru (slabší verze) či 7,9 litru benzinu na 100 kilometrů. Slabší verze jezdila na 91 oktanů, silnější na benzin s oktanovým číslem 95.
Pětistupňová převodovka byla obvyklého typu s plnou synchronizací, kuriozitou se stala polosamočinná Monomatic, kterou v Nizozemsku nabídl tamější dovozce Pon Mobiel B.V. a představil už na mezinárodním autosalonu RAI 1995 v Amsterdamu. V podstatě šlo o samočinné vypínání spojky bez spojkového pedálu při pohybu řadicí páky (podobně jako Hycomat u Trabantu 601). Nizozemci za ni tehdy připláceli 1750 guldenů. Na stejném autosalonu se představila rovněž první Felicia pro automobilové soutěže.
Ještě si pamatuji, jak jsem v roce 1987 dostal možnost vyzkoušet si prvního Favorita. Byl také červený, z prototypové série, ale znamenal obrovský skok pro mladoboleslavskou automobilku. Přechod na pohon předních kol a motor vpředu napříč, prostorná a bohatě prosklená karoserie podle návrhu studia Bertone, to byla prostě bomba, ať si dnes kdo chce, říká, co chce.
Pravda, při rozjezdu občas motor typicky zacvrlikal, ale jeho další vývoj přinesl bezproblémovou poháněcí soustavu, ve Felicii prakticky dovedenou k dokonalosti. Málo je známé, že tříložiskový motor, poslední z konstrukční kuchyně Škoda, se po zvětšení objemu na 1,4 litru naposledy objevil také v levné verzi Octavie.
Škoda Felicia se stala záhy jedním z nejprodávanějších vozů doma i v zahraničí, zahájila také cestu k zahraničním montážím vozů Škoda, už v roce 1995 vyjížděla z továrních hal v polské Poznani (ten rok 7500 Felicií). Vyšší kvalita byla patrná na první pohled, zejména v interiéru, který dal přednost oblým liniím místo typických ostrých hran osmdesátých let.
Lehce anatomicky tvarovaná sedadla, příjemné čalounění, potahy sedadel i výplně dveří, byly jasným znakem kvalitativního posunu vpřed. O rok později nabídku rozšířila Felicia Combi se zvětšeným zavazadlovým prostorem a pak už následovaly nové modely jeden za druhým. Byl to rok 100. výročí založení firmy Laurin & Klement, a proto se na podzim 1995 objevily první verze škodovek nazvané podle zakladatelů podniku, luxusně vybavené hatchbacky i kombi Felicia s označením Laurin & Klement.
"Je to český produkt, vyvinutý z 95 % v České republice," zaznělo na tiskovce několikrát z úst představitelů značky, přičemž výrobce využil všech synergií v rámci skupiny Volkswagen, takže se v roce 1995 poprvé v automobilech české značky objevily protiblokovací brzdová soustava ABS, nafukovací vzdušné vaky zvané airbagy, samočinné napínače bezpečnostních pásů při kolizi a také například klimatizace.
Výrazně se modifikovala přední náprava, odpružení dostalo novou charakteristiku pružin a tlumičů, takže vůz získal nejen jistější jízdní vlastnosti, ale poskytl cestujícím i větší komfort.
Lze říci, že ve své době byla Felicia zcela srovnatelná se zahraniční konkurencí, raději nebudu říkat, které vozy byly tehdy mnohem horší (nikoli jen začínající korejské značky, ale i mnohé evropské).
Paletu pohonných jednotek kromě české třináctistovky tvořily čtyřválce z koncernu Volkswagen, jako první se objevila šestnáctistovka řady EA111 o výkonu 75 koní (55 kW) s vícebodovým vstřikováním, následovaná dieselem 1.9D o výkonu 64 koní (47 kW; premiéra na IAA 1995 ve Frankfurtu). Na motor VW 1600 záhy přešly rovněž soutěžní automobily Škoda Felicia Kit Car, s nimiž tovární jezdci Pavel Sibera, Emil Triner, Jindřich Štolfa a další pokračovali ve sbírání úspěchů doma i v zahraničí.
Vznikly užitkové verze Pick-Up a Vanplus, ale také atraktivní Felicia Fun (1996) na základě Pick-Upu, ovšem s posuvnou zadní stěnou kabiny a možností rozšířit tím interiér ze dvou na čtyři sedadla. Zájem o verzi Pick-Up byl tak velký, že se prodávala i v dealerské síti VW pod jménem Volkswagen Caddy. Pražský Metalex zase na základě Felicie postavil čtyřdveřový kabriolet (1997). V únoru 1998 prošla Felicia faceliftem, který jí mimo jiné přinesl novou masku přídě, spřízněnou s Octavií.
Škoda Felicia zahájila novou éru v historii značky a stala se čtvrtým typem, který překonal milionovou hranici. Celkem vzniklo 1 396 089 vozů do roku 2001 včetně užitkových verzí.
Kvality Felicie ocenili novináři, vyhrála první soutěž Auto roku v ČR (tehdy Český vůz roku 1994), přičemž porotu tenkrát tvořilo pět motoristických novinářů (Milan Jozíf, Antonín Matějka, František Kučera, Jaroslav Šimek a Tom Hyan) spolu se čtyřmi nezávislými odborníky z Ministerstva dopravy ČR, vysoké školy ČVUT-FSI a výzkumných ústavů ÚVMV a ÚSMD. Felicia byla rovněž mezi kandidáty na evropský titul Car of the Year 1996, ale mezi pět finalistů se nedostala.
