Nižší daň? Benzin může zlevnit až o dvě koruny, nafta o tři

Kateřina Vokurková Jiří Hovorka Kateřina Vokurková, Jiří Hovorka
23. 7. 2014 18:30
Opozice s částí ČSSD prosadila snížení spotřební daně, ministerstvo financí i vedení ČSSD je však proti. V pátek chtějí hlasování "opravit". Co je ve hře?
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Pokud by poslanec ČSSD Milan Urban s podporou opozice skutečně prosadil snížení spotřební daně, mohli by se řidiči těšit na výrazné zlevnění benzinu a nafty. Vyplývá to z odpovědí analytiků oslovených online deníkem Aktuálně.cz.

Poslanci ve středu překvapivě odsouhlasili Urbanův návrh na snížení spotřební daně z benzinu o 1,50 korun za litr a z nafty o 2,50 koruny. Podpořila jej část poslanců ČSSD a zástupci opoziční ODS, TOP 09, Úsvitu a KSČM. Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO) bylo proti návrhu.

Přestože původně šlo o závěrečné hlasování ve třetím čtení, poslanci budou zřejmě v pátek o návrhu hlasovat znovu. ČSSD totiž zpochybnila výsledky, její poslanci prý byli zmatení.

Základ i pro výpočet DPH

Analytik společnosti Patria Tomáš Vlk předpokládá, že konečná cena benzinu u pump by díky snížení spotřební daně mohla zlevnit o 1,80 koruny na litr, u nafty dokonce o tři koruny. Vychází přitom z toho, že i spotřební daň je v ceně pohonných hmot daňovým základem pro výpočet DPH (21 %). Maximální možné zlevnění nafty a benzinu by tak mohlo být vyšší než částky, o které by se snížila spotřební daň. 

„Reálně vidím pokles ceny pro koncového zákazníka o něco málo přes korunu u benzinu a o necelé dvě koruny u nafty,“ je opatrnější analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Nepředpokládá totiž, že by se do koncové ceny promítlo kompletní snížení daně.

„Nemusí dojít hned ke skokovému zlevnění o celou částku, ale očekával bych, že z velké části se postupně projeví,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Důvodem spíše postupného zlevňování jsou podle něj nyní enormně nízké marže obchodníků, které se pohybují v průměru kolem tří korun na litr.

Podle analytika společnosti Colosseum Víta Jedličky by se snížení daně neprojevilo u pump v plné výši, ceny by se snižovaly postupně. Důvodem jsou nynější nízké marže. "I tak je ale velmi pravděpodobné, že řidiči by v Česku tankovali téměř nejlevněji z celé Evropy. Snížení spotřebních daní také přiláká řidiče z okolních zemí a zvýší se objem prodaných pohonných hmot, což vykompenzuje výpadek příjmu státního rozpočtu," říká Jedlička.

Daň z litru benzinu činí v současné době podle obsahu olova 12,84 nebo 13,71 koruny, v případě nafty jde o 10,95 koruny. K této sumě se navíc připočítává 21% daň z přidané hodnoty.

Rozpočet o 14 miliard chudší

Poslanec Milan Urban očekává, že nižší spotřební daň povede ke zvýšení prodejů, takže státní rozpočet si nepohorší. Naopak podle Babiše by stát přišel o čtrnáct miliard ročně.

„Kdyby byla novela schválena definitivně, znamenala by zároveň výpadek příjmů státního rozpočtu kolem 14 miliard, tedy řádově víc než daňové úpravy vycházející z koaliční smlouvy,“ souhlasí ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Schodek veřejných rozpočtů by pak kvůli této změně mohl za nepříznivých okolností sklouznout i nad hranici tří procent HDP. Česko by podle Sobíška přestalo plnit Pakt stability a růstu, tedy maastrichtská kritéria pro případné přijetí eura. Trendem zvyšování schodků by se vymykalo zbytku Evropy, která naopak schodky snižuje.

Zvýšení daně rozpočtu nepomohlo

Ne všichni odborníci ale vidí případné snížení daně tak černě. „Zvýšení spotřební daně v roce 2010 se podle očekávání ukázalo jako negativní krok ve všech směrech. Nejen že se nenaplnilo oficiální očekávání o zvýšení výběru daně, ale inkaso daně kleslo kvůli neochotě dopravců tankovat v Česku z úrovně 80 až 82 miliardy korun z let 2007 až 2010 postupně na 69,6 miliardy v loňském roce,“ připomíná Sklenář.

„Současné snížení sazeb spotřební daně tedy může na první pohled paradoxně s odstupem vést ke zvýšení celkového výběru této daně,“ připouští Sklenář.

Ministr financí Andrej Babiš je ale skeptický. Podle něj by se čtrnáct miliard z rozpočtu "nasypalo" distributorům paliv, zatímco lidé by zlevnění nepocítili.

Předchozí ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) sice ve funkci snížení daně odmítal, nyní je ale smířlivější. "Zvýšení spotřební daně v roce 2009 byl kontroverzní krok a já dodnes nemám poctivou odpověď na to, zda se vyplatil, nebo ne," říká. Změnu tehdy prosadila úřednická vláda Jana Fischera v rámci takzvaného Janotova balíčku.

Česko je levnější už nyní

Aktuální pohled na ceny pohonných hmot ale ukazuje, že jsou v Česku relativně levné již nyní. Benzin je dokonce nejlevnější ze sousedních států, nafta pak uprostřed cenového žebříčku.

Podle údajů německého autoklubu ADAC stojí litr benzinu Natural 95 v Česku při přepočtu na eura 1,34. V Polsku to je 1,38, v Rakousku 1,40, na Slovensku 1,52 a v Německu 1,55 eura. Nafta je pak nejlevnější v Polsku, kde litr vyjde na 1,28 eura. Následují Rakousko (1,29), Česko (1,32), Slovensko (1,32) a Německo (1,37).

Také ze srovnání cen v rámci celé Evropské unie vychází Česko dobře. Podle dalšího z německých autoklubů AvD byla v minulém týdnu nafta v Česku desátá nejlevnější z 28 států EU, a benzin dokonce pátý nejlevnější.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Obcím loni přebytek hospodaření klesl, kraje vykázaly schodek

Obce loni hospodařily s přebytkem 19 miliard korun a hospodaření krajů vykázalo schodek pět miliard korun. Na internetu o tom informovalo ministerstvo financí. Předloni obce hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo i přes dopady pandemie koronaviru s přebytkem 14 miliard korun, zatímco o rok dříve to bylo 31,7 miliardy korun.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 32,2 miliardy korun na 626,4 miliardy korun. Za růstem byly především transfery ze státního rozpočtu. Naopak daňové příjmy klesly o 18,6 miliardy korun na 301,6 miliardy korun.

Celkové výdaje územních rozpočtů loni stouply o 49,8 miliardy na 612,2 miliardy korun. Z toho běžné výdaje vzrostly o 38,1 miliardy na 476,6 miliardy korun. Kapitálové výdaje, tedy investice, stouply o 11,8 miliardy na 135,6 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Výbuch u testovacího centra v Nizozemsku. Podle policie šlo zřejmě o útok

Exploze neznámé výbušniny ve středu ráno poškodila centrum pro testování na koronavirus v nizozemském městečku Bovenkarspel. Policie podle agentury Reuters hovoří o úmyslné akci a snaží se zjistit, co přesně výbuch způsobilo. Nikdo při něm nebyl zraněn, hlášena jsou pouze rozbitá okna.

"Zatím přesně nevíme, co vybuchlo, nejdříve to musí vyšetřit pyrotechnici," řekl policejní mluvčí Menno Hartenberg. Exploze obcí Bovenkarspel, která leží asi 55 kilometrů severně od Amsterodamu, otřásla těsně před sedmou ráno, když bylo ještě testovací středisko zavřené. Všechny dopolední odběrové termíny pak byly zrušeny.

Policie prostor uzavřela a domnívá se, že odběrové místo se stalo terčem útoku. "Tvrdíme, že něco takového se nestane jen tak náhodou," uvedl Hartenberg. Výbušninu podle něj "někdo musel umístit".

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

V únoru stoupl počet bankrotů firem i podnikatelů, ukázala studie

V únoru bylo v Česku vyhlášeno 64 bankrotů obchodních společností, o tři více než v lednu. Jejich počet byl tak nejvyšší od června minulého roku. Rovněž bylo vyhlášeno 530 bankrotů podnikatelů, o 24 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.

Zároveň bylo podáno 73 návrhů na bankrot obchodních společností, o sedm více než v lednu, a 542 návrhů na bankrot podnikatelů. To bylo proti předchozímu měsíci o 95 více. V insolvenčním řízení bylo ke konci února 0,7 procenta celkového počtu registrovaných společností a 1,2 procenta registrovaných podnikatelů.

"Zajímavé je, že zatímco počet bankrotů obchodních společností byl letos v únoru o čtvrtinu vyšší než v únoru 2020, počet bankrotů fyzických osob podnikatelů byl naopak o čtvrtinu nižší. Bankroty podnikatelů totiž bývají nejčastěji formou oddlužení, tedy stejně jako osobní bankroty. Vývoj jejich počtu tak kopíruje vývoj u osobních bankrotů, jejichž počet během současné pandemie výrazně klesl," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Denver jasně přehrál Milwaukee, Jokič má padesátý triple double

Basketbalisté Denveru v NBA až překvapivě snadno porazili třetí tým Východní konference Milwaukee 128:97. Hvězdou úterního duelu byl srbský pivot Nikola Jokič, který zaznamenal padesátý triple double v kariéře a devátý v sezoně. Proti Bucks předvedl 37 bodů, 11 asistencí a 10 doskoků a zastínil nejužitečnějšího hráče uplynulých dvou sezon Janise Adetokunba. Řecká hvězda zapsala 27 bodů a osm doskoků, jeho tým prohrál po pěti předchozích výhrách.

Výsledky NBA:

Boston - LA Clippers 117:112, LA Lakers - Phoenix 104:114, Miami - Atlanta 80:94, Milwaukee - Denver 97:128, San Antonio - New York 119:93, Washington - Memphis 111:125.

Utkání Toronto - Detroit bylo odloženo.

Další zprávy