Francouzská "daň z SUV" dopadá na běžná rodinná auta. Vláda shání miliony eur

Martin Frei Martin Frei
16. 1. 2020 10:13
Koncem roku oblétla svět zpráva, že Francie zpřísňuje zdanění automobilových emisí CO2. Zejména žíznivých SUV, která ovzduší škodí nejvíc a od jejich nákupu je třeba lidi odradit. Bližší pohled ukazuje, že daň se týká široké palety vozidel a za kupující těch větších bude vláda velmi vděčná. Už předem má spočítáno, kolik peněz potřebuje vybrat.
Francie zavádí vysoké daně za automobilové emise. Ekologičnost je přitom až to vedlejší.
Francie zavádí vysoké daně za automobilové emise. Ekologičnost je přitom až to vedlejší. | Foto: Shutterstock

Francouzský parlament koncem loňského listopadu schválil citelné zvýšení daní z automobilových emisí CO2. Vláda celou věc prezentovala jako tažení proti nehospodárným luxusním vozidlům a ministr financí Bruno La Maire ji opepřil výrokem, že reklamy na SUV by měly obsahovat varování před škodlivými účinky, jako je tomu u cigaret.

Z technického hlediska je takové zdůvodnění nápadně mlhavé. Pokud francouzská exekutiva zároveň poukazuje na to, že SUV tvoří bezmála třetinu prodejů, nemůže mít na mysli jen velká, luxusní a žíznivá auta. Do kategorie SUV patří vedle Audi Q7 nebo Volva XC90 i Škoda Yeti a Dacia Duster. A právě takový je ve skutečnosti záběr aktuální daňové novely.

Jednorázové zdanění emisí CO2 platí první majitelé při přidělení poznávací značky ve Francii už od roku 2007. Tehdy se týkalo vozidel s emisemi nad 200 g/km (ekvivalent 8,5 litru benzinu nebo 7,5 litru nafty na 100 km) a za každý gram nad touto hranicí se platila symbolická dvě eura. Během dalších let se zdaněné pásmo rozšiřovalo a sazby rostly.

Letošní aktualizace začíná už na 110 gramech CO2 (tedy 4,7 litru benzinu nebo 4,1 litru nafty), kterou podlezou jen malá auta velikosti Fabie. Dále daň strmě stoupá s každými deseti gramy, tedy třemi či čtyřmi "deckami" kombinované spotřeby. Emise 130 g/km už znamenají daň 21 000 Kč, které zaplatíte za většinu rodinných hatchbacků jako Škoda Scala nebo Renault Mégane.

Rozměrnější Škoda Octavia 1.5 TSI překračuje 140 gramů a poplatek rázem poskočí na 48 000 Kč. Stejně jako u rodinného Renaultu Grand Scénic, pokud se zaleknete zpráv o zákazu dieselů ve městech a zvolíte benzinový motor 1.3 TCe. Velký sedmimístný Ford Galaxy i na naftu překročí 150 gramů CO2, za což majitel zaplatí 96 000 Kč. Jen částečnou útěchou pak může být daňová sleva pro rodiny s více než dvěma dětmi.

Na stejně příkrý poplatek mají s více než 150 gramy CO2 zaděláno i manažerské sedany jako Opel Insignia. K němuž si mimochodem můžete pořídit pohon všech kol, čímž emise poskočí na 162 g/km a daň na 170 000 Kč. Ve stejné pasti se ocitají i dodávky střední velikosti jako Volkswagen Transporter. Ty větší jako Fiat Ducato a Mercedes-Benz Sprinter vykazují přes 170 g, což živnostníky přijde na 304 000 Kč.

Prezident Francie Emmanuel Macron a vůz DS7 Crossback
Prezident Francie Emmanuel Macron a vůz DS7 Crossback | Foto: Shutterstock

Kde zůstala SUV? Záleží na velikosti. Kompaktní Kia Sportage se 130 gramy zůstává v sazbě 21 000 Kč. Francouzská vlajková loď DS 7 Crossback, jíž se nechává vozit prezident Macron, s dvoulitrovým dieselem vykazuje 150 g/km, což znamená daň 95 000 Kč. Škoda Kodiaq se do stejné sazby vejde i s pohonem všech kol.

Mediálně propírané nejvyšší kategorii nad 184 g/km s půlmilionovou daní uniknou i některé luxusní modely. Mercedes-Benz GLE nebo Volvo XC90 ji podlezou díky úsporným čtyřválcovým motorům, BMW X5 dokonce i s třílitrovým šestiválcem. Plnotučnou daň zaplatí hlavně ti, kteří v těchto vozech zvolí výkonnější motor.

Novela tedy primárně nemíří na velká a nenažraná monstra. Ta posloužila jen jako maskot politické kampaně a umožnila prosadit široké zdanění motorismu v situaci zjitřené masovými protesty proti důchodové reformě. Na rozdíl od vyššího zdanění paliva, které se prezident Macron pokoušel prosadit před rokem, toto opatření dopadne hlavně na střední třídu. Druhou postiženou skupinu tvoří živnostníci a řemeslníci, kterým strmě zdraží dodávková auta. A tyto vícenáklady budou muset přenést na zákazníky.

Renault Zoe, oblíbený elektromobil na francouzském trhu.
Renault Zoe, oblíbený elektromobil na francouzském trhu. | Foto: Shutterstock

V oficiální komunikaci nechybí ekologický akcent. Rozsah zdanění běžných vozidel však předem vylučuje úvahu, že by šlo o motivaci spotřebitelů ke skromnosti. Vláda nezveřejnila žádný odhad, o kolik méně lidí si příští rok koupí SUV. Zato přesně vyčíslila, že zvýšení daně má do rozpočtu přinést 35 milionů eur. Jejím zájmem tedy paradoxně je, aby se SUV prodalo co nejvíc. Peníze pak využije na podporu podnikání, zejména v oborech, které znevýhodňuje ekologická transformace, a to včetně autoprůmyslu.

Ve finále tedy jde o podporu elektromobility včetně infrastruktury a energetiky, k níž se prezident Macron ambiciózně hlásí, jenže na to na rozdíl od Norska nemá kde brát. Dotace na elektromobil ve výši 6000 eur (152 000 Kč) patří k nejnižším v Evropě.

V příštích třech letech se mají dokonce snižovat s odvážným zdůvodněním, že technologie mezitím zlevní. Automobilky zatím konstatují pravý opak, chystají se zdražit konvenční vozidla, aby ekonomický tlak ustály. Pokud vláda ve stejné chvíli sáhne na peníze jejich zákazníků, celou věc tím jen těžko usnadní.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 1 hodinou

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy