Francouzská "daň z SUV" dopadá na běžná rodinná auta. Vláda shání miliony eur

Martin Frei Martin Frei
16. 1. 2020 10:13
Koncem roku oblétla svět zpráva, že Francie zpřísňuje zdanění automobilových emisí CO2. Zejména žíznivých SUV, která ovzduší škodí nejvíc a od jejich nákupu je třeba lidi odradit. Bližší pohled ukazuje, že daň se týká široké palety vozidel a za kupující těch větších bude vláda velmi vděčná. Už předem má spočítáno, kolik peněz potřebuje vybrat.
Francie zavádí vysoké daně za automobilové emise. Ekologičnost je přitom až to vedlejší.
Francie zavádí vysoké daně za automobilové emise. Ekologičnost je přitom až to vedlejší. | Foto: Shutterstock

Francouzský parlament koncem loňského listopadu schválil citelné zvýšení daní z automobilových emisí CO2. Vláda celou věc prezentovala jako tažení proti nehospodárným luxusním vozidlům a ministr financí Bruno La Maire ji opepřil výrokem, že reklamy na SUV by měly obsahovat varování před škodlivými účinky, jako je tomu u cigaret.

Z technického hlediska je takové zdůvodnění nápadně mlhavé. Pokud francouzská exekutiva zároveň poukazuje na to, že SUV tvoří bezmála třetinu prodejů, nemůže mít na mysli jen velká, luxusní a žíznivá auta. Do kategorie SUV patří vedle Audi Q7 nebo Volva XC90 i Škoda Yeti a Dacia Duster. A právě takový je ve skutečnosti záběr aktuální daňové novely.

Jednorázové zdanění emisí CO2 platí první majitelé při přidělení poznávací značky ve Francii už od roku 2007. Tehdy se týkalo vozidel s emisemi nad 200 g/km (ekvivalent 8,5 litru benzinu nebo 7,5 litru nafty na 100 km) a za každý gram nad touto hranicí se platila symbolická dvě eura. Během dalších let se zdaněné pásmo rozšiřovalo a sazby rostly.

Letošní aktualizace začíná už na 110 gramech CO2 (tedy 4,7 litru benzinu nebo 4,1 litru nafty), kterou podlezou jen malá auta velikosti Fabie. Dále daň strmě stoupá s každými deseti gramy, tedy třemi či čtyřmi "deckami" kombinované spotřeby. Emise 130 g/km už znamenají daň 21 000 Kč, které zaplatíte za většinu rodinných hatchbacků jako Škoda Scala nebo Renault Mégane.

Rozměrnější Škoda Octavia 1.5 TSI překračuje 140 gramů a poplatek rázem poskočí na 48 000 Kč. Stejně jako u rodinného Renaultu Grand Scénic, pokud se zaleknete zpráv o zákazu dieselů ve městech a zvolíte benzinový motor 1.3 TCe. Velký sedmimístný Ford Galaxy i na naftu překročí 150 gramů CO2, za což majitel zaplatí 96 000 Kč. Jen částečnou útěchou pak může být daňová sleva pro rodiny s více než dvěma dětmi.

Na stejně příkrý poplatek mají s více než 150 gramy CO2 zaděláno i manažerské sedany jako Opel Insignia. K němuž si mimochodem můžete pořídit pohon všech kol, čímž emise poskočí na 162 g/km a daň na 170 000 Kč. Ve stejné pasti se ocitají i dodávky střední velikosti jako Volkswagen Transporter. Ty větší jako Fiat Ducato a Mercedes-Benz Sprinter vykazují přes 170 g, což živnostníky přijde na 304 000 Kč.

Prezident Francie Emmanuel Macron a vůz DS7 Crossback
Prezident Francie Emmanuel Macron a vůz DS7 Crossback | Foto: Shutterstock

Kde zůstala SUV? Záleží na velikosti. Kompaktní Kia Sportage se 130 gramy zůstává v sazbě 21 000 Kč. Francouzská vlajková loď DS 7 Crossback, jíž se nechává vozit prezident Macron, s dvoulitrovým dieselem vykazuje 150 g/km, což znamená daň 95 000 Kč. Škoda Kodiaq se do stejné sazby vejde i s pohonem všech kol.

Mediálně propírané nejvyšší kategorii nad 184 g/km s půlmilionovou daní uniknou i některé luxusní modely. Mercedes-Benz GLE nebo Volvo XC90 ji podlezou díky úsporným čtyřválcovým motorům, BMW X5 dokonce i s třílitrovým šestiválcem. Plnotučnou daň zaplatí hlavně ti, kteří v těchto vozech zvolí výkonnější motor.

Novela tedy primárně nemíří na velká a nenažraná monstra. Ta posloužila jen jako maskot politické kampaně a umožnila prosadit široké zdanění motorismu v situaci zjitřené masovými protesty proti důchodové reformě. Na rozdíl od vyššího zdanění paliva, které se prezident Macron pokoušel prosadit před rokem, toto opatření dopadne hlavně na střední třídu. Druhou postiženou skupinu tvoří živnostníci a řemeslníci, kterým strmě zdraží dodávková auta. A tyto vícenáklady budou muset přenést na zákazníky.

Renault Zoe, oblíbený elektromobil na francouzském trhu.
Renault Zoe, oblíbený elektromobil na francouzském trhu. | Foto: Shutterstock

V oficiální komunikaci nechybí ekologický akcent. Rozsah zdanění běžných vozidel však předem vylučuje úvahu, že by šlo o motivaci spotřebitelů ke skromnosti. Vláda nezveřejnila žádný odhad, o kolik méně lidí si příští rok koupí SUV. Zato přesně vyčíslila, že zvýšení daně má do rozpočtu přinést 35 milionů eur. Jejím zájmem tedy paradoxně je, aby se SUV prodalo co nejvíc. Peníze pak využije na podporu podnikání, zejména v oborech, které znevýhodňuje ekologická transformace, a to včetně autoprůmyslu.

Ve finále tedy jde o podporu elektromobility včetně infrastruktury a energetiky, k níž se prezident Macron ambiciózně hlásí, jenže na to na rozdíl od Norska nemá kde brát. Dotace na elektromobil ve výši 6000 eur (152 000 Kč) patří k nejnižším v Evropě.

V příštích třech letech se mají dokonce snižovat s odvážným zdůvodněním, že technologie mezitím zlevní. Automobilky zatím konstatují pravý opak, chystají se zdražit konvenční vozidla, aby ekonomický tlak ustály. Pokud vláda ve stejné chvíli sáhne na peníze jejich zákazníků, celou věc tím jen těžko usnadní.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Sněmovna lordů velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, v úterý velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Slovenský parlament odmítl návrh na zpřísnění pravidel interrupcí

Ženy na Slovensku nebudou muset na podstoupení interrupce čekat po poučení lékařem déle než dosud, rozhodl v úterý hlasováním parlament. Zpřísnění pravidel prosazovala konzervativní skupina poslanců vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLANO) premiéra Igora Matoviče. Projednávaná předloha i hlasování o ní rozdělily koalici, která má ve sněmovně pohodlnou většinu. Počet interrupcí na Slovensku dlouhodobě klesá.

Návrh počítal kromě jiného s tím, že interrupci bude možné vykonat až po čtyřech dnech od chvíle, co lékař odešle hlášení o poučení ženy o zákroku či například o možnosti absolvovat utajený porod národnímu centru zdravotnických informací. To by znamenalo zdvojnásobení lhůty, která se ale neuplatňuje v případě ohrožení zdraví nebo života ženy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy