Německem hýbe skandál s testováním automobilových zplodin na živých tvorech - nejdříve na opicích a poté na lidech. K odhalení informací došlo díky informacím obsaženým v žalobě na automobilku Volkswagen ve Spojených státech v souvislosti s kauzou Dieselgate.
Nejdříve The New York Times s odvoláním na soudní a vládní dokumenty napsaly, že testy škodlivosti emisí naftových vozů na opicích financovalo Evropské výzkumné sdružení pro životní prostředí a zdraví v dopravním sektoru (EUGT), které v roce 2007 založily automobilky Volkswagen, BMW a Daimler a firma Bosch.
Zmíněná organizace financovala experiment, kdy vědci z Lovelace Respiratory Research Institute (LRRI) ve městě Albuquerque v roce 2014 testovali vliv emisí tak, že uzavřeli deset opic do vzduchotěsné skleněné klece a nechali je zde čtyři hodiny dýchat zplodiny z nastartovaného modelu Volkswagen Beetle. Vůz měl prý upravený software, který je předmětem kauzy Dieselgate.
Organizace EUGT ale byla v loňském roce rozpuštěna a výsledky testů nebyly kompletní, a tak ani nebyly zveřejněny.
Daimler se po zveřejnění zprávy v médiích od experimentu zcela distancoval a 31. ledna 2018 na svých stránkách publikoval tuto informaci: "Přístup EUGT je v rozporu s našimi hodnotami a etickými zásadami a výslovně se od počínání organizace distancujeme. I když Daimler neměl vliv na návrh studie, zahájili jsme komplexní vyšetřování celé záležitosti. Externí advokátní kancelář nám s tím pomůže."
Představenstvo Daimleru navíc dodalo, že zaměstnance společnosti Daimler, který byl členem představenstva EUGT, s okamžitou platností odvolalo.
Také z BMW nám prostřednictvím PR manažera českého zastoupení značky Davida Haidingera přišlo následující prohlášení: "BMW Group nerealizovala v žádném případě testy na zvířatech, neúčastnila se této studie a distancuje se od ní. Proto nelze komentovat její detaily, rozsah nebo průběh."
Německý tisk nicméně zjistil, že vedle testů na opicích došlo také k testům na lidech. Mělo se tak stát v období mezi lety 2012 a 2015 a testy provádělo Evropské výzkumné sdružení pro životní prostředí a zdraví v dopravním sektoru (EUGT), jehož členem v té době už nebyl Bosch, ale německé automobilky BMW, Daimler i Volkswagen ano.
Ve zprávě o činnosti sdružení za roky 2012 až 2015 stojí, že EUGT na doporučení rady "podpořilo krátkodobou inhalační studii oxidu dusičitého u zdravých lidí".
Podle informací deníku Süddeutsche Zeitung se koncentrace oxidu dusičitého (NO2) testovaly na 25 lidech, přičemž nebyla prokázána žádná reakce na vdechnutý NO2. Neprokázaly se údajně ani žádné zánětlivé dopady NO2 na dýchací cesty.
Ačkoliv se tedy někteří manažeři německých automobilek divili, nakonec se vedení Volkswagenu k testům přiznalo.
"Základ studie tvoří výzkumný úkol z roku 2012, který prověřila a schválila komise pro etiku Univerzitní kliniky RWTH Cáchy. Podnětem pro studii byla diskuse o mezních hodnotách oxidu dusíku na pracovišti. Hodnoty zatížení, kterému byly vystaveny testované subjekty, byly výrazně nižší než koncentrace, které by se mohly vyskytnout na mnoha pracovištích v Německu.
Kromě toho konstatujeme, že neexistuje souvislost mezi výzkumnými aktivitami a tematikou dieselu. Stejně tak se nejedná o výzkum na základě zakázky EUGT. Všichni členové spolku, tedy i ostatní automobilky, rovnoprávně spolupracovali. Od počátku roku 2016 Volkswagen nastoloval zásadní otázku, zda zařízení, jako je EUGT, ještě odpovídá době a má smysl. Podstatné důvody k tomu byly jak obsahové, tak i ekonomické a rovněž personální. Ke 30. červnu 2017 bylo EUGT z organizačních důvodů zrušeno," dodává Volkswagen.
Připomíná také, že nezávislá rada pro výzkum, složená z vědců významných univerzit, stanovila, které projekty budou realizovány, a rovněž je doprovázela. Na homepagi EUGT a také ve veřejně dostupných publikacích prý byla vždy zveřejněna informace, které podniky se EUGT účastnily a které studie byly provedeny.
Německá vláda testy ostře kritizuje a ve Volkswagenu okamžitě skončil hlavní lobbista Thomas Steg. Volkswagen se veřejně omluvil.
"Koncern Volkswagen si je vědom své sociální a společenské odpovědnosti. Jako podnik bereme kritiku této studie EUGT velmi vážně. Jsme přesvědčeni, že tehdy zvolená vědecká metodika byla nesprávná. Bylo by bývalo lepší se předem takovýchto výzkumů zříct. Koncern Volkswagen se jasně distancuje od všech forem trápení zvířat. Pokusy na zvířatech se v žádném případě neslučují se standardy našeho podniku. Omlouváme se za nesprávné chování a špatné hodnocení jednotlivců," dodal koncern.
Helmut Greim, který byl šéfem výzkumné rady EUGT, se nechal slyšet, že nechápe, proč se automobilky od experimentů distancují, když o nich přece věděly. "Samozřejmě výrobci aut věděli o testech na opicích a pokusných osobách. Nynější reakce členů představenstva automobilek je pro mě proto nepochopitelná," řekl.
Zeptali jsme se na to, co si o testování vlivu zplodin z výfukových plynů myslí vědec Michal Vojtíšek, který se zabývá hodnocením dopadů nových technologií a paliv na výfukové emise, životní prostředí a zdraví.
"Nepodařilo se mi najít podrobnosti o tom, jakým koncentracím a za jakých podmínek byly testované subjekty vystaveny, nicméně takové zprávy je třeba brát velmi vážně. Záměrné vystavování zvířat a lidí byť i potenciálním škodlivinám je samozřejmě eticky velmi problematické a vyžaduje pečlivé posouzení etické komise při plánování, případně i při rozhodování o financování takového výzkumu a etická otázka musí být přesvědčivě vysvětlena i při publikaci takového výzkumu v kvalitních odborných časopisech," myslí si vědec.
Dodává, že výfukové plyny naftových motorů byly před několika lety překlasifikovány Světovou zdravotnickou organizací (WHO) na karcinogen 1. třídy, tedy látku, která má schopnost způsobit rakovinu.
Jak ale připomíná, testy na lidech prováděny v minulosti byly. Například když byl sledován zdravotní stav horníků pracujících v dolech, kde běží naftové motory, nebo zdravotní stav obyvatel dlouhodobě žijících podél frekventovaných silnic.
"Byly prováděny i cílené testy, kdy dobrovolníci cestovali autobusem po Los Angeles a vdechovali venkovní vzduch, který buď byl, nebo nebyl filtrován speciálním vysoce účinným filtračním zařízením, a tyto výsledky byly publikovány v roce 2009 v práci Cascio a kol.: Effects of Vehicle Exhaust in Aged Adults Riding on Los Angeles Freeways. Tyto příklady lze považovat za jakousi nepřekročitelnou hranici - vyšším koncentracím než těm běžným podél silnic by lidé již být vystaveni neměli," myslí si Michal Vojtíšek.
Že je osobou povolanou se k tématu vyjadřovat, dokládá i fakt, že se více než deset let zabývá ve spolupráci s Laboratoří genetické ekotoxikologie na Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR výzkumem toxicity výfukových plynů, například jejich vlivem na genetickou informaci.
"Za celou dobu jsme neprovedli ani jeden test na zvířeti nebo na člověku. Testy jsou prováděny například na lidských plicních buňkách, uměle rozmnožovaných v laboratoři," dodává vědec Michal Vojtíšek.
Na testy s vdechováním výfukových plynů jsme se zeptali také vedoucího vývoje motorů ve Škodě Auto, doktora Martina Hrdličky.
"Nevím o tom tolik, abych mohl moralizovat, ale připadá mi, že z hlediska etiky je daleko větším problémem, pokud docházelo k testům na opicích. Ty s tím totiž nemohly souhlasit. Ce se týče testů na lidech, jsem si jist, že průběh testu musela schvalovat nějaká etická komise a ti lidé zřejmě nebyli vystavováni větší koncentraci, než jaké jsou běžně vystavováni například řidiči autobusů nebo chodci okolo silnic.
Neříkám, že to není problém, osobně jsem při vývoji motorů nikdy nepotřeboval testovat nic na lidech, ale dobře si vzpomínám, že ještě v 90. letech jsme se na ČVUT ze skript učili, že je běžné testovat hapticky. Některé věci totiž ani jinak tehdy nešly. Takže docházelo k tomu, že vodou probublávaly výfukové plyny a ta voda se poté ochutnávala a subjektivně se zkoumal rozdíl," vzpomíná Martin Hrdlička.
Kauza s experimenty na opicích a lidech pokračuje a v Německu se řeší i na vládní půdě.
