Nově zvolený prezident Miloš Zeman se zatím nevyjádřil, zda stejně jako ochranku vymění na Pražském hradě i vozový park. Zatímco odcházející Václav Klaus nejraději využívá auta značky Audi, jeho nástupce byl v době svého prvního působení ve vrcholných politických funkcích naopak příznivcem vozů z tuzemské produkce. Ostatně, superbem první generace jezdil i v den svého vítězství v přímé volbě.
Národní technické muzeum má ve svých sbírkách Zemanovu Tatru 700, vůz vyráběný v letech 1996 až 1998 v závodě Příbor kopřivnické automobilky. Je to také vůbec poslední osobní vůz s logem Tatra. Právě v ní Miloš Zeman v době, kdy stál v čele vlády, jezdil.
Technicky nešlo o žádný zázrak. Vycházela z Tatry 613, což je automobil vyvinutý již na konci 60. let. Karosérii původně vyvinutou designérským studiem Vignale upravil britský designér Geoff Wardle. Hlavně zaoblil původně hranaté tvary. Úprav směrem k luxusu doznal i interiér a modernizována byla i pohonná jednotka. Stejně jako Tatra 603 měla i Tatra 700 koncepci vzduchem chlazeného motoru uloženého nad zadní nápravou.
Přestože si Tatra od tohoto typu hodně slibovala, obchodní úspěch se nedostavil. Automobilka jich vyrobila jen něco přes šedesát kusů.
Státní instituce, které byly prakticky jedinými odběrateli Tatry 700, si pak navíc stěžovaly na příliš vysokou spotřebu. Z tohoto důvodu byly Tatry postupně nahrazovány jinými, převážně zahraničními automobily.
S vlastním popelníkem
Poslední Tatra 700 ještě v roce 2003 sloužila na ministerstvu pro místní rozvoj a pak ji Miloš Zeman společně s tehdejším ministrem Radko Martínkem předal řediteli Národního technického muzea. „Je to poslední premiérská tatrovka. Máme s ní společný osud, oba patříme do muzea," podotkl tehdy s úsměvem expremiér. V tomto ohledu se však mýlil - místo v muzeu bude v příštích letech k vidění na Hradě.
Ve vybavení muzeální Tatry Miloš Zeman zanechal svoji stopu. Běžně montovaný popelník mu nevyhovoval, proto nechal do palubní desky zabudovat jiný.
Nastavená octavia
Jistý pokus zalíbit se tuzemským politikům učinila v roce 1998, tedy právě po skončení výroby Tatry 700, mladoboleslavská Škodovka. Protože ještě nemohla nabídnout superb (představil se až na jaře roku 2001 v Ženevě a do prodeje se dostal v prosinci), rozhodla se nastavit octavii.
Prodloužení rozvoru o osm centimetrů (vložený díl je poznat na středovém sloupku mezi předními a zadními bočními dveřmi) mělo zajistit především zvětšení prostoru na kolena cestujících vzadu. Právě tato oblast bývala v první generaci octavii nejvíce kritizována.
Všechny vozy byly v nejvyšší luxusní výbavě Laurin&Klement. Celkem vznikla série 200 kusů těchto automobilů.
Podívejte se: Vozy prezidentů ve sbírkách Národního technického muzea
