Ať druhý cizí jazyk mají jen ti, kteří ho chtějí, radí učitelé. Pro žáky je přítěží

Magdalena Synková Magdalena Synková
15. 6. 2022 15:05
Žáci na základních školách by se znovu mohli povinně učit jen jeden cizí jazyk a druhý jen v případě, že by chtěli. Ministerstvo školství tuto změnu navrhuje, aby ulehčilo dětem, které druhý jazyk nezvládají, stresuje je, a navíc zdržují spolužáky, kteří jsou nadanější. Učitelská sdružení by tento krok uvítala, učitelé jazyků se však zcela neshodnou.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Podle většiny učitelů oslovených Aktuálně.cz se mnoho žáků při výuce druhého cizího jazyka trápí, proto by uvítali, kdyby nebyl povinný. "Pro některé žáky by bylo přínosnější věnovat se něčemu, co využijí při dalším studiu," říká učitelka němčiny a angličtiny Lenka Holzbauerová.

Stejného názoru je i učitel angličtiny Jan Svozil, podle kterého by žáci měli dostat na výběr, zdali se chtějí další jazyk učit. "Děti často nechápou, proč se učí druhý jazyk, když pořádně neumí ani ten první," vysvětluje.  

Oproti tomu učitelé, kteří jsou pro zachování povinného druhého cizího jazyka, tvrdí, že cizí jazyky jsou potřeba, protože žáky neučí pouze řeč, ale především jim rozšiřují rozhled. "Jazyky nejsou jen o šprtání slovíček a gramatiky. Dá se jimi zprostředkovat jiná kultura či země a umožňuje jim více poznávat svět," vysvětluje učitelka ruštiny Vladimíra Salášková. 

I učitelka němčiny Zuzana Nerudová je pro zrušení povinného druhého jazyka. Obává se však, že zrušením povinného druhého jazyka dojde k rozevření nůžek mezi dětmi podle toho, jaké vzdělání mají jejich rodiče. Vysokoškolsky vzdělaní rodiče budou své děti do studia jazyka motivovat spíše než například rodiče s výučním listem. 

Změna ve výuce jazyků má být součástí revize Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání, což je dokument, který určuje, co by měli umět žáci na konci devátého ročníku. Ministerstvo předpokládá, že z něj vypadne povinnost učit se druhý cizí jazyk, protože žáci mají problém již s prvním cizím jazykem a další jazyk zvládají velmi obtížně.

Ministerstvo navíc tvrdí, že v Česku není dostatek kvalitních učitelů, kteří jazyky učí. Zrušení druhého povinného jazyka by podle něj mělo vést ke zkvalitnění výuky druhého jazyka, protože k ní nebudou nuceni například žáci s poruchami učení, které to stresuje a zároveň zdržují ostatní žáky.

V Česku je druhý cizí jazyk povinný od školního roku 2013/14, do té doby byl pouze povinně volitelný. Žáci si tedy mohli místo druhého cizího jazyka zvolit například cvičení z matematiky nebo biologie. Záleželo na tom, jaké povinně volitelné předměty jejich škola nabízela.

Nyní je druhý cizí jazyk povinný pro všechny žáky od osmého ročníku, přičemž platí, že jeden z nich musí být angličtina. Výjimku mají žáci se specifickými vzdělávacími potřebami, kteří mohou být z výuky druhého cizího jazyka osvobozeni.

Druhý cizí jazyk chtějí jako povinně volitelný i učitelská sdružení

Pro zrušení povinného druhého cizího jazyka je Učitelská platforma i Asociace metodiků cizích jazyků, a to především proto, že mnoho žáků nezvládá ani první cizí jazyk. Navíc podle metodiků druhý cizí jazyk stejně většina středních škol učí od úplných začátků, protože znalosti studentů ze základních škol nejsou srovnatelné. 

Podle Jitky Kolářové z asociace metodiků by v budoucnu bylo vhodné, aby byl druhý cizí jazyk povinný, ale jen za předpokladu, že se cizí jazyky budou vyučovat jinak. "Je třeba odstoupit od drilování gramatiky a slovní zásoby a brát cizí jazyk jako prostředek k pochopení jazykových a kulturních odlišností," tvrdí.

Někteří vyučující se ale obávají, že pokud bude druhý jazyk pouze volitelným, zúží se žákům menších škol nabídka výběru cizích jazyků. "Pokud škola nedokáže otevřít dvě skupiny dvou různých jazyků, tak hrozí, že se žáci budou učit například jen němčinu, ať už chtějí, nebo ne," říká učitelka francouzštiny Jana Štrosová.

Podle učitelky Hedviky Copertové navíc hrozí, že se skupina cizího jazyka ani neotevře, pokud nebude o volitelný předmět dostatek zájemců. Ministerstvo proto chce snížit minimální počet žáků pro otevření volitelného jazyka.

Zatímco výuka prvního cizího jazyka je ve většině evropských zemí samozřejmostí, výuka druhého cizího jazyka se napříč Evropou liší, jak vyplývá z výzkumu Evropské komise. V některých státech, například v Itálii, Dánsku nebo na Maltě, je výuka druhého cizího jazyka povinná, oproti tomu ve Švédsku, Německu či Španělsku je v rámci základního vzdělávání nepovinná. Školy však musí druhý cizí jazyk nabízet, protože žáci mají právo si jej zvolit.

V zemích, kde není druhý cizí jazyk povinný, studuje dva a více jazyků výrazně méně dětí. Výjimkou jsou to skandinávské země a státy s více úředními jazyky, jako je Lucembursko. 

Druhý cizí jazyk se v Česku podle dat Eurostatu učí 66 žáků ze sta, což je podobně jako ve Francii, kde je to o devět více. Například ale v Belgii se druhý cizí jazyk učí jen 29 žáků ze sta a v Rakousku je to ještě méně, pouze osm. Ve Finsku, kde je výuka druhého cizího jazyka nepovinná, se i tak učí druhý cizí jazyk 99 žáků ze sta, tedy téměř všichni.

VIDEO: Bojíme se dělat v angličtině chyby. Z ministrů mi bylo smutno, říká učitel Broňa

Mrzí mě, že ministry nenapadlo, že by se jim angličtina mohla hodit, jejich mentální pochody mi unikají, říká Bronislav Sobotka. | Video: Daniela Písařovicová
 

Právě se děje

Další zprávy