Luděk Berec | Foto: Jihočeská univerzita

Luděk Berec, matematický biolog z Biologického centra Akademie věd ČR

Reprodukční číslo v úterý poprvé od srpna kleslo pod hodnotu 1, přírůstek z tohoto dne je menší než minulé úterý. Znamená to, že epidemie zpomaluje? Pokud ano, co k tomu přispělo?

Poslední tři dny jasně ukázaly, že se při interpretaci vývoje epidemie nelze řídit denními změnami jejích charakteristik. V pondělí a ve středu bylo naopak více případů než minulý týden. Je třeba sledovat trendy, řekněme mezitýdenní změny.

Nicméně data, včetně poměrné pozitivity testů, se zdají opravdu naznačovat, že epidemie zpomaluje. Modely řady týmů navíc predikují dosažení vrcholu nákaz tento či příští týden. Reálně se tedy reprodukční číslo zřejmě blíží shora hodnotě 1.

Rozklíčovat vliv jednotlivých faktorů, které k tomu přispívají, je obtížné. Zpomalení růstu nových případů je pozorovatelné ve všech věkových skupinách. Svou roli tak u různých skupin může hrát různý faktor, například testování ve školách u dětí, omezení kontaktů díky změnám v prokazování "bezinfekčnosti" u středních věkových skupin, či významná aplikace boostovacích dávek (většinou třetí posilující dávka) a pravděpodobně také vyšší míra osobní ochrany u seniorů. Roli také nepochybně hraje úroveň proočkovanosti a promořenosti populace. Nelze tedy jednoznačně říct, tohle funguje či fungovalo a tohle ne.  

Lze očekávat v příštích týdnech, že budou čísla nakažených dále klesat? Lze předpovědět, jaká bude situace například během Vánoc?

V tomto a následujícím týdnu očekávám určitou stagnaci v počtu nakažených a pak pokles. Během Vánoc by tak čísla nakažených už měla klesat, nicméně s počty hospitalizovaných a zemřelých už to tak veselé není. Zpoždění v dynamice epidemie znamenají, že kulminaci situace v nemocnicích bychom mohli očekávat právě ve druhé polovině prosince, možná těsně před Vánoci.

Bylo by skvělé, kdyby lidé v předvánočním a vánočním čase omezili své méně důležité aktivity a přispěli tak k rychlejšímu poklesu současné vlny. Pokles nakažených totiž neznamená, že lidé přestanou chodit do nemocnic a umírat.

Měla by nyní vláda přijmout nějaká další opatření, nebo naopak od některých opustit?

Ve chvíli, kdy počty nakažených začnou stagnovat či případně pomalu klesat, v což všichni věříme, bude obtížné cokoliv dalšího přijímat. Zásadní je tak podle mě důraz na dodržování stávajících opatření, jejich kontrola a vymahatelnost. A to včetně důsledného testování či kontroly OTN (očkování, test, prodělaná nemoc) na pracovištích.

Povýšil bych testovací strategii ve školách na opravdovou strategii test-to-stay (školní budovu opouští vždy jen pozitivně testované dítě, zbytek kolektivu je testován každý den a jeho členové mají minimum styků s ostatními lidmi ve škole). To opravdu nemáme. To znamená testovat kvalitními antigenními testy ve středu a v pátek děti ve třídách, ve kterých se v pondělí objevila pozitivita. Ostatní třídy pak testovat znovu až další pondělí. Vyhneme se tak karanténám celých tříd a s tím souvisejícím obtížím ve škole, doma i v zaměstnání.

Měla by se také otevřít možnost očkovat se třetí dávkou už od pátého měsíce po druhé dávce pro všechny bez rozdílu věku. Je také nezbytná povinnost testování očkovaných při rizikovém kontaktu či nemoci v domácnosti. Od žádných opatření bych nyní neustupoval, situaci tím nijak nepomůžeme, o tom bych uvažovat nejdříve v polovině ledna.