Praha - Obce budou mít víc času na posouzení žádostí o demonstrace či pochody a na rozhodnutí, zda jejich účel není protizákonný.
Novelu zákona o shromažďování chystají ministři Džamila Stehlíková a Ivan Langer. Kabinet by ji mohl mít na stole ještě letos.
Zásadní změna bude jednoduchá - lhůta tří dnů, kterou má nyní úředník na rozhodnutí o zákazu shromáždění, se prodlouží na pět dnů či na tři pracovní dny. Na větším zásahu do zákona se politici neshodnou - nechtějí omezit základní lidské právo shromažďovat se.
"Toto je v podstatě jen odstranění chyby. Tři dny nemohou stačit, aby bylo důstojně rozhodnuto. Navíc je tu prostor pro zneužití. Pokud někdo pošle žádost v pátek odpoledne přes internet, lhůta běží celý víkend. Během pondělka už nikdo nemůže stihnout kvalifikovaně rozhodnout. Podobné je to o Vánocích," vysvětluje ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková.
Obce: Lepší než nic...
Iniciátor změny, plzeňský primátor Pavel Rödl na takový návrh reaguje slovy: "Lepší něco než nic", on sám by si ale představoval i další změny. Například, aby obce či soudy mohly zakázat už nahlášenou demonstraci, pokud bude jasné, že bude sloužit k propagaci nacismu či rasismu.
Souvislosti na Aktuálně.cz
"Nám nyní někdo nahlásí pochod na podporu dětí kolem kostela. My ho samozřejmě nezakážeme a organizátoři se začnou na internetu domlouvat, jak ten kostel vypálí. My už nemůžeme nic dělat a policie se jen nachystá na to, aby mohla zasáhnout, až kostel bude skutečně někdo zapalovat," tvrdí Rödl.
Debatu o zpřísnění shromažďovacího zákona odstartovaly události v Praze a Plzni, kde neonacisté ohlásili pochody s fiktivními důvody na významná výročí holocaustu. Pochod v Praze byl ohlášen na výročí tzv. Křišťálové noci a jeho trasa vedla Židovským městem.
Sama Stehlíková by si dovedla představit i významnější novelizaci, která by například zakázala demonstrace na pietních místech, uvědomuje si ale, že větší změny by nemusely projít ani u koaličních poslanců.
"Proto jsme zatím zvolili cestu minimální, spíš technické novely, která odstraní chybu v současném zákoně," uvedla Stehlíková. Svoje připomínky k návrhu ještě chystá ministerstvo spravedlnosti. S prodloužením lhůty ale podle ministryně souhlasí.
"Ministerstvo zpracuje připomínky k tomuto návrhu. Vlastní poslaneckou novelu pan ministr předkládat nebude," řekla mluvčí resortu spravedlnosti Zuzana Steinerová.
| Karel Hvížďala: Neofašisté a selhání magistrátu |
Experti přísnější zákon nechtějí
Zpřísnění shromažďovacího zákona má mnoho odpůrců mezi samotnými politiky i mezi právními experty.
"Nevidím žádný důvod, proč by se měl zákon o shromažďování novelizovat, nebo dokonce zpřísňovat. Taková úprava by znamenala pravděpodobně prostor pro zúžení výkonu tohoto práva a pokoušela by se striktněji vymezit, kdo se shromažďovat může, a kdo ne. Tento postup otevírá prostor pro diskriminaci, třeba jen díky momentální oblibě," napsal v anketě časopisu Respekt ombudsman Otakar Motejl.
Podle něj má společnost i jiné nástroje, jak se bránit extremismu, než přísnou legislativu. "Odsouzení, poukázání na morální a lidskou nízkost, a především odmítnutí publicity kontroverzním shromážděním považuji za účinnější," myslí si Motejl.
