Zákon chrání i extrémisty, vzkázal úřadům soud

Tomáš Fránek
5. 11. 2007 17:06
Soud dal úřadům návod, jak řešit akce radikálů
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Brno - Nejvyšší správní soud stanovil úřadům postup, jak mohou podle zákona postupovat, když chtějí zabránit akcím extrémistů.

Úřady v Česku nemohou zakázat shromáždění nebo pochod jen s odkazem na to, že akci pořádají extrémisté nebo pravicoví radikálové, uvedl soud ve výkladu rozsudku, jímž řešil sobotní pochod Mladých národních demorkatů Prahou.

Musí velmi důkladně zjistit další skutečnosti, které ohlašovanou akci provázejí. Pokud se tedy podle soudců k tomu, že shromáždění nebo pochod ohlásili extrémisté, přidají takové skutečnosti jako v pražském případě - že pochod se uskuteční v den výročí Křišťálové noci a místem konání má být židovská čtvrť, může to být důvod pro zákaz shromáždění.

"Takový závěr může být zdůrazněn i dalšími okolnostmi - například tím, že předpokládaný den shromáždění připadne na sobotu, která je z hlediska židovského náboženství svátkem a kdy se věřící shromažďují v synagogách," rozhodli soudci.

Verdikt padl i na základě průlomových rozsudků Evropského soudu pro lidská práva a verdiktů soudů v Německu nebo ve Spojených státech.

Zakazovat? Výjimečně

Shromažďovací zákon nicméně podle soudu slouží k ochraně k těch, kteří chtějí protestovat. Chrání menšiny a brání jejich vytěsnění z demokratické debaty.

Zakazovat shromáždění nebo pochody je proto možné jenom ve velmi výjimečných případech.

"I kdyby se jednalo o osoby přináležející k extremistickým skupinám, či projevující extremistické názory, nelze a priori vyloučit, že hodlají svého práva využít v zákonných mezích," uvedl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením soudce Petra Příhody.

Úřady musí proto podle soudu velmi pečlivě vážit, zda rozhodnout o zákazu shromáždění.

Souvislosti ZDE: Na radikály si v Praze počká 1400 policistů 

Rozpustit až na místě

V případech, kdy nemají jednoznačné důkazy o tom, že shromáždění nebo pochod bude sloužit k jinému účelu než bylo ohlášeno, jim podle soudu nezbude nic jiného než rozpustit akci až přímo na místě.

"Moderní demokracie představuje vládu většiny při respektování práv menšin a musí být připravena i ke konfrontaci s menšinovými názory, které jsou jí v daném okamžiku nepohodlné," uvedli soudci v rozhodnutí.

A jakékoliv omezení politických práv jako je právo shromažďovací by podle soudu mohlo vést až k vytěsnění nepohodlné menšiny z veřejné diskuse.

Nejvyšší správní soud rozhodl, že se pochod židovskou čtvrtí, jak byl původně úřadům oznámen, konat nemůže. Důvodem nebylo nic z toho, co soud vysvětloval o extrémistech a okolnostech jejich akce, ale fakt, že akce nebyla právoplatně ohlášena.

VÍCE ZDE: Pochod radikálů křišťálovou nocí se nesmí konat

 

Právě se děje

před 31 minutami

Rada: Při přípravě rozpočtu nebyly respektovány základní zásady

Kvalita přípravy státního rozpočtu byla letos významně narušena nerespektováním základních zásad, jako je úplnost a reálnost rozpočtové dokumentace. Důvodem je mimo jiné to, že s návrhem státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun současně Poslanecká sněmovna schválila významné úpravy daní. S nimi přitom návrh rozpočtu nepočítá. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada.

Ta zároveň zopakovala, že na základě dostupných dat bylo letní zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun nadměrné. Ke konci listopadu skončil rozpočet ve schodku 341,5 miliardy korun.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Radě nyní předsedá ekonomka Eva Zamrazilová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy