Langšádlová byla ministryní dva a půl roku. Skončila, když přišla o podporu ve vlastní straně. Její nástupce je ve funkci teprve tři měsíce, na sociálních sítích se ale snaží být viditelně aktivnější. Například na Facebooku sdílí i několik příspěvků denně, hojně publikuje i na síti X a Instagramu.
Za poslední tři měsíce v úřadu, tedy od začátku února do začátku května, Langšádlová na Facebooku zveřejnila 114 příspěvků. Každý měl v průměru 34 lajků, spočítalo Aktuálně.cz. Současný ministr jich má průměrně dva a půl krát víc. Od nástupu v polovině května do 12. srpna přidal na Facebook 98 příspěvků s průměrem 87 lajků u jednoho.
Pomáhá si i tím, že zveřejňuje více fotek ze svého soukromí - například s rodinou, se sekyrou při štípání dřeva nebo s půllitrem piva "nejlepšího ležáku na světě". Takové osobnější příspěvky mívají větší úspěch než ty, které se týkají ministrovy práce. Ke sdílení podobného obsahu nicméně přispívá období letních prázdnin.
"Dlouhodobě se jen pár politikům daří urvat větší pozornost na sítích a jsou to spíše výjimky. Dopad je obecně malý i proto, že Facebook změnil pravidla zobrazování, a tak není divu, že reakcí není mnoho, protože většina příspěvků se zobrazí jen zlomku jejich publika," vysvětluje politoložka z Masarykovy univerzity Alena Macková. Mezi komunikací Langšádlové a Ženíška znatelné rozdíly nevidí.
"Politika není o lajcích"
Podle Ženíška není vhodné srovnávat počet lajků s jeho předchůdkyní nebo kýmkoli jiným. Přiznává však, že komunikace na sociálních sítích je stále důležitější. "Jsem rád, že se mi za krátkou dobu od mého nástupu povedlo dosáhnout lepších výsledků. Čísla to jasně dokazují. V posledním měsíci jsme zaznamenali dosah skoro půl milionu lidí na Facebooku," popisuje ministr.
Za poslední měsíc mělo podle něj na Facebooku největší dosah video oceňující vědce. Jedno z videí o úspěchu české vědy se na Instagramu stalo virálním a mělo přes deset tisíc lajků.
Upozorňuje však, že úspěch na sítích pro něj není prioritou. Chce podle svých slov hlavně prosadit co nejlepší rozpočet pro vědu a soustředit se na zákon o výzkumu. "Politika není o lajcích," dodává.
Pro srovnání, u jiných členů vlády se reakce na jejich facebookové příspěvky pohybují obvykle ve stovkách. Například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) získává nejčastěji vyšší stovky lajků, často přesáhne tisícovku. Nižší stovky lajků mívají příspěvky vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti).
Ženíšek má nejvíc pozitivních reakcí (přes 600) u fotky se svým synem, který slavil koncem května narozeniny. U Langšádlové byl za její poslední tři měsíce ve funkci nejúspěšnější příspěvek k rozloučení s Karlem Schwarzenbergem (407 lajků).
"Největší pozornost upoutají emotivní příspěvky, a to jak pozitivní jako fotky dětí, tak zejména negativní, které budí emoce, stimulují reakce a mohou podporovat další šíření. S tím však asi ani jeden z nich příliš nepracuje," říká politoložka.
"Lajky nejsou vypovídající, je to omezená metrika," namítá expertka na strategickou komunikaci Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle ní je potřeba u politika sledovat oblíbenost i důvěru v průzkumech. "Zejména je třeba brát v potaz čas, Langšádlová byla ve funkci ministryně dva a půl roku, to je něco jiného než Ženíškovy tři měsíce," podotýká.
Ženíšek podle ní neměl zatím čas provést zásadní kroky. Langšádlová navíc vzbuzovala větší očekávání, když nastupovala. "Šlo o zcela novou funkci a čekalo se od ní možná, že dalece zlepší situaci ve vědě. Ale jí se to nepodařilo říct, ale asi ani udělat," míní Hejlová. Od Ženíška proto podle ní lidé mají už menší očekávání.
Vědci jsou na Facebooku aktivní
Současný ministr má na svém facebookovém profilu celkem deset tisíc sledujících, stránku "Helena Langšádlová - poslankyně" sleduje 7200 lidí. Langšádlová však má ještě osobní profil s téměř pěti tisíci "přáteli". "Dříve měli politici většinou spíše profily než stránky, ale pak začali narážet na horní limity dosahu," vysvětluje Macková.
Oba zmínění politici TOP 09 podle ní patří na Facebooku mezi ty úspěšnější. "Pokud opomineme pár výjimek, řada politiků se pohybuje jen okolo tisícovky," dodává. K nejsledovanějším naopak patří hlavně kontroverzní politici, například Tomia Okamuru nebo Andreje Babiše sleduje přes 400 tisíc uživatelů.
Přestože popularita Facebooku v posledních letech klesá a nahrazují ho novější sítě, a to hlavně u mladší generace, podle Hejlové je zrovna u ministra pro vědu stále efektivní platformou.
"Celá řada vědců a cílového publika je spíše ze starší generace, která je na Facebooku aktivní a je zvyklá příspěvky sledovat a vyjadřovat se k nim. Pak také na síti X," říká. Hlavní cílovou skupinou ministra pro vědu ale podle ní není široká veřejnost. "Mluví zejména s vědci a jinými zákonodárci, na to se má soustředit," dodává.
