Praha – Civilizovaný svět se musí razantně bránit nebezpečí radikálního islamismu. V tom panuje mezi politiky i odborníky při hodnocení úterního projevu prezidenta Miloše Zemana shoda. Rozsáhlá pozemní operace jako možné řešení blízkovýchodní krize ale podle nich příliš realistická není.
Poměrně ostře se proti Zemanovým slovům vyhranil šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek. "Takže máme vyhlásit křižáckou válku? Ale proti komu a kam potáhneme? Proti džihádistickým skupinám od Senegalu po Somálsko, proti Libyi, Jemenu až po Pákistán? Nesmysl," zareagoval Zaorálek na Zemanův projev k 70. výročí osvobození Osvětimi.
"My musíme především uhájit a ochránit náš normální život, který tady v ČR, v Paříži, v Evropě žijeme. Rakovinu radikální islámské ideologie musí vyléčit především muslimové, obzvlášť Arabové. Především oni musí prokázat, že vraždění a teror nejsou dnes pravou tváří islámu. Nevěřím na žádné další vojenské intervence Západu v Sýrii, Iráku či bůhví kam. Nevěřím," dodal.
I podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je klíčové zapojení arabských států. "Západ za ně nemůže věčně tahat horké kaštany z ohně," řekl premiér novinářům před odletem do Osvětimi.
Z představitelů české politiky Zemana plně podporuje pouze šéf ODS Petr Fiala. "Říkám už dlouho, že radikální islám se podobá totalitním ideologiím a je třeba proti Islámskému státu zakročit," hodnotil projev.
"I když si můžeme myslet, že všechno vyřešíme debatou, tak Islámský stát s námi do války vstoupil. A my se musíme v našem vlastním zájmu bránit a to, co děláme dosud, nemusí stačit. Pak je namístě přemýšlet o pozemní válce," dodal.
Opatrněji komentoval Zemanovy výroky místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "Západní svět bude muset bránit své hodnoty velmi razantně, s tím souhlasím. Neumím teď ale říct, že jediným řešením je mezinárodní vojenská akce, možná existuji i jiná řešení," řekl deníku Aktuálně.cz.
Odborník: operace proti radikálnímu islámu by zaváněla pokrytectvím
Mnohem příkřejším pohledem než politici hodnotí slova hlavy státu odborníci. Podle Vladimíry Dvořákové Zemanovi nešlo ani tak o vyřešení situace, jako spíš o vlastní zviditelnění.
"Pokud představitel jakéhokoliv státu dává návrh na řešení, tak to bývá tak, že je to politicky předjednáno a že je představa, že k tomu vůbec může dojít," podotýká politoložka.
Ještě dále pak jde ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl. Podle něj je sice v aktuální situaci, kdy dochází například k tvrdým bojům o syrské město Kobani nebo k popravám rukojmích, potřeba vojenská podpora.
"Ale ne intervence tak, jak ji chápe prezident Zeman. Pokud se podíváte na hodnocení odborné komunity, tak u kořene vzniku Islámského státu byla vedle radikální interpretace islámu i nepovedená intervence do regionu," říká Kratochvíl s tím, že vojenská operace by mohla mít krátkodobý úspěch, dlouhodobě by však dopadla spíše naopak.
Připomíná zároveň, že v případě tažení proti radikálnímu islámu by pak jeho možným terčem měla být i Saúdská Arábie – tedy jeden ze spojenců Západu v boji s Islámským státem. "V opačném případě bychom byli po právu obviněni z toho, že náš přístup je pokrytecký, selektivní. Toto řešení je tedy podle mě za současných podmínek jak nevhodné, tak neproveditelné," dodává Kratochvíl.
Ve světle konfliktu na východě Ukrajiny je navíc podle něj sestavení mezinárodních sil rychlé reakce pod hlavičkou OSN, v nichž by bok po boku bojovali američtí, ruští nebo čínští vojáci, naprostý nesmysl.
