Praha - Krize na Ukrajině by měla urychlit vznik druhého pilíře NATO, tedy společné evropské armády.

Prezident a nejvyšší velitel ozbrojených sil Miloš Zeman to prohlásil na Hradě na konferenci k příležitosti patnáctiletého výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance.

"Před několika týdny jsem o tom mluvil ve Štrasburku a ty nejoptimističtější odhady hovořily o tom, že by se tak mohlo stát za deset až patnáct let. Situace na Ukrajině by měla vést k úvahám o urychlení tohoto procesu," řekl Zeman.

Podle něj existuje riziko občanské války na Ukrajině, která by se mohla stát záminkou pro vnější intervenci. Ta by mohla podle prezidenta zničit naděje na spolupráci jednotlivých států v této oblasti.

Podle hlavy státu je důležité, aby v zemi co nejdříve proběhly jak prezidentské, tak parlamentní volby. Vyslovil se také pro decentralizaci a federalizaci země.

Češi na Golanských výšinách

Česká republika vyšle v roce 2015 do mírové mise OSN na Golanských výšinách zhruba 150 vojáků, řekl dále Zeman. Hlava státu vyslání českých vojáků do mírové mise na Golanech podporuje od léta, kdy ji poprvé zmínila v projevu k velvyslancům. Náčelník generálního štábu Petr Pavel ale míní, že nasazení začne až po roce 2015. Současná kapacita mírové mise je totiž podle něj plně obsazena.

Prezident vyzdvihl roli českých vojáků v zahraničních misích, například na Balkáně a v Afghánistánu. "Mohl bych mluvit o naší účasti v Mali, o účasti na Sinaji, ale také o plánované akci na Golanských výšinách, kde v roce 2015 předpokládáme nasazení zhruba 150 vojáků," řekl Zeman.

Podle Pavla jsou ale úvahy o nasazení vojáků na Blízkém východě předčasné. "Z čistě technických důvodů se tato diskuse nebude odehrávat před rokem 2015, protože podle vyjádření zástupců řízení mise je do roku 2015 mise naplněna," řekl Pavel.

Teprve na začátku příštího roku zahájí zainteresované státy debaty o tom, jaké země se budou na mírové misi OSN podílet v budoucnu. Zájem o nasazení v misích za hranicemi přitom projevuje řada spojeneckých armád, protože v tom vidí šanci, jak nadále udržovat vojáky připravené na skutečné boje.

"Takže se dá s trochou nadsázky říci, že do budoucna nás zřejmě čeká období ucházení se o mise," řekl Pavel.

Praha své vojáky pro mírovou misi oficiálně nabídla Organizaci spojených národů loni na podzim. Tehdejší ministři obrany Vlastimil Picek a zahraničí Jan Kohout se v tu dobu setkali s náměstkem generálního tajemníka OSN pro mírové operace Hervé Ladsousem. Již tehdy bylo známo, že účast Čechů v mírové operaci připadá v úvahu nejdříve v roce 2015.

"Rukojeť deštníku musí držet všichni"

Zeman ve svém projevu připomněl vstup Česka, Polska a Maďarska do Severoatlantické aliance v roce 1999, kdy byl českým premiérem. "Vzájemně garantovaná bezpečnost znamená, že pomyslný obranný deštík drží za jeho rukojeť všichni členové, a nikoli pouze jeden nebo několik málo z nich," zdůraznil výhody členství ve vojenském paktu.

Cíl vynakládat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu podle prezidenta Česko plnilo jen do roku 2003. "Poté dochází k pozvolnému poklesu a dnes musím konstatovat, že bohužel tyto výdaje se pohybují těsně nad jedním procentem," konstatoval Zeman. Tuto skutečnost označil za varovnou zejména v situaci, kdy Spojené státy přesouvají centrum svých zájmů do tichomořské oblasti.

"I tyto výdaje ale byly často vynakládány naprosto neefektivně," prohlásil k hospodaření armády prezident. Jako příklad uvedl pořízení "více než 60 bitevníků L-159, které nám hnijí v hangárech a pro něž nemáme použití, naprosto neúspěšnou repasi tanků T-72 a další akvizice". Výdaje na tyto projekty prezident označil za vyložené plýtvání penězi.

Na závěr prezident upozornil, že v globalizované společnosti se konflikty mohou snadno přelévat z jednoho území na naše. "Ať ve formě vlny uprchlíků, nebo ozbrojeného konfliktu," řekl.

"Bezpečnost je nedělitelná. Ohrožení bezpečnosti jakéhokoli státu je ohrožením bezpečnosti nás všech," varoval.

Česká republika se stala členem NATO společně s Polskem a Maďarskem 12. března 1999. O 15 let později považují téměř tři čtvrtiny Čechů členství v Severoatlantické alianci za správné, uvedlo Centrum transatlantických vztahů.

O členství v NATO nyní usiluje řada dalších zemí jako Makedonie, Černá Hora nebo Bosna a Hercegovina. Blízko ke vstupu mají i Ukrajina a Gruzie.

Pod vlivem některých západoevropských zemí, obávajících se zhoršení vztahů s Ruskem, NATO v roce 2008 na summitu v Bukurešti nezařadilo ani Ukrajinu, ani Gruzii do programu přípravy na budoucí členství v Alianci. Prohlásilo ale, že v budoucnu se obě země členy NATO mohou stát.