Způsob informování o zdraví hlavy státu se liší v jednotlivých zemích. V Česku se veřejně hojně diskutovalo již o stavu prvního českého prezidenta Václava Havla. Jeho podlomené zdraví vyznačující se zejména dýchacími problémy bylo důvodem častého pořádání tiskových konferencí, kde prezidentovi spolupracovníci i lékaři informovali veřejnost o jeho zdravotním stavu. Mediální pozornosti se dostalo například akutní operaci, kterou Havel musel v roce 1998 podstoupit při pobytu v rakouském Innsbrucku.
Právě praxe otevřeného informování o zdraví prezidenta započala podle Havlova tehdejšího mluvčího Ladislava Špačka právě v době, kdy byl Václav Havel hlavou státu.
"Ta doba, kdy se zamlčoval zdravotní stav hlavy státu, už je třicet let pryč. Takto už nelze postupovat," řekl Špaček serveru iDnes. Redakce Aktuálně.cz bývalého mluvčího rovněž kontaktovala, dále se však vyjadřovat nechtěl a odkázal právě na svůj rozhovor pro zmiňovaný portál.
"Já to nechápu. Mám na to podle mě stejný názor jako všichni ostatní, každý má právo znát zdravotní stav prezidenta republiky. Zda byl náhle a neplánovaně odvezen, tak tím spíše by měl Hrad oznámit, co se s prezidentem děje," řekl dále Špaček.
Například ve Spojených státech je běžné, že prezidenti již před kandidaturou dávají k dispozici svoji kompletní zdravotní dokumentaci. Podle experta na politickou komunikaci Karla Komínka by Česko mělo jít podobnou cestou.
"Člověk do politiky vstupuje dobrovolně, je to jeho vědomé rozhodnutí. Pokud jde o veřejnou funkci, která má vliv na životy lidí, je pak normální, že se člověk vzdává určité míry ochrany soukromí. V dilematu práva na ochranu osobních informací versus veřejného zájmu v tomto případě veřejný zájem výrazně převládá," míní Komínek a komentuje tak aktuální mlžení hradu o Zemanově pobytu v nemocnici.
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček od úterního zveřejnění informace o Zemanově hospitalizaci nereaguje na dotazy médií, ke zdravotnímu stavu hlavy státu se nevyjadřuje. Na svém twitterovém účtu pouze citoval několik žalmů z Bible.
Ovčáčkovu komunikaci v kontextu prezidentova zdraví považuje Komínek za nebezpečnou. "K jeho komunikaci mám výhrady dlouhodobě. Ale dnes v tomto konkrétním kontextu mi to připadá až nebezpečné. Když se snažíte dělat že nic a k tomu citujete žalmy z Bible, působí to, jako by se pan mluvčí připravoval na nějakou špatnou situaci, byť nechci absolutně jasně říkat, že to něco znamená. Ale může to být vážně interpretováno a on by si měl toho být vědom," míní Komínek.
Zároveň připomíná, že kancelář prezidenta se o zdraví hlavy státu zdráhá informovat dlouhodobě. "Komunikace ohledně zdravotního stavu prezidenta je tristní. Prezident je v nějakém stavu, my nevíme v jakém, může to být banální i závažné. Je jedním z nejvyšších ústavních činitelů, nejvyšší velitel ozbrojených sil, ale jako prezident má i velký vliv na zahraničněpolitické směřování Česka," říká. Pokud může být výkon funkce ovlivněn zdravotním stavem, měli by o tom podle Komínka voliči vědět.
Za mlčení ohledně stavu prezidenta mluvčího Ovčáčka pokáral i premiér Andrej Babiš. "Bylo by lepší, kdyby pan mluvčí dal nějakou pozitivní zprávu. Nevím, já mu snad napíšu,“ řekl premiér rádiu Impuls.
Babiš taky pro rádio uvedl, že je informován o zdravotním stavu prezidenta a že nejsou žádné obavy na místě. "Jeho zdravotní stav není, ani nikdy nebyl vážný. Nastoupil do nemocnice po konzultaci s lékaři," řekl Babiš.
Zemanův zdravotní stav byl v médiích diskutován již v minulosti. Tématem se stal před jeho druhou prezidentskou kandidaturou na podzim roku 2017. Jeho mluvčí tehdy stejně jako v současnosti o zdraví prezidenta mlžil. Na podzim před dvěma lety pak například Zeman strávil několik dní v Ústřední vojenské nemocnici, Hrad to tenkrát komunikoval jako "rekondiční pobyt". Kvůli spekulacím ohledně zdraví v roce 2019 Zeman nakonec zveřejnil lékařskou zprávu.
Bývalý francouzský prezident zemřel ve funkci
Francouzi v 70. letech spekulovali, v jaké kondici je jejich prezident Georges Pompidou. I přes řadu dotazů a článků novinářů nikdo z prezidentova okolí jeho zdraví ani časté převozy do nemocnice nevysvětlil. Pompidou ve funkci zemřel na leukemii 2. dubna 1974. Prezidenti Francie i v důsledku této letité události musí povinně od roku 2012 o svém stavu informovat.
Francouzská vláda dlouhodobě popírala, že by Pompidou byl vážně nemocný. Kvůli omezení programu přitom kabinet omezil činnost, v tamním politickém systému totiž bez prezidenta nemohl plnohodnotně rozhodovat. Neexistovalo dokonce ani žádné oficiální prohlášení, které by informovalo o tom, s jakou nemocí se prezident léčil. Média mezitím spekulovala o rakovině či onemocnění krve. Debaty a nejasná situace ohledně zdravotního stavu hlavy státu vyvolávaly nejen mezi politiky bouřlivé diskuse o tom, kdo bude jeho nástupce.
Sedm let po smrti Pompidoua slíbil kandidát na prezidenta Francois Mitterand, že pokud jej Francouzi zvolí, bude informace o svém zdraví zveřejňovat každých šest měsíců. Poté, co volby vyhrál, ale od svého závazku ustoupil. Až po jeho smrti se dostala na veřejnost zpráva o tom, že po celý svůj čtrnáctiletý mandát měl rakovinu. Podle jeho osobního lékaře Clauda Gublera poslední půlrok v Elysejském paláci už nebyl schopný vykonávat mandát.
Lékař Gubler knihu popisující Mitterandův zdravotní stav vydal až po prezidentově smrti v roce 1996. Mitterandovi spolupracovníci následně popřeli, že by někdejší prezident nebyl způsobilý vládnout. Francouzský deník Le Monde následně zveřejnil informaci, že Mitterand o rakovině věděl ještě před prvním zvolením do funkce.
Slovenští prezidenti v cizině
V okolních zemích se informace o důvodech hospitalizace hlavy státu v minulosti rovněž zveřejnovaly. Například Lech Kaczyński, prezident Polska v letech 2005 až 2010, byl v roce 2007 kvůli zdravotním problémům převezen do nemocnice v době, kdy zemi postihla politická krize.
Kaczynski byl hospitalizován ve vojenské nemocnici ve Varšavě v ranních hodinách poté, co v noci trpěl vysokou horečkou a celkovou slabostí, oznámil jeho lékař Wojciech Lubiński na tiskové konferenci ještě tentýž den.
Rudolf Schuster, bývalý slovenský prezident, byl v roce 2002 převezen do nemocnice ve Vídni poté, co lékaři na Slovensku nedokázali určit příčinu jeho nemoci. O stavu Schustera informoval veřejnost lékař Wolfgang Graniger a s médii komunikoval i mluvčí hlavy státu Jan Fule.
Graniger veřejně popsal také příznaky, které Schuster pociťoval. Pravděpodobně se jednalo o nemocná játra, konkrétní příčinu lékaři nezjistili. Vyloučili však, že by byl otrávený, o čemž se spekulovalo. Schuster následně na Slovensku čelil kritice za vyhledání pomoci v zahraničí.
O svém zdravotním stavu informoval i bývalý slovenský prezident Andrej Kiska, když v roce 2015 v plzeňské nemocnici absolvoval operaci kyčle.
Trumpův koronavirus
Minulý podzim americká veřejnost sledovala zdravotní stav Donalda Trumpa poté, co byl hospitalizován s těžším průběhem covidu. Prezident před odjezdem do nemocnice natočil video, ve kterém o své kondici informuje a ujišťuje, že se nejedná o nic vážného.
Na jeho twitterovém účtu se pak začaly objevovat zprávy přímo z nemocnice. Ve většině z nich Trump tvrdil, že se cítí dobře. Lékaři i lidé z prezidentova okolí s médii pravidelně komunikovali, zveřejňovali i konkrétní informace o léčbě. Bílý dům však následně čelil kritice za to, že situaci bagatelizoval, tiskový odbor totiž sděloval, že prezident má lehký průběh nemoci covid-19, zatímco média psala o vážnějších příznacích.
Zdraví prezidenta je pro Spojené státy velkým tématem. Sám Trump ve své prezidentské kampani poukazoval na údajně horší zdravotní stav svého protikandidáta Joea Bidena. Ten následně slíbil, že lékařskou zprávu o své kondici zveřejní ještě letos.
