Žantovský jako unikát. Senát a Rada ČTK se nekříží, může mít obě funkce, míní právník

Jan Horák Jan Horák
11. 8. 2020 19:37
Člen Rady ČTK Petr Žantovský bude na podzim pod hlavičkou hnutí SPD Tomia Okamury kandidovat do Senátu. Aby se člen mediální rady ucházel o zvolení do zákonodárného sboru, je ojedinělé. Někteří experti Žantovského kandidaturu považují na neetickou. Zákon přitom členům rady nezakazuje být senátorem, ale jen poslancem. Sám Žantovský Aktuálně.cz sdělil, že by v případě zvolení z Rady ČTK odešel.
Petr Žantovský
Petr Žantovský | Foto: DVTV

Žádný člen Rady České tiskové kanceláře nevyvolává takové emoce jako Petr Žantovský. Pozornost na sebe poutá blízkým vztahem s prezidentem Milošem Zemanem, příklonem k alternativním webům, které svévolně nakládají s fakty či rovnou šíří dezinformace, nebo soustavnou kritikou České televize. Letos v létě se stal nezávislým kandidátem za SPD do podzimních senátních voleb, o mandát se bude ucházet na Kolínsku.

Členové mediálních rad se z principu kandidatuře do nejdůležitějších politických orgánů vyhýbají. Přestože je do funkce volí či v případě Rady ČTK i nominují politici, přímé spojení s nimi by zatížilo jejich nezávislost. Ta je základním předpokladem pro dohled nad veřejně kontrolovaným médiem, jeho činností, rozpočtem či kvalitou produkce.

"Pokud tu probíhá kandidatura pod hlavičkou SPD, tak k tomu neumím říct nic víc, než že z mého pohledu je to střet zájmů," řekla Aktuálně.cz Miroslava Němcová (ODS), místopředsedkyně sněmovního volebního výboru, jenž má v parlamentu na starosti mediální agendu. Zkušená poslankyně podtrhuje, že její stanovisko je nutné brát jako osobní, nikoliv právní názor.

Mediální expert Jan Potůček upozorňuje, že zákon v tomto případě samotnou kandidaturu neřeší. Přesto má Potůček k Žantovského snaze dostat se do Senátu výhrady. "Je to bohužel v pořádku. Funkce člena rady není slučitelná s politickou funkcí. Ale pakliže teprve kandiduje, tak v politické funkci ještě není. Čili z mého pohledu je to nemorální, ale není to nezákonné," řekl Aktuálně.cz Potůček.

V případě zvolení bych ihned rezignoval

Povinnosti radního České tiskové kanceláře určuje zákon o ČTK. Zakazuje mu souběžně zastávat mandát poslance, ministra, předsedy vlády nebo šéfa ústředního orgánu státní správy, třeba ÚOHS, nebo jejich náměstků. Protože zákon pochází z roku 1992 a od té doby se nedočkal novelizace, ve výčtu zapovězených funkcí chybí senátor. Horní komora parlamentu tehdy neexistovala, poprvé se do ní volilo roku 1996.

Podle Potůčka je nicméně smysl zmíněných omezení jasný: zabránit členovi Rady ČTK plnit exekutivní či zákonodárnou funkci. Proto se automaticky přenáší i na post senátora. Expert na mediální právo Aleš Rozehnal však oponuje. Pokud by si Žantovský v případě zvolení chtěl ponechat obě židle, nic by podle něj neporušil.

Petr Žantovský dostal v roce 2017 od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání Za zásluhy.
Petr Žantovský dostal v roce 2017 od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání Za zásluhy. | Foto: ČTK

"Ačkoli je účel ustanovení zřejmý, není možné na neslučitelnost funkce člena Rady ČTK a senátora použít analogii. Zákon o České tiskové kanceláři je veřejnoprávní předpis, při jehož výkladu je analogie z principu nepřípustná. Zvolení senátorem by tak výkonu funkce člena Rady ČTK nebránilo, i když by taková situace byla zcela v rozporu s účelem normy," řekl Aktuálně.cz Rozehnal.

Žantovský však pro Aktuálně.cz uvedl, že výklad zákona pokoušet nebude. Pokud ho voliči do horní komory parlamentu vyšlou, post radního by "ihned" složil. "Těžko můžete být členem nějakého institutu, v tomto případě Rady ČTK, a zároveň být členem sboru, který rozhoduje o jeho legislativním postavení," vysvětlil Žantovský.

Působení ve prospěch politické strany

Zákon také zakazuje při práci v Radě ČTK působit ve prospěch politické strany. Advokát Rozehnal připouští, že Žantovského kandidatura jistě posílí kredit SPD u voličů a v tomto ohledu jí prospěje. Nicméně podle něj, stejně jako podle předsedy Rady ČTK Davida Soukupa, se tento předpis týká působení Žantovského či jiného člena rady přímo na zasedání.

"Musel by zneužít své postavení člena rady, že by působil ve prospěch politické strany tím, že by třeba ČTK informovala o mítincích té strany. Musel by působit ve prospěch strany přímo v rámci ČTK," řekl Aktuálně.cz Soukup. Na druhou stranu se obává, že by SPD v případě Žantovského mohla těžit právě z jeho funkce radního. Jinými slovy že by z ní mohla udělat politické téma. "To by mi vadilo," řekl Soukup.

Dezinformace? Jen "různý úhel pohledu"

  • Petr Žantovský je členem Rady ČTK od 28. února 2018, Poslanecká sněmovna ho zvolila coby nominanta hnutí ANO. Platí za příznivce alternativních a dezinformačních webů. Žantovský to vysvětluje tím, že lidé mají právo na informace z různých stran.
  • Žantovský je spoluzakladatelem Asociace nezávislých médií, jež spojuje osobnosti alternativní a dezinformační scény která každoročně rozdává "Kramierovy ceny za nezávislou žurnalistiku". Asociace oceňuje i novináře a počiny alternativní i dezinformační povahy. Kvůli povaze cen si odmítla v roce 2018 převzít uznání rodina zavražděného slovenského novináře Jána Kuciaka.
  • Mluvčí hnutí SPD Tomia Okamury Barbora Zeťová uvedla, že impuls ke spolupráci přišel od Petra Žantovského. "Měl zájem za nás kandidovat, a jelikož má podobné politické názory, tak jsme se domluvili," řekla Aktuálně.cz.
  • Avizovaná snaha Petra Žantovského o kandidaturu je sice v kontextu Rady ČTK výjimečná, její členové však nejsou bez politického vyznání: předseda rady David Soukup je za ANO zastupitelem Prahy 3, radní Aleš Mareček je členem ČSSD (v letech 2006 až 2018 byl zastupitelem Prahy 13) a radní Jaroslava Wenigerová je členkou ODS. Ještě nedávno radní ČTK Michaela Marksová je členkou ČSSD. 

Žantovský tvrdí, že v kampani nebude své členství v Radě ČTK zdůrazňovat. Bude vystupovat coby novinář a vysokoškolský pedagog. Od SPD nehodlá vzít v kampani ani korunu. "Můj mandát v ČTK neznamená, že jsem přišel o pasivní volební právo, tedy právo být volen," odpovídá pak na dotaz, zda by nebylo pro zajištění nestrannosti jeho funkce v ČTK lepší rezignovat už nyní.

Kandidatura Žantovského také otevřela otázku, zda by se neměl zákon o ČTK novelizovat - přidat do něj coby neslučitelnou funkci s postem radního i senátora, aby lépe odrážel aktuální poměry. Mediální expert Jan Potůček by byl pro. "Novela zákona není nezbytná, i když se jí nebráním. Ale možná by stačil aktualizovaný právní výklad, co to ustanovení o neslučitelnosti funkcí přesně znamená," míní poslankyně Němcová. 

Nemůžete něco zatratit jen proto, že se tam najde lež, myslí si novinář a nově zvolený člen Rady ČTK Petr Žantovský. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 55 minutami

ÚOHS dal ministerstvu dopravy pokutu za tendr na registrační značky aut

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyměřil ministerstvu dopravy pokutu 200 000 korun za chybu při tendru na dodávku tabulek registračních značek. Upozornil na to server Zdopravy.cz, ČTK to potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda. Rozhodnutí není pravomocné a lze proti němu podat rozklad. Ten už ministerstvo připravuje, svůj postup při zakázce považuje resort nadále za správný.

Důvodem pro uložení pokuty bylo vyloučení společnost Eltodo z výběrového řízení kvůli tomu, že nezaokrouhlila nabídkovou cenu na celé koruny. "Jednalo se o formální požadavek na zpracování nabídky, jehož nesplnění není přiměřené považovat za oprávněný důvod pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Podle Úřadu tak došlo k ovlivnění výběru dodavatele. Vzhledem k tomu, že v dané věci již byla uzavřena smlouva, uložil Úřad za spáchání přestupku pokutu ve výši 200 000 korun," uvedl Švanda.

Ministerstvo dopravy s rozhodnutí nesouhlasí a připravuje proti němu rozklad. "Svůj postup, včetně rozhodování o vylučování účastníků zadávacího řízení, jsme porovnávali s judikaturou předsedy ÚOHS, přičemž máme i nadále za to, že jsme postupovali správně," sdělilo ministerstvo ČTK.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zeman dal milost matce pěti dětí, prominul jí pět trestů

Prezident Miloš Zeman z humanitárních důvodů udělil milost matce pěti nezletilých dětí. Prominul jí celkem pět trestů za méně závažnou trestnou činnost. Omilostněná nesplňuje podmínku závažného zdravotního stavu, které Zeman v jiných případech pro udělení milosti vyžaduje.

Prezident se rozhodl pro milost kvůli tomu, že se vzorně stará o pět nezletilých dětí, které by v případě jejího nástupu do výkonu trestu musely být umístěny do různých dětských domovů. Zohlednil také závažný duševní stav nejstarší dcery, které by odloučení od matky mohlo zhoršit její duševní stav, sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy