Žádný člen Rady České tiskové kanceláře nevyvolává takové emoce jako Petr Žantovský. Pozornost na sebe poutá blízkým vztahem s prezidentem Milošem Zemanem, příklonem k alternativním webům, které svévolně nakládají s fakty či rovnou šíří dezinformace, nebo soustavnou kritikou České televize. Letos v létě se stal nezávislým kandidátem za SPD do podzimních senátních voleb, o mandát se bude ucházet na Kolínsku.
Členové mediálních rad se z principu kandidatuře do nejdůležitějších politických orgánů vyhýbají. Přestože je do funkce volí či v případě Rady ČTK i nominují politici, přímé spojení s nimi by zatížilo jejich nezávislost. Ta je základním předpokladem pro dohled nad veřejně kontrolovaným médiem, jeho činností, rozpočtem či kvalitou produkce.
"Pokud tu probíhá kandidatura pod hlavičkou SPD, tak k tomu neumím říct nic víc, než že z mého pohledu je to střet zájmů," řekla Aktuálně.cz Miroslava Němcová (ODS), místopředsedkyně sněmovního volebního výboru, jenž má v parlamentu na starosti mediální agendu. Zkušená poslankyně podtrhuje, že její stanovisko je nutné brát jako osobní, nikoliv právní názor.
Mediální expert Jan Potůček upozorňuje, že zákon v tomto případě samotnou kandidaturu neřeší. Přesto má Potůček k Žantovského snaze dostat se do Senátu výhrady. "Je to bohužel v pořádku. Funkce člena rady není slučitelná s politickou funkcí. Ale pakliže teprve kandiduje, tak v politické funkci ještě není. Čili z mého pohledu je to nemorální, ale není to nezákonné," řekl Aktuálně.cz Potůček.
V případě zvolení bych ihned rezignoval
Povinnosti radního České tiskové kanceláře určuje zákon o ČTK. Zakazuje mu souběžně zastávat mandát poslance, ministra, předsedy vlády nebo šéfa ústředního orgánu státní správy, třeba ÚOHS, nebo jejich náměstků. Protože zákon pochází z roku 1992 a od té doby se nedočkal novelizace, ve výčtu zapovězených funkcí chybí senátor. Horní komora parlamentu tehdy neexistovala, poprvé se do ní volilo roku 1996.
Podle Potůčka je nicméně smysl zmíněných omezení jasný: zabránit členovi Rady ČTK plnit exekutivní či zákonodárnou funkci. Proto se automaticky přenáší i na post senátora. Expert na mediální právo Aleš Rozehnal však oponuje. Pokud by si Žantovský v případě zvolení chtěl ponechat obě židle, nic by podle něj neporušil.
"Ačkoli je účel ustanovení zřejmý, není možné na neslučitelnost funkce člena Rady ČTK a senátora použít analogii. Zákon o České tiskové kanceláři je veřejnoprávní předpis, při jehož výkladu je analogie z principu nepřípustná. Zvolení senátorem by tak výkonu funkce člena Rady ČTK nebránilo, i když by taková situace byla zcela v rozporu s účelem normy," řekl Aktuálně.cz Rozehnal.
Žantovský však pro Aktuálně.cz uvedl, že výklad zákona pokoušet nebude. Pokud ho voliči do horní komory parlamentu vyšlou, post radního by "ihned" složil. "Těžko můžete být členem nějakého institutu, v tomto případě Rady ČTK, a zároveň být členem sboru, který rozhoduje o jeho legislativním postavení," vysvětlil Žantovský.
Působení ve prospěch politické strany
Zákon také zakazuje při práci v Radě ČTK působit ve prospěch politické strany. Advokát Rozehnal připouští, že Žantovského kandidatura jistě posílí kredit SPD u voličů a v tomto ohledu jí prospěje. Nicméně podle něj, stejně jako podle předsedy Rady ČTK Davida Soukupa, se tento předpis týká působení Žantovského či jiného člena rady přímo na zasedání.
"Musel by zneužít své postavení člena rady, že by působil ve prospěch politické strany tím, že by třeba ČTK informovala o mítincích té strany. Musel by působit ve prospěch strany přímo v rámci ČTK," řekl Aktuálně.cz Soukup. Na druhou stranu se obává, že by SPD v případě Žantovského mohla těžit právě z jeho funkce radního. Jinými slovy že by z ní mohla udělat politické téma. "To by mi vadilo," řekl Soukup.
Dezinformace? Jen "různý úhel pohledu"
- Petr Žantovský je členem Rady ČTK od 28. února 2018, Poslanecká sněmovna ho zvolila coby nominanta hnutí ANO. Platí za příznivce alternativních a dezinformačních webů. Žantovský to vysvětluje tím, že lidé mají právo na informace z různých stran.
- Žantovský je spoluzakladatelem Asociace nezávislých médií, jež spojuje osobnosti alternativní a dezinformační scény která každoročně rozdává "Kramierovy ceny za nezávislou žurnalistiku". Asociace oceňuje i novináře a počiny alternativní i dezinformační povahy. Kvůli povaze cen si odmítla v roce 2018 převzít uznání rodina zavražděného slovenského novináře Jána Kuciaka.
- Mluvčí hnutí SPD Tomia Okamury Barbora Zeťová uvedla, že impuls ke spolupráci přišel od Petra Žantovského. "Měl zájem za nás kandidovat, a jelikož má podobné politické názory, tak jsme se domluvili," řekla Aktuálně.cz.
- Avizovaná snaha Petra Žantovského o kandidaturu je sice v kontextu Rady ČTK výjimečná, její členové však nejsou bez politického vyznání: předseda rady David Soukup je za ANO zastupitelem Prahy 3, radní Aleš Mareček je členem ČSSD (v letech 2006 až 2018 byl zastupitelem Prahy 13) a radní Jaroslava Wenigerová je členkou ODS. Ještě nedávno radní ČTK Michaela Marksová je členkou ČSSD.
Žantovský tvrdí, že v kampani nebude své členství v Radě ČTK zdůrazňovat. Bude vystupovat coby novinář a vysokoškolský pedagog. Od SPD nehodlá vzít v kampani ani korunu. "Můj mandát v ČTK neznamená, že jsem přišel o pasivní volební právo, tedy právo být volen," odpovídá pak na dotaz, zda by nebylo pro zajištění nestrannosti jeho funkce v ČTK lepší rezignovat už nyní.
Kandidatura Žantovského také otevřela otázku, zda by se neměl zákon o ČTK novelizovat - přidat do něj coby neslučitelnou funkci s postem radního i senátora, aby lépe odrážel aktuální poměry. Mediální expert Jan Potůček by byl pro. "Novela zákona není nezbytná, i když se jí nebráním. Ale možná by stačil aktualizovaný právní výklad, co to ustanovení o neslučitelnosti funkcí přesně znamená," míní poslankyně Němcová.
