reklama
 
 

Tresty pro Nečasovou a Rittiga v kauze úniku zprávy BIS neplatí. Verdikt byl nejasný, rozhodl soud

AKTUALIZOVÁNO 14. 9. 2017
Foto: Ludvík Hradilek
Vrchní soud v Praze zrušil podmíněné tresty pro Janu Nečasovou, Ivo Rittiga a právníka Davida Michala v kauze úniku tajné zprávy BIS. "Prvoinstanční soud se nevypořádal se všemi podstatnými okolnostmi a tak vznikly pochybnosti," uvedl předseda senátu Viktor Mach. Městský soud v Praze se tak případem bude muset zabývat znovu. Žalobce Rostislav Bajger přitom požadoval zvýšení trestu z podmíněných 18 měsíců na tři roky. Více než čtyři roky starý zásah na úřadu vlády, který vedl k demisi kabinetu premiéra Petra Nečase tak stále nemá žádný pravomocný verdikt.
Doporučujeme

Praha - Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek nad Janou Nečasovou, Ivo Rittigem a právníkem Davidem Michalem, kteří dostali v první instanci podmíněné tresty za únik tajné zprávy BIS.  

"Je nutno vše hodnotit jak jednotlivě, tak v souvislostech a tomu prvoinstanční soud nedostál," uvedl předseda senátu Viktor Mach, podle něhož má rozsudek zásadní vady - především je nejasný a neúplný.

"Prvoinstnační soud se nevypořádal se všemi podstatnými okolnostmi a tak vznikly pochybnosti o rozsudku (o rozsudku, pozn. red.)," prohlásil Mach, podle nějž je třeba provést další důkazy. "Bude na soudu prvního stupně, aby doplnil dokazování a opět s rozmyslem zkoumal, zda jednání obžalovaných naplnilo všechny znaky skutkové podstaty žalovaného, nebo jiného trestného činu," konstatoval soudce.

Jana Nečasová na verdikt nepočkala a odešla ještě před jeho vyhlášením. Rittig vůbec nedorazil.

Odvolali se všichni

Proti prvoinstančním trestům, které vynesl předseda senátu Městského soudu v Praze Petr Novák letos v lednu, se odvolal jak žalobce, tak všichni obžalovaní. Novák tehdy udělil Nečasové osmnáctiměsíční podmínku, Ivo Rittigovi i jeho právníku Davidu Michalovi pak poloviční trest. Čtvrtého obžalovaného, advokáta Tomáše Jindru, pak obžaloby zprostil.

Státní zástupce Rostislav Bajger chtěl přísnější verdikt, protože soud podle něj nezákonně uložil tresty pod spodní zákonnou hranicí, která u Nečasové tvoří dva roky, u zbylých obžalovaných pak rok. Soudce snížení zdůvodnil dlouhou dobou od spáchání činu, ale Bajger s tím nesouhlasí. Podle něj měl také vzít v potaz řadu přitěžujících skutečností. Požadoval proto trest zvýšit na tři roky.

"Nereflektoval například, že obžalovaná Nečasová byla jedním z nejvýše postavených státních úředníků, na které jsou kladeny zvýšené požadavky, a činu se dopustila v souvislosti se zaměstnáním," řekl Bajger, podle nějž byly vyzrazením také ohroženy osoby, které pracují ve prospěch tajné služby a podle uniklé zprávy by je bylo možné identifikovat.

Odvolali se ale i všichni tři odsouzení. "Soud nenalezl jediný přímý důkaz. Má jen několik nepřímých důkazů a ve skutkovém ději zůstala bílá místa a místo toho soud doplnil domněnky," reagoval obhájce Nečasové Eduard Bruna a stejně jako obhájci Rittiga a Michala poukázal na údajně nezákonně povolené odposlechy či to, že případ řešilo nepříslušné státní zastupitelství. "Myslím, že po verdiktu Ústavního soudu byla tato otázka již vyřešena a nebylo shledáno pochybení," reagoval Bajger.

Jak to napsat bez tajných údajů

A odvolací soudce dal části námitek zapravdu. Podle něj nebyl rozsudek dostatečně odůvodněn zejména v části, k jakým informacím z tajné zprávy BIS se obžalovaní dostali. Mach ovšem připustil, že prvoinstnanční soudce Novák měl při odůvodňování složitou úlohu, protože se ve verdiktu, který je ze zákona veřejně přístupný, musel s neodtajněnými údaji pracovat velmi opatrně.

"Nicméně je podstatné, o jakou informaci šlo, kolik těch zpráv bylo. Ta zpráva určitě nebyla jednovětá a a týkala se určitě víc lidí. To vše měl prvoinstanční soud řešit," uvedl Mach s tím, že je nutné také prokázat v jakém rozsahu byli obžalovaní seznámeni s uvedenou zprávou a zda znali celý její charakter a stupeň utajení.

Státní zástupce Rostislav Bajger byl z verdiktu zklamán. "Příliš jsem mu nerozuměl, ale byl příliš stručný. Počkám na písemné uvyhotovení," řekl. Nicméně i soud dal Bajgerovi v jedné věci zapravdu - pokud soud vynese odsuzující verdikt znovu, měl by podle Macha rozhodně udělit vyšší tresty. "Podmínky pro to dát tresty pod zákonnou sazbu tady nebyly," uvedl Mach.

Dostala se ke zprávě, i když nevíme jak

Soudce Petr Novák se ve svém lednovém verdiktu ztotožnil se žalobcem Rostislavem Bajgerem, že Nečasová vynesla utajovanou informaci zpravodajských služeb, kterou dostal na stůl předseda vlády a týkala se Rittigových aktivit, který ji poté prostřednictvím Michala od Nečasové získal. Prostorové odposlechy v hotelu Ventana zaznamenaly, jak Michal zprávu Rittigovi reportuje.

"Máme za prokázané, že se paní Nečasová k obsahu zprávy dostala, i když není jasné jak, a že byl obsahem jednání, které vedla s panem Michalem," konstatoval v odůvodnění verdiktu Novák.

"Nebyl to pan Jindra, kdo vzbudil v panu Michalovi úmysl spáchat trestný čin. Podle toho, co máme zaznamenáno, to byl výhradně pan Rittig," doplnil, proč Jindru jako jediného osvobodil.

Většina spisu byla v utajení

I sám Novák ve svém verdiktu uvedl, že ho limitovalo to, že velká část spisu byla v režimu utajení, kterou soudci dostali i po urgencích jen k nahlédnutí. "Jen jsme si je přečetli. Museli jsme si vše zapamatovat a nesměli si nic nikam zapisovat," uvedl. A podobně složité bylo i sepsání verdiktu, kde se také musel vyhnout utajovaným skutečnostem.

Jak soudce Novák v odůvodnění verdiktu zdůraznil, mezi Nečasovou a oběma odsouzenými - jak Rittigem, tak Michalem - probíhala velmi čilá komunikace. "Těch kontaktů bylo zaznamenáno 97," uvedl Novák na adresu Michala. Odmítl obhajobu Rittiga i Michala, že byly jen společenské. "Pan Rittig měl jiné kontakty než jen společenské, když řeší, jak by se zbavili pana Šlachty (bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu)," podotkl Novák.

A stejně tak neuvěřil obhajobě Nečasové, podle níž měl její tehdejší šéf Nečas na Rittiga negativní náhled a ona by jej - i kvůli již osm let trvajícímu mileneckému vztahu - neohrozila. "My ale máme záznamy SMS, kdy s nepřítelem Nečase komunikuje, a nejsou to záznamy nepřátelské, naopak," řekl.

Sledování, kabelky, trafiky

Zátah na Úřadu vlády v červnu 2013 spustil několik trestních řízení. Jako hlavní byla obžaloba Nagyové a trojice šéfů Vojenského zpravodajství za nezákonné sledování Nečasovy tehdejší manželky Radky, která byla současně sokyně Nagyové v lásce. Ta, jak následně přiznala, s ním v té době již osm let měla utajený poměr.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová čtveřici dvakrát osvobodila, ale její verdikt pokaždé s velkými výhradami zrušil odvolací soud, naposledy loni těsně před Vánoci. Napotřetí Městský soud v Praze rozhodl, že případ od začátku musí projednat jiná soudkyně. Proces běží právě tento týden.

Třetí případ - údajné trafiky pro trojici poslanců za to, že se vzdají mandátu, a také nezdanění darů, které Nagyová dostávala - řeší také Králová. Ta zahájila řízení loni v prosinci, ale hned jej zase zastavila, dokud se nerozhodne, zda žalobci nejsou podjatí.

Sám Rittig, který žije trvale v Monaku, pak čelí spolu se svými právníky ještě několika dalším obžalobám. Například z tunelování firmy Oleo Chemical či dopravního podniku prostřednictvím předraženého tisku jízdenek. V případu Oleo Chemical Městský soud v Praze Rittiga s Michalem osvobodil, ale i tento případ po odvolání státního zástupce míří k vyšší instanci.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama