Mynář dostal za zabijačku v nouzovém stavu pokutu 1300 korun. Nenahlásil prase

ČTK ČTK
Aktualizováno 27. 5. 2020 16:37
Zabijačka prasete u hradního kancléře Vratislava Mynáře v Osvětimanech na Uherskohradišťsku v době nouzového stavu má finanční dohru. Veterináři mu uložili pokutu 1300 korun za neregistrování prasete, byl podle nich porušen plemenářský zákon. Jiná porušení veterináři nezjistili. Mynář řekl, že rozhodnutí respektuje a pokutu uhradí. Poznamenal, že o povinnosti nevěděl.
Vratislav Mynář.
Vratislav Mynář. | Foto: Jakub Plíhal

"Při kontrole provedené na základě obdrženého podnětu bylo zjištěno porušení plemenářského zákona. Spočívalo v tom, že chovatel nezaregistroval chov prasete u pověřené osoby (Českomoravské společnosti chovatelů). Za tento přestupek byla chovateli uložena příkazem pokuta ve výši 1300 Kč, tedy v obdobné výši jako za srovnatelné přestupky krajská veterinární správa ukládala chovatelům v nedávné minulosti. Jiná porušení veterinární legislativy zjištěna nebyla," sdělil za Státní veterinární správu Petr Majer.

Pokuta, kterou uložili veterináři, se vztahuje k nové povinnosti, do prosince 2018 se podle Majera chovy jednoho kusu prasete hlásit nemusely. "Změna evropské legislativy v souvislosti s nákazou afrického moru prasat si však vyžádala zrušení této výjimky a již více než rok platí povinnost evidovat chov pro všechny chovy prasat bez výjimky. Je to z důvodu, aby i v těchto chovech bylo možno provádět veterinární dozor a dozorové orgány měly přehled o všech chovech, což je důležité zejména s ohledem na nákazovou situaci v Evropě," uvedl.

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář řekl, že pokutu respektuje a zaplatí ji. "Je to moje chyba, neznalost zákona neomlouvá. Samozřejmě pokutu zaplatím," řekl Mynář. Zdůraznil, že se samotnou zabijačkou pokuta spojená není. Ohledně případné sankce za porážku v době nouzového stavu rozhodne hygienická stanice. 

Účastníci zabijačky totiž podle policie také spáchali přestupek, když porušili zákaz shromažďování povoleného počtu osob. O přestupku policie informovala Krajskou hygienickou stanici ve Zlíně. Hygienici podle pátečních informací zatím o sankci nerozhodli.

Správní orgány ale budou podle názoru právníků ministerstva vnitra muset zastavit řízení proti lidem, kteří se dopustili přestupků proti těm opatřením kvůli šíření nákazy koronavirem, jež později zrušil soud jako nezákonné. Delikty spáchané v době od 23. března do 27. dubna proto nebude podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) možné trestat.

Porážka byla nutná, tvrdil kancléř

O zabijačce během vyhlášeného nouzového stavu informoval server Blesk.cz. Napsal, že se jí zúčastnilo šest lidí. Mynář později uvedl, že při domácí zabijačce prasete dodržel předpisy platné ve stavu nouze. Odmítl, že pořádal zabijačku s hostinou, šlo podle něj o sanitární porážku prasete a rozporcování. Testy na koronavirus, které účastníci porážky absolvovali, si podle něj koupila jeho lékařka.

Hradní kancléř se hájil tím, že porážka byla nutná kvůli stavu prasete. Uskutečnila se podle něj ve stanu na trávě v místě, kde má trvalé bydliště. "Nebyli tam kamarádi, ale příbuzní, nejbližší spolupracovníci a řezník," uvedl Mynář. Při usmrcení byli podle něj potřeba kvůli síle zvířete minimálně čtyři lidi.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 21 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy