Když Rusové v únoru vtrhli na Ukrajinu, západní země to odsoudily jako nepřípustnou agresi vůči suverénnímu státu a začaly Ukrajincům posílat zbraně i další pomoc. "Ačkoliv jsme se snažili o vyřešení situace diplomatickou cestou, Rusko si vybralo cestu války. Po letech pracně vybudované stability přináší do Evropy válku, chaos a utrpení. Manipulace s informacemi, dezinformace a uměle vytvořené důvody agrese nemohou ospravedlnit ruskou invazi na Ukrajinu," prohlásil tehdy ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Seniorní výzkumník instituce zřízené ministerstvem zahraničí má ale zásadně odlišný názor. Ve svých komentářích v médiích Petr Drulák píše, že za válku na Ukrajině je spoluzodpovědný Západ, když jasně nevyloučil členství Ukrajiny v NATO. Ukrajina je podle něj ve skutečnosti bojištěm mezi USA a Ruskem. Stejný argument je oblíbený i u dezinformační scény.
Uvalení sankcí na Putinův režim je podle Druláka nerozumné a válku neukončí. Za nebezpečný označuje i vstup Finska a Švédska do NATO, které se k tomu rozhodly po ruské invazi na Ukrajinu. Jeho zhodnocení pak citovala ruská státní zpravodajská agentura Tass. Drulák také prohlásil, že ve svržení ukrajinského vládce Viktora Janukovyče v roce 2014 hráli významnou roli Američani.
"Že Ukrajina situaci obrací a může zvítězit, je naprostá fantasmagorie," citovala Druláka před dvěma týdny Prima CNN, což převzal a na Facebooku šířil například spolek Mladí Espéďáci propojený s hnutím SPD. Ukrajinci následně spustili protiofenzivu, při níž ruští vojáci prchají z okupovaných území a zanechávají za sebou zásoby i techniku.
Některé Drulákovy výroky pro média se kryjí s tezemi, které šíří ruská propaganda. Jeho rozhovor pro rádio Universum přeložil a převzal přímo server ruské státní televize RT. "Evropa není mocnost. Jejím osudem je být pouze muzeem pro turisty z jiných civilizačních bloků," praví titulek.
"Nad některými jeho výroky zůstává rozum stát. Zhruba dva týdny před únorovou invazí mluvil o tom, že aby Ukrajina nebyla v NATO, je naprosto racionální požadavek velmoci, která chce mít na svých hranicích zemi, která ji nebude ohrožovat. Myšlenka, že by Ukrajina ohrožovala Rusko, je naprosto absurdní. Kreml ji ale používal a používá ve své válečné propagandě," zhodnotil analytik z Institutu pro politiku a společnost Roman Máca, který se tématu dezinformací dlouhodobě věnuje.
"Pan Drulák svými intelektuálními provokacemi může vážně dezorientovat veřejnost, která má důvěru v to, že někdo s profesorským titulem bude užívat svých znalostí odpovědně a moudře. Zaráží mě, že na jeho blouznění neslyším tvrdší kritické reakce," řekl Aktuálně.cz předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer.
Drulákovy výroky tvrdě kritizuje i předseda zahraničního výboru sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09), podle kterého není možné, aby s badatelským ústavem spolupracoval.
Výrok spoluarchitekta zahraniční politiky minulých let.
— Marek Ženíšek (@zenisek_m) September 10, 2022
Smutné, že takoví lidé jsou dnes na mojí alma mater. Větší ostuda je, že působí i v Ústavu mezinárodních vztahů, jehož zakladatelem je MZV. Ruská propaganda u nás nemá mít místo, proto s Ústavem mohu jen těžko spolupracovat pic.twitter.com/gLdWH5sRH3
Petr Drulák dříve působil jako náměstek ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a velvyslanec ve Francii. Nyní ho zaměstnává Ústav mezinárodních vztahů. Ten si za cíl klade výzkum, jehož výsledkem bude rozšiřování debaty o zahraniční politice. Zřizovatelem instituce je ministerstvo zahraničí, ale na vedení resortu je nezávislá.
Ministerstvo: Drulák pracuje s fakty selektivně
Podle zjištění Aktuálně.cz se ministerstvo zahraničí už měsíce marně pokouší dosáhnout toho, aby Drulákovy výroky s Černínským palácem nebyly spojovány. Podle něj poškozují Česko. A to navzdory tomu, že se při rozhovorech Drulák nechává označovat jako bývalý velvyslanec a náměstek ministra, ne jako zaměstnanec Ústavu mezinárodních vztahů.
"Jeho výstupy vyvolávají otázky o orientaci české zahraniční politiky," napsal na začátku března místopředseda vědecké rady ministerstva Jan Šnaidauf řediteli ústavu Ondřeji Ditrychovi. Jejich komunikaci Aktuálně.cz získalo.
Drulák podle experta s fakty pracuje selektivně ve prospěch okrajových politických proudů, jejichž cíle jsou v rozporu s českou zahraniční politikou. Svá slova podkládá analýzou Drulákových mediálních výstupů, zejména jeho výroků o Rusku. "Spíše než vynikajícímu akademickému výzkumu se věnuje politice a prosazování z našeho pohledu velmi vyhraněného vidění světa na politické scéně," dodal Šnaidauf.
Šnaidauf ředitele ústavu upozornil i na to, že se Drulák v únoru zúčastnil semináře krajně pravicového spolku Akce D.O.S.T. "Totalitní EU je třeba opustit. Shodli se na tom účastníci," shrnoval web organizace událost, na níž vystoupila třeba předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová, šéf hnutí Otevřeme Česko Jakub Olbert, europoslanec SPD Ivan David nebo publicista Petr Žantovský, kterého experti opakovaně obviňují z šíření dezinformací.
Drulák rovněž na ústavu rozjel projekt, v němž navázal spolupráci s Marion Maréchalovou, francouzskou ultrapravicovou političkou a podporovatelkou Putina, jejíž stranu financovali Rusové. Projekt už ukončili, protože se "vzdálil konceptu", jak vedení ústavu napsalo ministerstvu.
Drulák: Nepřijímám noty od Kremlu
Drulák se výtkám brání a označuje je za nehorázné. "Je to pokus o zastrašování ze strany ministerstva zahraničních věcí. Co říkám, mám podloženo fakty. Že ta fakta nějak interpretuji, to dělá každý," řekl Aktuálně.cz Drulák. Zároveň se ohrazuje, že by nahrával ruské propagandě. "Nepřijímám noty od Kremlu. Jde mi o český zájem. Ten trpí."
Drulák nyní vydal knihu Svrchovanost zprava i zleva, která je dle popisu glosována "výraznými osobnostmi českého a slovenského života". Je mezi nimi například někdejší slovenský premiér a předseda Slovensko-ruské společnosti Ján Čarnogurský, který dlouhodobě šíří proruské dezinformace.
Dalším přispěvatelem je Michal Semín, místopředseda D.O.S.T. "Je vyhraněný ve svém antijudaismu, přičemž, jak známo, antijudaismus po staletí motivoval perzekuci židů a stal se i významnou součástí jak antisemitismu předválečného, tak i v období šoa," protestovala Federace židovských obcí, když se v roce 2019 pokoušel Semín za SPD dostat do Rady ČTK.
Ředitel ústavu: Názorová pluralita vede ke zkvalitňování zahraniční politiky
Druláka na podnět ministerstva řešila i etická komise ústavu. Aktuálně.cz získalo zápis z jejího jednání. "Ústav mezinárodních vztahů se zavázal rozvíjet hodnoty otevřené, pluralitní a demokratické společnosti, jejichž nedílnou součástí je kritická akademická diskuse. Názorová pluralita uvnitř ústavu slouží jako nástroj ke zkvalitňování české zahraniční politiky, a jednotlivé názory proto nemusí nutně být v souladu s programovým prohlášením vlády či s koncepcí zahraniční politiky ČR," jednohlasně konstatovalo pět členů na konci července.
Drulák mezi lety 2004 a 2013 ústav vedl. Podle kolegů zasedajících v etické komisi dobré jméno instituce nepoškodil. Posuzovatelé pouze připustili, že se Drulák v médiích "místy odchýlil od faktograficky přesného vystupování".
To připouští i ředitel Ditrych. "Pokud chceme mít otevřenou diskusi o zahraniční politice, což je po mém soudu ve veřejném zájmu, měly by v ní mít své místo i hlasy, které neplují s hlavním proudem. Otevřená demokratická společnost, pokud si tak chce říkat, to musí unést," řekl Aktuálně.cz Ditrych.
"Hlasy pracovníků Ústavu mezinárodních vztahů jako renomované veřejné výzkumné instituce zároveň nemohou obsahovat nedoložené konspirační narativy, překračovat určité meze korektnosti, zatemňovat a účelově zobecňovat. To je Petru Drulákovi z mé strany jako ředitele už nějakou dobu zcela jednoznačně komunikováno a odklon od těchto pravidel důrazně vytýkán," dodal ředitel.
Drulák má podle něj částečný úvazek na dobu neurčitou už z doby, kdy nastupoval jako velvyslanec do Paříže.
Ministerstvo nyní zvažuje další postup. "Nastavení vztahů mezi ministerstvem zahraničí a Ústavem mezinárodních vztahů se aktuálně intenzivně řeší. Máme zájem na tom, aby výstupy ústavu v maximální možné míře naplňovaly potřeby ministerstva, a zároveň žádným způsobem nezpochybňujeme základní principy a hodnoty české zahraniční politiky. Ministerstvo přirozeně jedná v mezích zákona a s ohledem práva a svobody, včetně těch akademických, které garantuje právní řád," uvedla mluvčí Černínského paláce Lenka Do.
