Aktuálně.cz: Jak vás to napadlo, vytvářet mobilní aplikace pro nevidomé, když sami problémy se zrakem nemáte?
Tomáš Jelínek: Byla to náhoda. Mým koníčkem jsou deskové hry a při hraní jsem zjistil, že spousta mých kamarádů je barvoslepých. Proto vznikla naše první aplikace, NowYouSee, která umí rozeznávat mimo jiné i různě barevné hrací figurky. Dostal jsem se tak k možnostem zrakových kompenzací v mobilních technologiích obecně, a když jsem se pak bavil s jedním nevidomým kamarádem, tak si postěžoval, že těžko rozeznává papírové peníze.
Při placení v Česku sice může spoléhat na plastovou šablonu, protože se korunové bankovky různých hodnot liší délkou, je to ale zdlouhavé. A například u dolarů to nefunguje, proto jsme před třemi lety začali pracovat na Cash Readeru.
Podobných aplikací pro nevidomé existuje víc, čím je ta vaše jiná?
Jednak rozezná kromě dalších měn i české koruny, hlavní rozdíl je ale v technologii. Ostatní aplikace spoléhají na porovnávání obrázku pořízeného uživatelem s databází zdrojů na internetu. To trvá dlouho, a když je třeba v hospodě večer přítmí, může být problém peníze při placení vyfotit tak, aby si s tím systém poradil. My naopak používáme technologii neuronových sítí, kterou vyvinul Google a dal vývojářům k dispozici.
Co jsou neuronové sítě?
V podstatě komplikované početní modely. Kopírují lidský mozek, mohou se tak různě vyvíjet a učit. My musíme sítě natrénovat tak, aby od vstupu - nafocených bankovek - vytvořily cestičku k odpovídajícímu výstupu, tedy informaci, o jakou bankovku se jedná. Třeba u českých korun je to sedm různých peněžních hodnot, které aplikace oznámí velkým číslem na displeji, zvukovým hlášením a vibracemi.
Kolik fotografií každé bankovky pro takový trénink potřebujete?
Několik tisíc. Zakládáme si na tom, že aplikace peníze pozná, i když jsou různě složené nebo zmačkané, o to je to technologicky náročnější. Vždycky si k tréninku pronajímáme výkonné servery od Amazonu, třeba na deset hodin.
To může být docela nákladné, z čeho aplikaci financujete?
Jenom z vlastních zdrojů. Teď jsme získali od Jihomoravského kraje sto tisíc korun, které použijeme na vytvoření propagačního videa, ale jinak vše platíme sami, z našich výdělků z komerčních projektů.
A aplikace je zdarma?
V základní verzi ano, ta umí rozpoznat stokoruny a dvoustovky. Placená verze stojí v doživotní licenci 449 korun nebo 39 korun měsíčně, případně 249 korun ročně. Z celkem asi 750 uživatelů aplikace na zařízeních Apple i Android si ji platí zhruba 250 lidí. Zmíněná plastová šablona stojí taky zhruba pětistovku. Výhodou je, že i naši aplikaci nevidomým proplatí úřad práce. S žádostí jim pomohou v brněnském Tyflocentru pro zrakově postižené.
A s lidmi z Tyflocentra jste na vývoji aplikace spolupracovali?
Ano, máme od nich pravidelnou zpětnou vazbu, na základě které aplikaci stále vylepšujeme.
Je vytváření aplikací pro nevidomé hodně jiné oproti vaší běžné vývojářské práci?
Liší se to dost. Nevidomí používají gesta pro ovládání mobilních telefonů, která nejsou mezi vývojáři příliš známá. Taky nemůžeme spoléhat na animace, ale naopak každé tlačítko musí mít v systému pečlivě vyplněný popis, který nevidomí slyší při ovládání telefonu ve zvláštním režimu. Zvukové prvky jsou důležité obecně, naše aplikace třeba pípá, když je spuštěná, ale nikdo s ní nepracuje. Uživatel tak pozná, že ji neukončil, a zbytečně mu nevybíjí baterku.
Je aplikace dostupná i na jiné platformě, než kterou používají zařízení Apple?
Nedávno jsme spustili verzi pro Android, tu má na starosti kolega Martin Douděra.
A liší se nějak ty dva systémy v otevřenosti vůči vývojářům nebo uživatelům s handicapem?
Nedá se říct, který z nich je lepší. Je to otázka osobních preferencí, úplně jako u běžných uživatelů. Jelikož má ale Apple vyšší nároky na vývojáře, jsou aplikace pro iOS obecně víc propracované, a tím i přístupnější pro uživatele se speciálními požadavky.
Jaké máte s aplikací plány do budoucna?
Zatím jsme se soustřeďovali hlavně na české uživatele, teď chceme pokračovat v zahraničí. Nehodláme ale slevovat ze svých zásad, to znamená, že vždycky v dané zemi komunikujeme s nějakou organizací zastupující nevidomé a aplikaci překládáme do mnoha jazykových verzí. Nedávno jsme spustili francouzskou a německou verzi a aplikaci jsme naučili poznávat švýcarské franky. Do konce letních prázdnin přibudou ještě dánské, norské a švédské koruny i polské zloté.
Jak vlastně získáváte bankovky, které pak fotíte?
Těžko. Chceme teď pokračovat Ukrajinou a Rumunskem, ale sehnat v tuzemsku bankovky v tamních měnách ve všech hodnotách je problém. Vozíme si je různě z dovolených nebo nám je pořizují přátelé. Třeba včera se nám ozval pán z Jordánska, že se mu naše aplikace moc líbí. Tak teď vymýšlíme, jak do Brna dopravit sadu jordánských dinárů.
