Foto: Jakub Plíhal

Rozdíly mezi kraji jsou enormní

Jelikož testy PISA 2018 se blíže zaměřovaly na čtenářskou gramotnost, jsou v této oblasti nejpodrobnější výsledky. Když se podíváme na graf průměrných výsledků ve čtenářské gramotnosti, uvidíme přímku, na jejímž horním konci se nachází Praha a na dolním konci Ústecký kraj. Další kraje se nepřibližují ani výjimečně nadprůměrnému výsledku Prahy, ani výjimečně podprůměrnému výsledku Ústeckého kraje. Mezi těmito dvěma kraji je podle slov vrchního školního inspektora Tomáše Zatloukala rozdíl dvou školních let. 

Srovnání dopadlo až neočekávaně dobře pro Karlovarský kraj, který se přitom v minulém měření před třemi lety pohyboval na úplném chvostu. PISA 2015 nicméně byla zaměřena především na přírodovědnou gramotnost a z této oblasti také vzešly regionální výsledky. Výrazně si polepšil i Zlínský kraj, významně si pohoršil kraj Královéhradecký (ve srovnání 2015 figuroval na 3. místě, 2018 na 13. místě) či Jihomoravský (dříve na 4., nyní na 12. místě).

Jihomoravský kraj dopadl také nejhůře ve srovnání sociálního, ekonomického a kulturního statusu kraje s předpokládanou úrovní vzdělávání. Výrazně lepších výsledků ve čtenářské gramotnosti, než by měli mít vzhledem ke svému rodinnému zázemí, dosáhli žáci v Plzeňském a Zlínském kraji. 

"Mne na tom udivilo, že se Karlovarský kraj výrazně posunul i v průměrném ekonomickém, sociálním a kulturním statusu žáků (ESCS), ačkoli reálně vzdělanostně a z hlediska sociálních problémů spíše stagnuje," říká sociolog Daniel Prokop. Podle něj může do jisté míry jít o zkreslení výběru. "Karlovarský kraj je hodně malý, a tudíž se tam vybírá do testu relativně málo škol. A uvnitř nich jsou navíc výsledky ovlivněny absencemi žáků v době testu. Je možné, že v roce 2015 to náhodně vyšlo o trochu horší než celková realita a nyní o dost lepší."