Šternberk - Český obranný průmysl se po letech úpadku odlepil ode dna. Podobně jako "vstala z mrtvých" třeba kopřivnická automobilka Tatra.
V příběhu tatrovky přitom figuruje tatáž firma, která vrací Česko i mezi celosvětově uznávané exportéry pozemní bojové techniky. Holding Excalibur Group.
Reportéři Aktuálně.cz nahlédli do jedné z hlavních - a jen zřídka ukazovaných - firem holdingu, šternberského Excalibur Army. V době, kdy si sem iráčtí experti přijeli prohlédnout bojovou techniku, kterou Irák nasadí do boje proti radikálům z Islámského státu.
"Do čela českých podniků s velkou tradicí - a tedy i zbrojovek - se v minulosti dostali lidé, kteří je neuměli, anebo nechtěli rozvíjet. Obrannému průmyslu kromě toho chyběla politická podpora státu. Spíše se dalo mluvit o krocích proti němu," vysvětluje majitel a zakladatel holdingu Jaroslav Strnad, proč odvětví po roce 1989 upadlo do hluboké krize.
Zpět v době minulé?
Návštěvník rozsáhlé montážní haly šternberského Excaliburu má tak trochu nutkání ověřit si, jaký rok se vlastně píše. Desítky tanků T-72, bojových vozidel pěchoty BVP-1, modernizovaných samohybných kanónových houfnic DANA, raketometů Grad (ale i špičkového bojového vozidla Šakal), připravených k expedici, připomínají doby, kdy socialistické Československo patřilo jako člen Moskvou řízené Varšavské smlouvy k významným producentům bojové techniky.
Je však rok 2015, Česká republika je členem NATO a její armáda se smrskla na jedinou divizi někdejšího, na počet obyvatel největšího vojska na světě. Produkce Excaliburu Army přesto roste, třebaže česká armáda už dávno není jeho hlavním zákazníkem.
Tanky a bojová vozidla - několikaletý kontrakt za stamiliony korun - putují dnes do islamisty ohrožovaného Iráku nebo do Nigérie, která bojuje o přežití s jinými fanatiky, s hnutím Boko Haram.
Tři stovky Čechů poráží giganty
Zahraniční zákazníci dávají zájemcům o české zbraně víc než slušné reference. Je tomu tak i v případě Švédska, pro jehož armádu šternberští zmodernizovali 350 sovětských bojových vozidel vyřazených z výzbroje Polska.
Pouhým třem stovkám vysoce kvalifikovaných dělníků a čtrnácti konstruktérům z Excaliburu Army (celkem jich v holdingu pracuje přes 4000) dávají zákazníci přednost i před ruskými či jinými evropskými firmami, o jejichž síle a kvalitě produkce nikdo z odborníků nepochybuje.
Úspěchy Šternberka vysvětluje Jaroslav Strnad špičkovou kvalitou, příznivou cenou, rychlostí dodávek, ojedinělým vývojovým a servisním zázemím, ale také značnými investicemi do rozvoje holdingu. "Od některých lidí z branže českých zbrojařů se liším tím, že nejsem původem obchodník, ale 'výrobák', takže mou prioritou vždy byly investice do rozvoje. A patří k tomu i naše čerstvě uzavřené partnerství s General Dynamics Land Systems Europe, jedním ze světových lídrů obranného průmyslu," dodává.
Změna šrotu v obrněnce
Nádvoří šternberské firmy je plné vyřazené a notně rezavějící československé či sovětské bojové techniky. Z dílen Excaliburu Army vyjíždějí ovšem kompletně zrenovovaná, notně modernizovaná, případně konstrukčně zcela nová vozidla.
K posledně jmenovaným patří i prototyp špičkového obrněnce Šakal na pásovém podvozku či generačně velmi pokročilý Titus (na kolech). Obě vozidla se svými parametry podle expertů, které Aktuálně.cz oslovilo, řadí k absolutní světové špičce.
"Každého vyřazeného obrněnce rozebíráme při jeho rekonstrukci až do posledního šroubku. Z dílen pak vyjíždí stroj se svými původními, anebo notně vylepšenými vlastnostmi," vysvětluje jeden z manažerů Excaliburu Army, jenž nás zbrojovkou provází.
K vidění je tu naprosto vše. A vše lze - až na malé výjimky - i fotografovat. Včetně přeměny zrezivělých a někdy jen obtížně definovatelných "vnitřností" rozmontovaných vozidel ve zcela nové motory. Moderní zkušebna motorů (a nepoužívají se jen v tancích) patří mimochodem k chloubám šternberské zbrojovky a ojedinělou je i v celé střední Evropě.
Síla předsudků
Ač má zbrojní průmysl - logicky - řadu odpůrců, není významný "jen" pro obranu země v bezpečnostně rozbouřeném světě. Právě tohle odvětví vneslo do života lidí vymoženosti, jimž by už jen těžko odvykali.
Ať již jde o mikrovlnné trouby, široké využití laseru, brzd... anebo dokonce suchého zipu. V posledních letech to platí i o elektronice, optoelektronice či vysoce přesné mechanice.
Partner holdingu Excalibur Group - General Dynamics Land Systems Europe - do Česka například přináší hi-tec technologie, z nichž mohou těžit další desítky tuzemských firem.
"Za těmito technologickými 'lákadly' pak obvykle přicházejí - či nabízejí spolupráci - i další hráči špičkového strojírenství," připomíná jeden z šéfů výroby Excalibur Army. Své jméno ale zveřejnit nechce. Prý kvůli předsudkům o zbrojním průmyslu, a tudíž i lidech, kteří v něm pracují.
"Při vývozu zbraní se striktně držíme bezpečnostních zásad i zájmů českého státu. Nikdy jsme se nebránili jeho kontrolám, které v tomto oboru uplatňuje každá demokratická země. Možná tedy nastal čas, abychom i v Česku - tak jako například už dávno v Polsku - začali zbrojní průmysl vnímat jako důležitou součást existence, ale i prosperity státu," říká Jaroslav Strnad.
Fotografovat se však nechce ani on. Možná proto, že příznivý čas pro české zbrojovky - alespoň v očích veřejnosti - stále ještě nenastal.
