Praha - Nedávné průzkumy ukazují, že v následujících letech bude v Česku výrazně stoupat počet obyvatel starších 65 let. K příležitosti dne seniorů se tak nabízí důkladněji představit, s jakými plány pro zlepšení života starých lidí politické strany v předvolebním čase přicházejí.
Na související růst ekonomické zátěže systému, a to jednak v oblasti důchodového zabezpečení, ale také zdravotní péče, upozorňuje Jitka Langhamrová z Katedry demografie Vysoké školy ekonomické v Praze. Nižší počet lidí produktivního věku podle ní znamená také nedostatek pracovních sil a pokles vybraných daní z příjmu. A na daný problém poukazuje mnoho dalších odborníků.
Jaká řešení tedy chystají kandidující strany?
Diskutovaná důchodová reforma
Klíčovou otázkou je již několik let důchodová reforma, o jejíž podobu se pře pravice s levicí. O prosazení takzvaného druhého pilíře se vloni zasadila vláda ve složení ODS, TOP 09 a Věci veřejné.
O správnosti tohoto rozhodnutí je strana TOP 09 přesvědčená.
"Udělali jsme mnoho kroků v důchodové reformě, přesto že to byly mnohdy kroky nepopulární, tak jsme přesvědčeni, že byly nezbytné a stojíme za nimi. Úpravy prvního průběžného pilíře byly důležité, ale z dlouhodobého hlediska nejsou dostatečné, proto do budoucna budeme prosazovat to, aby důchodová reforma byla opravdu pro všechny," uvedla k volebnímu programu strany Helena Langšádlová (TOP 09). I ODS v tomto případě zmírňuje a pro další období přichází s návrhem, že by bylo z druhého pilíře možné po určitých intervalech vystoupit.
Opoziční ČSSD chce naopak druhý pilíř důchodového systému zrušit a motivovat občany a zaměstnavatele k vyšším úsporám v pilíři třetím, tedy spoření v penzijním připojištění. Podobný názor má také KDU-ČSL a SPOZ.
Sociální demokraté by však, stejně jako komunisté, rádi prosadili už klasické zvyšování důchodů, a to přijetím zákona o minimálním důchodu. Minimální důchod by rád prosadil také nováček ve volbách - politické hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem.
Původní návrh totiž počítal s tím, že pokud se člověk rozhodne vložit peníze do penzijního fondu, nebude moci z toho systému už vystoupit.
Pozdější novelu exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), která chtěla lidem dovolit z pilíře po pěti letech vystoupit, úřednická vláda Jiřího Rusnoka v červenci zamítla. Rusnok tehdy uvedl, že záležitost vyžaduje širší analýzu a navrhovatelé by pro změnu měli hledat širší politickou podporu.
Podle předvolebních slibů to tedy vypadá, že plán, jak naložit s druhým důchodovým pilířem, vyvolá ve sněmovně divokou diskusi.
Daňové úlevy pro pracující seniory
S důchodovou reformou úzce souvisí také zaměstnanost a odchod lidí do penze. Ten byl v roce 2011 posunut o pět let. Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) prosadil postupné zvyšování hranice odchodu do důchodu i nad hranici 65 let.
ODS v čele s Miroslavou Němcovou chce podporovat pracovní uplatnění a podnikání seniorů. "Zkrátíme tříletou lhůtu, po kterou byla zrušena základní sleva na dani pro pracující a podnikající seniory ve výši 24 840 korun, a to od roku 2014," představila záměr strany poslankyně Lenka Kohoutová, členka výboru pro sociální politiku.
Pro zavedení daňových úlev je také politické hnutí ANO. Chce prosadit úlevy pro zaměstnavatele, kteří zaměstnají občana ze znevýhodněné skupiny absolventů, handicapovaných a lidí nad 50 let. Financovat tuto aktivitu chtějí z dotací EU na rozvoj pracovních míst.
Podpora domácí péče o seniory napříč politickým spektrem
Nedílnou součástí diskuse o zvyšujícím se podílu seniorů v populaci je také sociálně zdravotní oblast.
V tomto ohledu panuje vzácná shoda napříč politickým spektrem, že je třeba podpořit domácí péči o nemocné seniory. Zatímco KSČM a SPOZ neuvádí konkrétní opatření, která by měla vést k zajištění péče o nejstarší obyvatele, ostatní velké strany mají celkem jasnou představu.
"Považujeme za prioritu podpořit rodiny, které se starají o člena rodiny v určitém stupni invalidity. Stejně jako podpoříme odlehčovací a ambulantní sociální služby, které pomohou rodině s péčí. Je podle mne nutné, aby člověk mohl žít co nejdéle a co nejkvalitněji spolu se svými blízkými, proto budeme usilovat o podporu domácí hospicové péče na úkor neosobních, velkokapacitních ústavů," podotkla k tomu Kohoutová z ODS.
Podobně uvažují také zástupci TOP 09, kteří chtějí zajistit dostupnost hospicové a paliativní péče ve všech regionech. Jedním z řešení můžou, dle jejich názoru, být takzvané mobilní hospice. Sociální demokraté by do domácí péče o seniory rádi zapojili nezaměstnané, a to nabídkou míst právě v pečovatelské oblasti.
Podobný projekt v těchto dnech rozjíždí občanské sdružení Život 90, ve spolupráci s Úřadem práce ČR a ministerstvem práce a sociálních věcí.
Podle generální ředitelky Úřadu práce ČR Marie Bílkové lze takto vytvořit nová pracovní místa rozličného charakteru a pro různé spektrum nezaměstnaných - od vysokoškoláků po lidi s nízkým vzděláním. "Podpora vytváření nových pracovních míst v této oblasti je variabilní nejen co do počtu možných profesí, ale také, pokud jde o formy pracovních úvazků. To vše může pomoci jak samotným seniorům, tak nezaměstnaným a v neposlední řadě i obcím," uvedla výhody Bílková.
Kampaň s názvem Žít déle doma má upozornit na alternativní možnosti a služby péče o seniory. Na tyto pečovatelské služby si lze zažádat o příspěvek na péči, ten je předmětem dlouholetých legislativních změn.
Několikrát novelizovaný zákon o sociálních službách
Zákon o sociálních službách z roku 2006 byl několikrát novelizován. Naposledy letos. Jan Lorman, ředitel sdružení Život 90 a člen Rady vlády pro seniory, však upozorňuje na absurdní zátěž procesu žádání o příspěvek.
Většina volebních stran si uvědomuje nutné změny v systému žádání. "Budeme prosazovat, aby byla lhůta (vyřízení žádosti) 30 dnů bez možnosti dalších průtahů," sdělila tisková mluvčí ANO Radka Burketová. Zástupci hnutí zdůrazňují také nutnost informačního propojení jednotlivých institucí, které do rozhodování o udělení příspěvku zasahují (podobně jako TOP 09).
Podle Miroslava Opálky z KSČM by problém částečně vyřešil vyšší počet posudkových lékařů na vedlejší úvazek.
Lenka Kohoutová (ODS), která se o problematiku příspěvků delší dobu zajímá, by ráda změnila celkové fungování posudkové služby. Podle ní by posudek měl vytvářet jeden odborný tým a nikoliv zčásti úřad práce a zčásti posudkový lékař. „Nadále se nesmí stávat, že názor odborného lékaře není dostatečně brán posudkovým lékařem v potaz. Pokud toto uděláme, dojde jednoznačně ke zpružnění rozhodování o příspěvku na péči," řekla Kohoutová.
Třetím bodem volebního programu ohledně seniorů, na kterém se shoduje více stran, je zákon o sociálním bydlení. Ten by ráda prosadila ČSSD, KSČM, SPOZ i TOP 09.
Podle nejnovějších předvolebních výzkumů by nejvíce hlasů ve volbách získala ČSSD a KSČM. O pomyslnou třetí příčku se nyní dělí ANO, ODS a TOP 09. V programu, jenž se týká seniorů a péče o ně, se nejvíce shodují názory ČSSD a ANO.
