Příští válka nebude vybojována tradičními vojenskými prostředky, varují zpravodajci

ČTK ČTK
26. 11. 2019 10:46
Svět se v roce 2018 dále posunul směrem ke konfrontaci, která by mohla nastat kvůli politice předních světových velmocí, uvedlo Vojenské zpravodajství ve výroční zprávě za loňský rok. Pokročily podle něj přípravy na mocenský konflikt nového typu, který nebude vybojován tradičními vojenskými prostředky. Člověk by byl jen hybatelem, který uvede do chodu souboj technologií.
14. 8. 2003 došlo k masivnímu výpadku elektřiny na severovýchodě USA a Kanady, který postihl přibližně 50 miliónů lidí. (Ilustrační foto)
14. 8. 2003 došlo k masivnímu výpadku elektřiny na severovýchodě USA a Kanady, který postihl přibližně 50 miliónů lidí. (Ilustrační foto) | Foto: Reuters

Podle zprávy je důsledkem oslabování světové dominance USA posunutí světa dále ke konfrontaci, která by byla důsledkem politiky předních světových velmocí a uplatňování jejich zájmu. Protiváhou Spojených států se staly v ekonomické oblasti Čína a ve vojenské Rusko, které uplatňuje nová technologická řešení moderních zbraňových systémů.

Zpravodajci uvedli, že svět tak pokročil v přípravách na rozpoutání mocenského konfliktu nového typu, který nebude vybojován tradičními vojenskými prostředky. "Člověk se v něm může stát jen hybatelem, který uvede do chodu souboj technologií, jehož výsledek bude záviset na míře jejich vyspělosti, ale i jejich složitosti a zranitelnosti," konstatuje zpráva.

Za zásadní problém Vojenské zpravodajství (VZ) označilo, že "mnoho subjektů" je stále více ovlivněno nikoli reálnou představou o stavu věcí, ale jejich mediálním obrazem, který je často manipulován a zkreslován. Rozpoutání velkého konfliktu tradičními vojenskými prostředky podle zpravodajců brání vědomí fatálních ztrát na obou stranách.

Útok může být veden takzvanými nevojenskými prostředky, tedy v digitálním světě. "Soustředění informačního úsilí na nové a dosud ne zcela přesně definované hrozby (a z nich přímo plynoucí rizika) a na nové informační priority se proto stává nutností," uvádí zpráva. Pozornost VZ se tedy obrací k nejmodernějším strategickým zbraňovým systémům a k problematice kybernetických hrozeb.

Právě otázce kybernetických útoků a kybernetické obraně, kterou má za Česko z rozhodnutí vlády na starosti právě VZ, se věnuje podstatná část zprávy. Kybernetickou obranu VZ označuje jako autonomní a specifickou oblast kybernetické bezpečnosti, za kterou zodpovídá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Zpráva uvádí, že připravenost na kybernetické útoky musí být komplexní a nemůže se zaměřit jen na sféru bezpečnosti. "Je nutné budovat schopnosti i proti útokům, které lze vyhodnotit jako způsobilé aktivovat obranu státu. Aktivace kybernetické obrany tak bude přicházet v úvahu pouze v případě těch nejintenzivnějších útoků," uvedla tajná služba. Ministerstvo obrany se dlouhodobě a neúspěšně snaží prosadit novelu zákona o VZ, ve kterém by otázka kybernetické obrany byla zohledněna.

Klíčové 5G sítě

Za nejnebezpečnější v oblasti kybernetické kriminality označuje VZ státní a státem podporované skupiny, a to kvůli sofistikovanosti a vytrvalosti. Země ale budou podle zpravodajců v oblasti ničivých kybernetických útoků zdrženlivé a použijí je až v období konfliktů či rozepří.

VZ varuje před nedostatečně zabezpečenou kritickou informační infrastrukturou. "Nejsilněji lze tuto problematiku vnímat v oblasti výstavby sítí páté generace (5G) a datových center," uvedla tajná služba. Odkázala při tom na fakt, že komplexní řešení těchto sítí dokážou poskytovat jen společnosti z nečlenských zemí NATO.

I když je přímo nezmiňuje, VZ v této souvislosti připomnělo varování NÚKIB před technologiemi čínských firem Huawei a ZTE. "Z hlediska ekonomické bezpečnosti je dále nežádoucí, aby se ČR stala závislou na jediném dodavateli uvedených komponent, a to především v případě, kdy by tento ovládl celý trh s těmito technologiemi," uvedlo také VZ.

Změna ve výročních zprávách

Vojenské zpravodajství oproti minulosti změnilo koncept své zprávy a nově se více soustřeďuje na vybrané problémy, které považuje za určující pro další světový vývoj. Zatímco dříve zprávy informovaly o bezpečnostním vývoji ve světě, o činnosti špionů v ČR nebo kriminalitě v armádě, aktuální dokument se věnuje zejména nebezpečím souvisejícím s kybernetickým prostorem a vývojem raketových prostředků Ruska nebo Číny.

Ředitel VZ Jan Beroun to zdůvodnil tím, že zprávy se vydávají až ve druhém pololetí následujícího roku, a uvedené informace tak již mohou být překonané. VZ podle zprávy loni předalo českým politikům nebo spojencům 1330 informačních výstupů.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

Další zprávy