Podle zprávy je důsledkem oslabování světové dominance USA posunutí světa dále ke konfrontaci, která by byla důsledkem politiky předních světových velmocí a uplatňování jejich zájmu. Protiváhou Spojených států se staly v ekonomické oblasti Čína a ve vojenské Rusko, které uplatňuje nová technologická řešení moderních zbraňových systémů.
Zpravodajci uvedli, že svět tak pokročil v přípravách na rozpoutání mocenského konfliktu nového typu, který nebude vybojován tradičními vojenskými prostředky. "Člověk se v něm může stát jen hybatelem, který uvede do chodu souboj technologií, jehož výsledek bude záviset na míře jejich vyspělosti, ale i jejich složitosti a zranitelnosti," konstatuje zpráva.
Za zásadní problém Vojenské zpravodajství (VZ) označilo, že "mnoho subjektů" je stále více ovlivněno nikoli reálnou představou o stavu věcí, ale jejich mediálním obrazem, který je často manipulován a zkreslován. Rozpoutání velkého konfliktu tradičními vojenskými prostředky podle zpravodajců brání vědomí fatálních ztrát na obou stranách.
Útok může být veden takzvanými nevojenskými prostředky, tedy v digitálním světě. "Soustředění informačního úsilí na nové a dosud ne zcela přesně definované hrozby (a z nich přímo plynoucí rizika) a na nové informační priority se proto stává nutností," uvádí zpráva. Pozornost VZ se tedy obrací k nejmodernějším strategickým zbraňovým systémům a k problematice kybernetických hrozeb.
Právě otázce kybernetických útoků a kybernetické obraně, kterou má za Česko z rozhodnutí vlády na starosti právě VZ, se věnuje podstatná část zprávy. Kybernetickou obranu VZ označuje jako autonomní a specifickou oblast kybernetické bezpečnosti, za kterou zodpovídá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Zpráva uvádí, že připravenost na kybernetické útoky musí být komplexní a nemůže se zaměřit jen na sféru bezpečnosti. "Je nutné budovat schopnosti i proti útokům, které lze vyhodnotit jako způsobilé aktivovat obranu státu. Aktivace kybernetické obrany tak bude přicházet v úvahu pouze v případě těch nejintenzivnějších útoků," uvedla tajná služba. Ministerstvo obrany se dlouhodobě a neúspěšně snaží prosadit novelu zákona o VZ, ve kterém by otázka kybernetické obrany byla zohledněna.
Klíčové 5G sítě
Za nejnebezpečnější v oblasti kybernetické kriminality označuje VZ státní a státem podporované skupiny, a to kvůli sofistikovanosti a vytrvalosti. Země ale budou podle zpravodajců v oblasti ničivých kybernetických útoků zdrženlivé a použijí je až v období konfliktů či rozepří.
VZ varuje před nedostatečně zabezpečenou kritickou informační infrastrukturou. "Nejsilněji lze tuto problematiku vnímat v oblasti výstavby sítí páté generace (5G) a datových center," uvedla tajná služba. Odkázala při tom na fakt, že komplexní řešení těchto sítí dokážou poskytovat jen společnosti z nečlenských zemí NATO.
I když je přímo nezmiňuje, VZ v této souvislosti připomnělo varování NÚKIB před technologiemi čínských firem Huawei a ZTE. "Z hlediska ekonomické bezpečnosti je dále nežádoucí, aby se ČR stala závislou na jediném dodavateli uvedených komponent, a to především v případě, kdy by tento ovládl celý trh s těmito technologiemi," uvedlo také VZ.
Změna ve výročních zprávách
Vojenské zpravodajství oproti minulosti změnilo koncept své zprávy a nově se více soustřeďuje na vybrané problémy, které považuje za určující pro další světový vývoj. Zatímco dříve zprávy informovaly o bezpečnostním vývoji ve světě, o činnosti špionů v ČR nebo kriminalitě v armádě, aktuální dokument se věnuje zejména nebezpečím souvisejícím s kybernetickým prostorem a vývojem raketových prostředků Ruska nebo Číny.
Ředitel VZ Jan Beroun to zdůvodnil tím, že zprávy se vydávají až ve druhém pololetí následujícího roku, a uvedené informace tak již mohou být překonané. VZ podle zprávy loni předalo českým politikům nebo spojencům 1330 informačních výstupů.