Investor stavby, polostátní společnost ČEZ, má podle něj těmto firmám dotazník zaslat do 30. dubna. Ruskou firmu se Česko rozhodlo neoslovit v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014.

Rozhodnutí kabinetu bylo Havlíčka jednomyslné, Rosatom se podle něj nemůže plánované zakázky účastnit ani v konsorciu. "Jasně uvádíme, že se jedná o posouzení třem přípustným dodavatelům jaderné technologie, to znamená nejedná se pouze o jaderný ostrov, ale jedná se o další kritickou jadernou technologii. Toto je navíc ještě ošetřeno v zadávací dokumentaci, která jasně říká, že dodavatelem kritické jaderné technologie může být subjekt pouze ze země Evropské unie nebo NATO. V tuto chvíli můžeme říct, že je vyloučeno, že by se Rosatom stal spoluhráčem kohokoliv z těchto aktérů v rámci konsorcia," řekl ministr.

Havlíček zopakoval, že na základě bezpečnostního dotazníku finálně osloví uchazeče až příští vláda. Současná vláda dříve předpokládala, že bude osloven i Rosatom. Podle březnového vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu zůstala ruská firma spolu s francouzskou EDF, korejskou KHNP a severoamerickým Westinghousem mezi uchazeči o stavbu v Dukovanech, se kterými bude stát dál jednat. Vyřazena naopak byla čínská firma CGN. Účast Rosatomu dlouhodobě kritizovala část opozice i někteří bezpečnostní experti.

Rosatom označil své vyloučení z tendru na dostavbu Dukovan za netržní rozhodnutí. Zdůraznil, že mírová jaderná energie by měla stát mimo politiku.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích řekl, že by Rosatom neměl ve hře o rozšíření Dukovan zůstat. Nový jaderný blok v Dukovanech bude zřejmě plně financovat stát. V současných cenách by podle dřívějších informací měl stát zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun), někteří experti ale upozorňují na to, že cena bude vyšší.