Praha - Vláda se bude bránit tomu, aby nesprávně počítané mzdy soudců a státních zástupců musela vyplácet zpětně. Bude proto hledat způsob, jak spor dostat před Ústavní soud.
Vyplynulo to z úterního jednání premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) s dotčenými ministry. O problému bude ve středu jednat vláda a koaliční rada.
O tom, že ministerstvo práce a sociálních věcí nepoužívá při stanovování platů správný statistický údaj, rozhodl nedávno Nejvyšší soud. Ministerstvo spravedlnosti zatím odhaduje částku, kterou by mělo doplatit soudcům a státním zástupcům, na téměř 1,7 miliardy korun.
Z vyjádření náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta v České televizi vyplynulo, že pokud by stát musel vyplatit oprávněným skupinám doplatky zpětně za tři roky, stálo by to 2,5 miliardy korun, a na další půl miliardy vyjde příslušné navýšení mezd v letošním roce.
"My máme aktuální propočty ministerstva financí, že pokud by toto bylo přijato, tato konstrukce, tak by to stálo přibližně tři miliardy korun," řekl večer Wagenknecht v pořadu Události komentáře.
Premiér: Část verdiktu jde proti Ústavnímu soudu
Část rozhodnutí Nejvyššího soudu je ale podle Sobotky v rozporu s předcházejícím rozhodnutím Ústavního soudu. O problému bude ve středu jednat vláda a koaliční rada.
"Budeme hledat takové řešení, které bude odpovědné a bude šetrné vůči státnímu rozpočtu, čili musíme poměřovat všechna rizika, která tady v této chvíli existují pro veřejné rozpočty, a zvolit takovou cestu, která z pohledu státu bude právně nejbezpečnější a také ekonomicky nejbezpečnější," poznamenal premiér.
Podle ministryně Heleny Válkové (ANO) je důležité, aby dopad na daňové poplatníky byl co nejmenší, ale aby byl zároveň respektován princip právního státu. Novinářům řekla, že ústavní stížnost může podat předseda okresního soudu, který je účastníkem sporu.
Předchozí rozhodnutí Ústavního soudu podle Válkové navíc jasně říká, že se týká budoucnosti, nikoli předchozích let. Považuje to za apel nikoli pouze právní, ale také mravně-politický kvůli tomu, aby justice měla dobrý obraz u veřejnosti.
Ministerstvo peníze nemá
Z odhadovaných 1,7 miliardy korun by soudcům připadlo 1,25 miliardy, což představuje doplatek za roky 2012 až 2015 a částečně též za rok 2011. Částka přitom nezahrnuje náklady na soudní řízení, které mohou státu vzniknout v souvislosti s již podanými nebo potenciálními dalšími žalobami.
V podkladech pro vládu resort upozorňuje na to, že ve svém rozpočtu potřebné peníze nemá a že situaci bude nutné řešit s ministerstvem financí.
Ministerstvo práce argumentuje tím, že počítá platy ústavních činitelů podle platného zákona. Podle resortu norma stanovuje, že se při výpočtu má vycházet z průměrné hrubé měsíční mzdy fyzických osob, zatímco NS určil, že by se měly odvozovat z jiné veličiny - průměrné hrubé měsíční mzdy - přepočtené počty.
ČSÚ pravidelně zveřejňuje údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Ministerstvo údaj používalo při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci.
Podle verdiktu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž.
