Vláda schválila nominaci Jourové na eurokomisařku. V poslední možný den

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 8. 2019 17:46
Vláda potvrdila nominaci Věry Jourové na eurokomisařku. Kabinet tak učinil v poslední možný termín, premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že nejpozději 26. srpna musí Česko svou nominaci poslat do Bruselu. Na konci září čeká kandidáty na eurokomisaře slyšení v Evropském parlamentu, který je bude ve funkci schvalovat. První formální schůzku s novou předsedkyní komise von der Leyenovou bude mít Jourová ve středu.
Dosavadní eurokomisařka Věra Jourová by měla pokračovat i v příští Evropské komisi.
Dosavadní eurokomisařka Věra Jourová by měla pokračovat i v příští Evropské komisi. | Foto: Honza Mudra

Jourová řekla, že nominace je pro ni "obrovská čest, obrovský závazek a obrovská zodpovědnost". Evropská unie podle ní bude muset řešit například novou situaci v obchodní politice, rostoucí vliv Číny, brexit, technologické změny či klimatickou změnu.

Jourová byla v uplynulých pěti letech eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost příležitostí mužů a žen. "Myslím si, že svoje stávající portfolio odevzdávám v dobré kondici," uvedla.

"Během těch pěti let jsem pochopila, že žijeme v éře, kdy velcí jsou ještě větší a malí ještě menší. Považovala jsem za nutné se hodně brát za běžné občany, za půlmiliardu občanů, kteří jsou terči nevybíravých zneužití soukromých údajů, obchodních praktik, nevybíravého jednání, které vede třeba k tomu, že se stanou obětí kriminality," dodala Jourová.

Silnější portfolio chtějí všichni

Von der Leyenové chce ve středu zopakovat to, co už od ní budoucí předsedkyně EK slyšela na neformální schůzce, tedy že by Česko chtělo získat pozici místopředsedkyně komise a že by Jourová chtěla získat silné, ideálně ekonomické portfolio. "Ať už je to digitální ekonomika, zahraniční obchod, vnitřní trh," poznamenala. Po pěti letech má vybudovanou "jakousi vlivovou síť, přes kterou se dá také vyjednávat, pokud jsou ty kanály otevřené," doplnila. O tom, že by se Česko mělo ucházet o ekonomicky silnější portfolio než dosud, mluvil opakovaně i Babiš.

Silnější portfolio by Jourová jakožto pokračující eurokomisařka mohla získat i podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) nebo vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Podle Hamáčka či ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) Jourová prokázala v komisi své schopnosti. Plnou podporu měla Jourová také od ministra zemědělství Miroslava Tomana či ministryně práce Jany Maláčové (oba ČSSD).

Nová komise, kterou poprvé povede žena, se ujme svých povinností 1. listopadu. Předtím každý z kandidátů absolvuje slyšení ve výborech EP, které o nich hlasují, parlament poté schvaluje komisi jako celek. V roce 2004 ve výboru pro občanské svobody neuspěl Ital Rocco Buttiglione a tehdejší šéf komise José Barroso ho poté vyměnil, aby zabránil odmítnutí celého svého týmu. Před pěti lety neuspěla ve výborech pro životní prostředí a pro průmysl a energetiku Slovinka Alenka Bratušeková, která následně na členství v komisi rezignovala.

Jourová vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V minulosti působila jako náměstkyně ministra pro místní rozvoj a posléze i jako ministryně pro místní rozvoj. Byla členkou ČSSD, od roku 2012 je v hnutí ANO, byla i jeho první místopředsedkyní.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy