Na masivně šířené lži upozorňují dobrovolníci a neziskové organizace už několik let, úřady ale za vlády Andreje Babiše z ANO proti dezinformacím bojovaly jen výjimečně. Přestože šlo často o lži ohrožující zdraví a životy, například při nákaze koronavirem. Bezpečnostní informační služba navíc opakovaně varuje, že dezinformace mohou rozklížit demokracii.

"Těžko ale mohla vláda něco dělat, když sám Babiš vyzdvihoval dezinformační řetězové maily a některá témata šířil v předvolební kampani," upozorňuje například Bohumil Kartous z občanského hnutí Čeští elfové, které analyzuje dezinformační scénu. Připomíná, jak Babiš před loňskými volbami tvrdil, že Piráti chtějí ubytovávat migranty. Po volbách pak pro MF Dnes přiznal, že jeho hnutí dalo příliš "průchod fantazii". 

Související

Babiš zdržuje boj státu proti dezinformacím. Místo jejich řešení zdůrazňuje migraci

Jak si v tomto zatím vede vláda Petra Fialy, která slibovala, že bude bojovat proti dezinformacím mnohem více než Babiš? Podle Kartouse nechybí odhodlání premiérovi, ministrovi vnitra i některým dalším členům vlády. "Mnohé věci ale zůstávají v rovině deklarací," namítá.

"Chápu, že vláda má při přebírání úřadů jiné priority. Ale je potřeba, aby vnímala realitu. Růst dezinformační scény během covidu. Zjevnou radikalizaci některých skupin, agresivní chování a výhrůžky," upozorňuje na rostoucí nebezpečí. 

Přesto přicházejí první změny k lepšímu. Nový přístup odstartuje vláda kampaní, kterou chystá ministerstvo vnitra s odborníkem na marketing Petrem Hanouskem. Neměla by zdůrazňovat přímo boj s dezinformacemi, ale pokusit se spojit lidi různých názorů a přispět tím ke zklidnění polarizované společnosti.

Související

Lidé na Facebooku šíří bludy o covidu a očkování. Nechali jsme je okomentovat experty

Infografika

"Přestože se jako společnost na řadě věcí neshodneme, na něčem přece. Odmítáme extremismus a násilí, ať už verbální, či fyzické. Věřím, že dokážeme extrém odhalit a odsoudit," říká Hanousek. "Při pohledu na sociální sítě získá člověk pocit, že tady zuří občanská válka, ale tak tomu není, extrémní názory zastává maximálně desetina lidí," prohlašuje. 

V kampani by měli vystoupit například zdravotníci nebo prodavačky, které se staly terčem nenávisti, když vyžadovaly nošení roušek. "Postavíme kampaň na příbězích lidí, kteří se dostali pod palbu násilníků," popisuje Hanousek. Mezi hlavní sdělení by mělo patřit poděkování těmto lidem v první linii.

Související

Antivaxeři jsou noví extremisté, Babiš a Okamura STAN kádrovat nebudou, říká Rakušan

Ministru vnitra a zároveň předsedovi STAN Vítu Rakušanovi je takový tón blízký. Sám nedávno prohlásil v souvislosti se šibenicemi na demonstracích sdružení Chcípl PES, že většině lidí je takové vyhrožování cizí. "Chci také věřit, že my všichni dokážeme odsoudit tento extrém, který, bohužel, není ojedinělý," uvedl na blogu Aktuálně.cz.

Nechceme cenzurovat, ujišťuje poradce premiéra Fialy

Nejpodstatnější změny se mají stát na Úřadu vlády. Právě tady má vzniknout centrum boje proti dezinformacím. A podle programového prohlášení vlády kabinet zřídí i post koordinátora hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných bezpečnostních rizik.

"Česko potřebuje koordinaci bezpečnostní komunity, ať se to týká dezinformací, zpravodajských služeb, nebo strategické komunikace státu," říká Rakušan.

Koordinátor bude mít funkci národního poradce pro bezpečnost a podle Rakušana by mohl být jmenován do konce letošního roku. V kuloárech se mluví o tom, že jím může být nynější poradce premiéra pro zahraniční politiku a bezpečnost Tomáš Pojar. 

Vytvoření nového systému má na starosti Michal Klíma, premiérův poradce pro dezinformace a média. "Scházím se s lidmi, kteří se těmto tématům věnují, diskutuji s nimi, čtu domácí i zahraniční studie a mluvím s premiérem," popisuje Klíma, který se zabývá i tím, jak upravit mediální zákony a pravidla. 

Vláda se podle něj nehodlá zabývat všemi nepravdivými informacemi, které se objeví. "Někteří nás obviňují, že chceme cenzuru. O něco takového nám nejde. Nechceme se zabývat každým řetězovým mailem nebo tím, že někdo tvrdí, jak a proč se nechce očkovat," říká Klíma. Stát se podle něj zaměří na zásadní věci. "Jde nám o cíleně vypouštěné dezinformační kampaně," upřesňuje.

Na Úřadu vlády se tématu věnuje i bývalý elitní voják Petr Matouš. Veterán z Afghánistánu je koordinátorem agendy čelení hybridnímu působení a Odborné pracovní skupiny Bezpečnostní rady státu pro čelení hybridnímu působení. Mimochodem, ten by měl v budoucnosti spadat pod Pojara.

""Dezinformace jsou pouze střípkem celé mozaiky čemu se věnujeme," upozorňuje. Hybridní hrozby dostaly do značné míry jakousi mediální zkratku v podobě především dezinformací a částečně také kybernetických útoků. Hybridní hrozby ale představují velmi široké spektrum různých nástrojů. Informačních, ekonomických, specifický způsob užití ozbrojených sil, diplomatických a mnohých dalších," vyjmenovává. 

"Aktuálně se zabýváme plněním Akčního plánu k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení, v němž je například tvorba návrhu legislativního zázemí pro boj s dezinformacemi, protože bez něj má stát jen omezené možnosti reakce. Bohužel to nelze vytvořit přes noc," říká Matouš, který podle svých slov spolupracuje s Pojarem.

Vedle Strakovy akademie je důležitým místem také Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám na ministerstvu vnitra. Od vzniku v roce 2017 ho vede Benedikt Vangeli. Jeho tým například každý den mapuje významná tvrzení ohledně vnitřní bezpečnosti, která se objeví na internetu.

Donedávna se Vangeliho lidé ocitali pod tlakem politiků. Prezident Miloš Zeman na ně například útočil tvrzením, že jde o ideovou policii. Před jeho výpadem hájil tým tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD. Do většího střetu s prezidentem se ale vládní politici nehrnuli.

"Naše role se omezila na to, co nám bylo dovoleno. Věnovali jsme se hlavně monitoringu a analýzám vnitřní bezpečnosti včetně dezinformací. Nikdo jiný to ve státní správě nedělal a v oblasti dezinformací systematicky nedělá dosud," říká Vangeli. "Snažili jsme se výsledky publikovat, aby se naše zjištění promítla do bezpečnostní politiky státu, ale vůle byla malá. Za minulé vlády jsme například nabízeli pomoc ministerstvu zdravotnictví ohledně dezinformací o covidu, zájem byl ale minimální," vzpomíná.

Na twitterovém účtu centra je nyní vidět změna. Více než v minulosti přichází tým s vlastními i sdílenými informacemi. Například v otázce rusko-ukrajinského napětí. "S příchodem ministra Rakušana můžeme být otevřenější," říká Vangeli.

Upozorňuje také na audit národní bezpečnosti, který už v minulosti radil vznik týmů zaměřených na strategickou komunikaci i na dalších ministerstvech. "Jednoznačně to podporuji. Reakce státu na dezinformace není koordinovaná. Je dobře, že by se to mělo změnit," uvádí Vangeli.

Dezinformacím se věnují i lidé z ministerstva obrany, nyní pracují na systému strategické komunikace státu. Za předchozího ministra Lubomíra Metnara (za ANO) na tomto ministerstvu vznikla Národní strategie pro čelení hybridnímu působení a následně akční plán s 15 konkrétními úkoly. Loni je schválila Babišova vláda. 

Na dezinformace poukazuje ministerstvo zahraničí

V publikování informací, které uvádějí nepravdivé zprávy na pravou míru, je aktivní ministerstvo zahraničí. Na jeho sociálních sítích se objevují informace ohledně Ukrajiny a Ruska, Evropské unie či NATO. Například vysvětlení sedmi nejrozšířenějších dezinformací o situaci na ukrajinských hranicích s Ruskem.

"Na rozdíl od minulé vlády se tomu snažíme hodně věnovat. Vnímáme trend, který je na Západě. Tam si uvědomují velké nebezpečí dezinformací, potřebu informovat lidi pravdivě a vzdělávat veřejnost v tom, aby si ověřovala informace," uvedla mluvčí ministerstva Lenka Do.

Sama na ministerstvu využívá zkušenosti z dřívějšího působení na britské ambasádě. "Zahraniční zkušenosti jsou důležité. Převzali jsme také know-how NATO a Evropské unie. Už nejsme na úrovni příprav, snažíme se všechno 'vykopávat' do praktické stránky, aby lidé viděli výsledky na našich sociálních sítích," dodává. 

V době koronavirové pandemie se s dezinformacemi potýká také ministerstvo zdravotnictví. "Naším cílem je motivovat lidi k posilující třetí dávce očkování a vyvracet dezinformace. S ministerstvem vnitra hledáme způsob, jak zmírnit napětí v souvislosti s šířením dezinformací o covidu," říká mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Úřad nyní chystá kampaň k očkování i k tomu, aby se lidé dokázali dezinformacím bránit.

Přestože se na sociálních sítích ministerstvo snaží poskytovat informace o očkování, je zřejmé, že na boj s dezinformacemi nemá kapacitu. "Předchozí vláda v tom nic nepřipravila, nemáme na co navázat. Ale plán připravujeme," ujišťuje Jakob.