Praha - Čeští, australští a novozélandští vědci zjistili, co potřebují rakovinné buňky k tomu, aby vytvářely nádory, rychle se množily a snadněji překonávaly nepříznivé podmínky. Objev může podle molekulárního biologa Jiřího Neužila z Griffithovy univerzity v Austrálii a pražské Akademie věd ČR přinést i nový pohled na důležité aspekty buněčné biologie.
Vědci zkoumali mitochondrie, což jsou energetická centra v buňkách, jakési buněčné "mikroelektrárny" zodpovědné za tvorbu energie. Mitochondrií může být v buňce i několik set. Za průlomový vědci považují objev, že mitochondrie mohou samy přecházet z buňky do buňky, a tím umožnit vznik nového nádoru. To dosud podle nich nikdo nezjistil.
Vědci v laboratořích vyrobili pokusné nádory. Jejich buňky vnesli podkožně experimentálním myším. "Nádor začne u myší vznikat tak, že buňky s nefunkčními mitochondriemi 'ukradnou' dobré mitochondrie z okolních buněk," popsal Neužil, který je vedoucím výzkumu. Objev ukazuje na fakt, že rakovinné buňky jsou schopny získávat mitochondriální DNA z jiných buněk, zřejmě mezibuněčným přenosem.
Když ale mitochondrie ztratí svou DNA, nemohou se rakovinné buňky dále množit. "Ukazuje se, což zatím nebylo zcela jednoznačné, že energie vytvářená pomocí mitochondrií má zásadní vliv na to, aby maligní buňky mohly vytvářet nádor," uvedl Neužil. Z objevu vyplývá, že pomocí malých speciálních molekul lze "zaútočit" na mitochondrie rakovinných buněk a jejich DNA, a tím potenciálně potlačovat nádory.
Výzkum funkce nádorové buňky, který by v budoucnu mohl přispět k léčbě rakoviny, zveřejnil prestižní časopis Cell Metabolism. Podílel se na něm vědecký tým z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR, Griffithovy univerzity v Austrálii a Malaghanova ústavu v novozélandském Wellingtonu. Výzkum a vývoj některých látek podle Neužila financuje český investor, který se zabývá podporou vědeckých projektů týkajících se nádorových onemocnění. Látky by mohly být využity k léčebným účelům.
Molekulární biolog Neužil se zabývá biologií nádorových buněk. Jako první na myších ukázal na souvislost analogů vitaminu E a jeho protirakovinného účinku. Díky tomu se připravují klinické testy pro pacienty s obtížně léčitelnými typy nádorových onemocnění.
