Lesní Jakubov na Třebíčsku je jednou ze dvou obcí, kterým se v tomto týdnu jako vůbec prvním podařilo dosáhnout stoprocentní proočkovanosti proti covidu. Alespoň jednu dávku vakcíny tam dostalo všech 81 obyvatel starších šestnácti let.
"Možná je to tím, že místní obyvatelé jsou staršího věku. Na druhou stranu tu žijí i mladí lidé. Myslím si, že se lidé bojí. Loni tady tři nebo čtyři lidé na covid zemřeli. Bydlely tu třeba tři generace v jednom domě, mladí lidé covid přinesli domů, nakazili babičku a ta posléze zemřela," vysvětluje místostarosta Lesního Jakubova Petr Hanuš.
Zároveň se domnívá, že si mladí lidé nechali dát vakcínu i proto, že chtějí cestovat bez omezení nebo chodit do práce a nemuset se kvůli tomu testovat. "Nikdo tu s očkováním ani moc neváhal. Když lidé měli tu možnost, šli se očkovat, nezdráhali se," dodává Hanuš s tím, že žádná speciální očkovací kampaň v obci neprobíhala.
Druhou obcí, které se podařilo naočkovat všechny své obyvatele nad šestnáct let, je Čilá na Rokycansku. V obci takových obyvatel žije šestnáct. I tam hraje podle místostarostky Evy Chmelové roli vysoký počet obyvatel v důchodovém věku. "Riziková skupina je u nás o očkování dobře informovaná, jak médii, tak rodinnými příslušníky," sděluje Chmelová.
Obec je podle ní izolovaná, nejsou v ní třeba služby. Proto je zde velmi důležitá sousedská pospolitost. "Jsme zvyklí se tu napříč generacemi se sousedy potkávat. Očkování je tedy pro nás bezesporu i možností, jak se dále bezpečně vídat," vysvětluje Chmelová.
Mezi českými obcemi jsou však co do podílu očkovaných velké rozdíly. Například ve Vyškovci na Uherskohradišťsku nemají očkovaných ještě ani dvacet procent obyvatel starších šestnácti let. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že často mají malý počet očkovaných obce v pohraničí. Příkladem může být Bílá Voda v severním výběžku Jesenicka, kterou obklopují hranice s Polskem. K tomuto týdnu tam bylo očkovaných jen 27 procent obyvatel nad šestnáct let.
Když vakcína nepřijde za nimi, sami ji nevyhledají
Roli v tom podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka může hrát dostupnost. "Lidé ve velkých městech mají očkovací centra blízko, navíc mají možnost jít se očkovat třeba do obchodních center bez předchozí registrace, takže to je pro ně snazší. Pro lidi z odlehlých lokalit by to ale často znamenalo cestu do města. A když vakcína nepřijde za nimi, sami ji aktivně nevyhledají, třeba protože jsou zkrátka pohodlní," říká.
Svědčí o tom i data. Velká města, kde je očkování dobře dostupné, mají většinu obyvatel alespoň jednou dávkou už naočkovaných. Například v Praze vakcínu dostalo 66 procent obyvatel nad 16 let, v Brně 64 procent a v Plzni 63 procent.
Lidé se sice mohou nechat očkovat také u praktických lékařů, jenže i za nimi lidé žijící v malých obcích často dojíždějí. "Když jsou lidé nemocní, za lékařem zajedou, ale nejsou příliš zvyklí dojíždět za ním kvůli prevenci," uvádí Chlíbek. Lidé žijící v chudších regionech podle něj zase řeší jiné, pro ně důležitější věci, třeba jak zajistit rodinu, a zdraví je pro ně často na posledním místě. Jiní zase podléhají dezinformacím a očkovat se nechtějí.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška by mohl být problém, pokud se nízká proočkovanost v některých obcích nebude řešit. "Zejména v oblastech, kde je větší kumulace blízkých či sousedících obcí s nízkou proočkovaností, by mohlo hrozit zvýšené šíření nákazy na podzim a vznik lokálních i plošných ohnisek," říká.
Očkovací místo jako pojízdná prodejna
Do odlehlejších míst proto mají vyrážet mobilní očkovací týmy. "Uvědomujeme si, že například u seniorů je právě vzdálenost překážkou. Musíme očkování těmto lidem maximálně přibližovat. Proto jsme krajům poskytli potřebná data, aby se mohly zaměřit na ty oblasti, kde je proočkovanost nejnižší, a vyslat tam mobilní jednotky," říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Martin Novotný.
A upozorňuje, že nižší proočkovanost v pohraničí se týká i mladších skupin obyvatel. "Důvodem může být fakt, že zde pracuje hodně lidí za hranicemi a očkování podstoupili tam," upozorňuje Novotný na možnou nepřesnost statistik.
Podle Chlíbka je potřeba, aby očkování mobilních týmů probíhalo ve spolupráci se starosty obcí. "Velké nemocnice sice mají k dispozici mobilní týmy, ale nemohou si dovolit objíždět s nimi všechny vesnice a čekat, jestli se někdo nechá naočkovat," podotýká.
Takové řešení by podle něj mohlo mít podobný efekt jako zavedení očkovacích míst, kam lze přijít bez předchozí rezervace. Ta v posledních týdnech vznikají ve městech po celém Česku. "Mohlo by to fungovat na stejném principu jako pojízdná prodejna s potravinami. Vyhlásilo by se, který den a v jakou hodinu se bude očkovat, na místo by se dostavili všichni zájemci. To by mohlo zafungovat," domnívá se Chlíbek. V některých aktivních obcích už taková domluva podle něj probíhá, například Hradec Králové se takto domluvil na očkování lidí bez domova.
"Myslím si ale, že pořád je na ty malé obce ještě málo zacíleno. Chtělo by to i ze strany ministerstva zdravotnictví trochu silnější kampaň a apel na starosty. Věřím, že nemocnice jsou ochotny vyslat do obcí mobilní týmy, musí ale vědět, kdy a kam mají jet a že o to bude zájem," dodává Chlíbek.
