reklama
 
 

Severní Čechy: Ghetta chudých

21. 5. 2006 0:01
REPORTÁŽ - Manželé Holubovi hospodaří se třemi tisíci korunami na měsíc. Bydlí na konci světa na severu Čech a jsou chudí.

Ústecký kraj je jedním z míst, kde žije nejvyšší počet lidí pod hranicí životního minima. Za uplynulé volební období se na tom nic nezměnilo, situace se zhoršuje.

"Drtivá většina chudých lidí jsou Romové. Neznamená to ale, že to je etnický problém, jak tvrdí politici," upozorňuje Jan Černý, vedoucí sociální pracovník společnosti Člověk v tísni. "Do této situace se může dostat každý bez rozdílu etnika. Politici si to dosud neuvědomili. To je podle

"Když jsme bydleli ve městě, dala se sehnat práce, i když třeba jen za sto korun na týden," říká Jiří Holub, zatímco jeho dva sousedé rozebírají před jedním z činžáků součástky auta. "Tady ale není možné dělat vůbec nic. Žiju z invalidního důchodu a něco dostaneme ve sběrně za součástky."

Mezi vraky

Mezi rozpadlými budovami statku se prohání ostrý vítr. Kromě chátrajících stavení je v krušnohorské vesnici Fojtovice už jen pár rodinných domků a u silnice vedoucí k nedalekému hraničnímu přechodu pro pěší dva zanedbané činžáky.

Ve Fojtovicích není žádný obchod ani škola, jen hospoda pro turisty - Němce, kteří vesnicí procházejí cestou z nedalekého hraničního přechodu. Právě sem přestěhovalo město Krupka před třemi lety sociálně slabé rodiny, které měly problémy s placením nájmu. Dnes žijí pohromadě v jednom chátrajícím činžáku, většina z nich nemá práci a žije pod hranicí životního minima.

Infobox

Infobox

Chudobou jsou podle údajů Českého statistického úřadu ohrožena více jak 3 procenta domácností.

 

V listopadu loňského roku začalo ministerstvo práce a sociálních věcí připravovat výzkum lokalit, ve kterých žijí lidé sociálně vyloučení a chudí.

 

Z předběžných výsledků je zřejmé, že takových ghett u nás existuje víc, než se předpokládalo zhruba 330. Závěry výzkumu a návrhy řešení by měly být zveřejněny letos v červenci.

 

DĚDICOVÉ TĚŽKÉHO PRŮMYSLU

Lidi do těchto regionů táhnou nízké ceny bydlení. Na rozdíl od hlavního města však v nižší kvalitě. Svědčí o tom nízké příjmy domácností, vysoká nezaměstnanost a málo příležitostí k podnikání. ...  DĚDICOVÉ TĚŽKÉHO PRŮMYSLU - čtěte ZDE

MAPA REGIONŮ

Co trápí obyvatele jednotlivých krajů? Které strany na jejich potíže nabízejí lék? INTERAKTIVNÍ MAPU - najdete ZDE

 

"Chtěli se jich zbavit, tak je přestěhovali sem," říká Josef Řádek, který v tomto domě žije už 33 let. "Nevadí mi, jsou fajn, ale mají problémy, se kterými by potřebovali pomoc, a ne je odstranit z očí."

S volbami si ve Fojtovicích nelámali hlavu. "Loni nám přinesli jen jeden už vyplněný volební lístek, tak jsme věděli, koho volit," vzpomíná Iveta Bandiová. Letos ale někteří na už předem vyplněný lístek čekat nebudou. Přestože se během posledních let jejich situace nezlepšila, favorita mají jasného, ČSSD. Důvod je nasnadě. V čele radnice Krupky, pod kterou Fojtovice spadají, stojí člen ODS.

"Sestěhování Romů do Fojtovic považuji za chybu. Proto, že to je daleko a není nad nimi dohled," říká starosta Krupky Milan Puchar (ODS). Řešení problémů těchto lidí ale není jeho starostí. "Nechtějte po starostech, aby tyhle problémy řešili, to je problém státu, vlády."

Tvorba ghetta trhem

V Krupce nebylo nikdy hodně pracovních příležitostí, přesto se tu dařilo. Většina obyvatel měla práci v nedalekých dolech, nebo podnicích v Teplicích a Ústí nad Labem. S utlumováním výroby ale narůstal počet nekvalifikovaných lidí bez práce. Ceny bytů prudce klesly a do města se začaly stěhovat další sociálně slabé rodiny.

Do sídliště na kraji obce se v posledních letech stěhují stovky nových obyvatel. "Byt 3+1 nás stál 150 tisíc," říká paní Terezie postávající před jedním z paneláků. "Realitka nám nabídla, ať prodáme dekret na byt v Praze a přestěhujeme se sem. Neměli jsme to dělat. Zvýšili nám nájem a jsme na tom stejně jako v Praze. Já z důchodu vyžiju, ale jsou tu rodiny, kde musí dětem koupit jídlo a pak jim nezbude na nájem. Jednou měsíčně tu někoho vystěhují."

Do krupského sídliště, kde nejsou žádné lavičky ani hřiště pro děti, se už stěhují i neromské rodiny. "Nabídli nám tady byt za 40 tisíc, tak jsme šli. Žije se tu dobře, i když je tu tolik Romů. Stačí se jim přizpůsobit," říká Josef Polívka, který se se ženou a pěti dětmi přestěhoval z Karlových Varů. On je na mateřské, ona v invalidních důchodu. "I s tím málem se dá žít, dětem koupíme, co chtějí, ale my se musíme uskromnit."

Z Krupky se stalo místo, kde se soustřeďují chudí lidé. Město se s tím popasovalo po svém - některé odstěhovali do Fojtovic, o několik kilometrů dál a pár set metrů výš, na hřebeny Krušných Hor, kde v zimě bývají i několik dní odříznuti od okolního světa. Ostatní, kteří zůstali na sídlišti, jsou nepřetržitě sledováni kamerami městské policie.

Do bažin

"Nemáme páku na to s tím něco víc udělat, byty na sídlišti patří družstvu. Jakmile však nezaplatí popelnice, tak na ně posíláme exekuce," popisuje starosta Puchar současnou strategii. "Že se tím problém neřeší, je mi jasné. Já řešení mám. Ale neřeknu vám ho, to je nepublikovatelné. Ochránci práv by mě za to hned zažalovali."

Zatím město dál pokračuje v odstraňování těchto lidí. Za nádražím, mezi bažinou a průmyslovou zónou, nechalo nedávno postavit dva přízemní domy "Na půli cesty." Ty mají sice pomáhat dětem z dětských domovů, místo nich ale do něj město sestěhovalo několik rodin z Fojtovic a Krupky.

"Chtěli jsme, aby postavili plot, aby děti nepadaly do bažin, ale oni to chtěj oplotit celé. Jsme tu jako v koncentráku, jenom Romové na jednom místě," říká Iveta Bandiová, která dříve žila ve Fojtovicích. "Žádala jsem lepší bydlení, ale oni nás dali z jednoho ghetta do druhého. Tady žiju se třemi dětmi v 1+1."

Za Fojtovice čistější 

Vypadá to, že podobný osud čeká i další obyvatele Fojtovic. Před půl rokem zde totiž vzniklo Sdružení za obnovu Fojtovic s cílem nastolit pořádek a zvelebit okolí. "Chceme nahradit samosprávu, krupská radnice se o nás nezajímá," říká Daniela Tylová, místopředsedkyně sdružení. Členy jsou všichni - kromě Romských obyvatel obce.

Plán na nastolení pořádku je jednoduchý. "Od města koupíme za 220 tisíc obě bytovky a těm, kteří budou nepřizpůsobiví, neprodloužíme smlouvu," vysvětluje strategii paní Tylová. "To já bych se s tím nepáral a normálně bych je postřílel," vyhrkne jeden z místních. Sdružení chce v obci postavit informační centrum, parkoviště a bufet. Podle Sdružení by Romvé odrazovali německé turisty.

V tom, koho budou letos volit mají i ve Sdružení jasno. "Volila jsem ODS, ale když vidím, že starosta náš problém neřešil a odmítal se s námi setkat, tak už tuhle stranu volit nebudu," říká paní Tylová.  

Jiná cesta

Podle bývalého starosty a současného zastupitele Jiřího Malečka (nezávislý) je chování města nepřípustné. Ze zcela opačného důvodu, než jaký má paní Tylová. "To, co se zde děje, je gigantický problém. Hlavně ale kvůli rasistickému kontextu," říká Maleček. "Místo, aby těmto lidem pomáhali v místě, kde žijí, sestěhovávají je na nedůstojná místa, kde jsou vyloučeni z běžné společnosti a problémy logicky narůstají."

Zastupitel Maleček i Černý z Člověka v tísni nabízí řešení. "Je nutné, aby více institucí - škola, úřad práce, samospráva, neziskovky - mezi sebou komunikovalo o jednotlivých rodinách," říká Černý. "Ten  problém se totiž týká jednotlivců, proto je nutné k nim tak přistupovat, ne jako k jednotné mase."

Člověk v tísni chce do tří let připravit konkrétní strategický plán pro Ústí nad Labem. "Gandalovič je jeden z mála politiků, který to pochopil a nedávno poprvé jasně řekl, že jde o chudobu a sociální vyloučení," říká Černý. "A to je začátek, bez kterého se tento problém nemůže začít řešit."

Zatím se však situace podle Černého neustále zhoršuje. "Jenom v ústecké čtvrti Předlice dnes žijí stovky lidí, kteří nemají peníze na základní životní potřeby. Nemají co jíst, v zimě čím topit, jsou zadlužení tak, že to nemohou nikdy splatit," upozorňuje. "Do pěti let bude chudoba eskalovat hlavně v okrajových sídlištích. To už se ale nebude týkat pouze Romů."

autor: Eliška Bártová | 21. 5. 2006 0:01

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama