Praha - Počet obětí nebezpečného pneumokoku již letos překročil desítku. V některých krajích se tak již na začátku září blíží počty nakažených a mrtvých pacientů k číslu, kterého loni dosáhly za celý rok.

Například ve Zlínském kraji je navíc již nyní počet pacientů s pneumonií vyšší než loni.

Nejčastěji onemocněli lidé nad 65 let a děti. Oběťmi se však stali i dospělí, většina z těch, co letos onemocněla, nebyla očkovaná. I z průzkumů totiž vyplývá, že dospělí Češi očkování proti různým druhům onemocnění podceňují.

Podle některých hygieniků však přesto není důvod k panice. Počet nakažených lidí podle nich odpovídá dlouhodobému trendu.

V některých krajích počet roste

Nejtragičtěji zatím dopadla onemocnění ve Středočeském kraji, kde od začátku roku zemřelo již sedm lidí. 32 lidí je navíc nakaženo.

Výrazný nárůst onemocnění hlásí se 2 mrtvými a 19 nakaženými Jihočeský kraj. "Ve srovnání s rokem 2010 se jedná o významný vzestup - před dvěma lety bylo hlášeno 11 případů za celý rok," upozornila vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické správy (KHS) Jitka Luňáčková.

Dva lidé již letos zemřeli ve Zlínském kraji. KHS eviduje do začátku září deset případů onemocnění pneumokokem. Loni přitom bylo případů osm, z toho jeden člověk zemřel.

V Libereckém kraji zemřel letos na nákazu pneumokokem jeden muž. Hygienici v kraji vědí o dalších devíti lidech, kteří se s tímto závažným invazivním onemocněním léčili.

"Je to ale jen špička ledovce, evidujeme pouze všechny laboratorně potvrzené nálezy," upozornila vedoucí KHS v Liberci Jana Prattingerová.

"V případě Libereckého kraje bylo devět osob, které onemocněly pneumokokovou infekcí, starších 50 let. Ani jeden z pacientů nebyl proti invazivním pneumokokovým onemocněním očkován," dodala Prattingerová. 

Podle epidemioložky se nedá říct, zda nemocných v kraji přibývá nebo ubývá. "Je to statistika malých čísel," konstatovala. V uplynulých třech letech hygienici zaznamenali ročně v průměru 16 případů.

V některých krajích však počet onemocnění odpovídá dlouhodobému trendu. "Ona je to tak trošku fáma, že je teď nakažených více, ten trend je minimálně v našem kraji již několik let stejný," řekla deníku Aktuálně.cz Petra Jirkovská z KHS Karlovarského kraje.

Situaci s rostoucím počtem nakažených komplikuje i fakt, že hygienici se obvykle dozvědí jen o závažných případech. U dalších se ale onemocnění pneumokokem může projevit například "jen" zánětem středního ucha nebo infekcí horních cest dýchacích.

Ročně se potvrdí 400 případů

Za prvních osm měsíců letošního roku bylo v celé ČR hlášeno 205 případů invazivního pneumokokového onemocnění. Loni evidoval Státní zdravotní ústav v ČR 385 případů onemocnění, 53 lidí na něj zemřelo. Nejrizikovějšími skupinami jsou malé děti a senioři nad 65 let.

Každý rok tak zemře přibližně14 procent nakažených dětí mladších pěti let.

Pneumokok je bakterie, která je běžně ve sliznici úst, nosu a horních cest dýchacích. V nosohltanu ji má více než desetina zdravých dospělých a až 60 procent dětí. Pneumokok nosičům nezpůsobuje problémy.

Pokud se ale oslabí obranné mechanismy, například při viróze, může proniknout do míst, kam nepatří, a způsobit závažnou infekci. Jde o kapénkovou infekci, která se přenáší hlavně tělesným kontaktem, při kýchání a kašlání. Nakazit se lze od člověka s infekcí nebo od bacilonosiče.

První příznaky pneumokokového onemocnění jsou podobné chřipce - teplota, zimnice, třesavka, bolesti hlavy a zvracení. Právě proto jsou pneumokoková onemocnění velmi zrádná. Pneumokok postihuje jednotlivé orgány a způsobuje závažné záněty středouší, těžké zápaly plic i pneumokokové meningitidy.

Bakterie, která se dostane do krevního řečiště, postupuje v organismu velmi rychle. Onemocnění lze předejít dostupným očkováním.

Pro nejmenší děti jsou na trhu dvě vakcíny. Očkovací látka pokrývající základní spektrum deseti sérotypů, kterou plně hradí stát, a vakcína s rozšířeným spektrem 13 sérotypů, která se doplácí.

Dospělí očkování podceňují

Z posledních průzkumů agentury STEM/MARK však vyplývá, že dospělí očkování nejen proti pneumokoku podceňují.

Nepovinná očkování využívá jen čtvrtina dospělých. Termíny povinných přeočkování si hlídá jen 63 procent dospělých, zatímco u dětí je proočkovanost téměř stoprocentní.

S věkem navíc zájem lidí o očkování klesá, nejvíce je podceňují muži vyššího věku. Povinná přeočkování (třeba proti tetanu), podstupuje v řádných termínech 70 procent žen, ale jen 55 procent mužů.

V případě povinných očkování a přeočkování stoupá zodpovědnost s věkem, zatímco v případě nepovinných klesá.

Lékaři upozorňují na to, že zejména u starších lidí má prevence očkováním velký význam. "Imunitní systém s věkem stárne, zvyšuje se riziko závažnějších a komplikovanějších průběhů onemocnění jako chřipka nebo pneumokokové infekce," varoval primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Chmelík.

U starších lidí podle něj komplikuje situaci to, že mívají chronická onemocnění jako vysoký tlak, cukrovku či nemoci srdce a cév. "Pokud se takto nemocní lidé nakazí například chřipkou nebo pneumokokem, často končí s komplikovaným průběhem onemocnění v nemocnici," řekl.