V Brně budou vychovávat kosmické inženýry. Studenty naučí sestavit i vlastní satelit

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
7. 2. 2022 19:32
Evropská kosmická agentura chce každý rok najmout sto nových lidí, šanci mají i Češi. Na Vysokém učení technickém v Brně proto letos otevřou obor, kde budou vychovávat kosmické inženýry. Studenti se tam mají naučit například sestavit vlastní satelit a stanou se specialisty na systémy vyskytující se v satelitech či kosmických plavidlech. Podívají se také do špičkových center vesmírného výzkumu.

Geniální britský fyzik Stephen Hawking v listopadu 2016 ve svém projevu na Oxfordské univerzitě předpověděl, že lidstvo musí kolonizovat vesmír, pakliže chce přežít. Planeta Země je podle něj velmi křehká a zranitelná, mít plán B a být schopen vystěhovat se na jinou planetu by znamenalo, že katastrofa na Zemi by nemusela znamenat konec lidské rasy. 

Také Evropská kosmická agentura (ESA) na svých stránkách píše, že planeta Země se jeví čím dál zranitelnější a že čelí hned několika zásadním nebezpečím - z vesmíru v podobě aktivního Slunce, rychle se pohybujících planetek, asteroidů a také vysloužilých družic a dalšího vesmírného odpadu. Lidé musí čelit mnoha výzvám i na Zemi, od klimatických změn přes rychlý vývoj technologií až po přelidnění.

Jednou z reakcí ESA je velká generační obměna spojená s vlnou odchodů agenturních zaměstnanců do důchodu. Agentura si stanovila ambiciózní cíl: v příštích deseti letech chce každý rok nabrat sto nových zaměstnanců. Průběžně tak bude vypisovat výběrová řízení na stovky míst pro inženýry, vědce, administrativní pracovníky a další související pozice. Agentura preferuje poměrné zastoupení národností mezi svými zaměstnanci, velkou šanci tak mají i čeští kandidáti. V Praze navíc sídlí nová Agentura pro kosmický program EU, což přináší další příležitosti pro české firmy a vědce.

Česko na tyto výzvy reaguje například prvním studijním programem zcela zaměřeným na vesmírný průmysl. Vypsalo ho Vysoké učení technické v Brně. Jmenuje se Space Applications a jedná se o magisterský obor vyučovaný v angličtině. "Podle našeho názoru nemá smysl v tomto oboru zvažovat studium v jiném jazyce, než je angličtina, na které je vesmírný průmysl postavený. Budoucí absolventi tak snadno najdou uplatnění kdekoliv ve světě," vysvětluje garant programu Tomáš Götthans.

Poptávka po specialistech roste

Obor se otevře příští školní rok na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií. Na jeho vzniku se podílela přímo Evropská kosmická agentura. Studenti se tu naučí sestavit vlastní satelit a podívají se do špičkových center vesmírného výzkumu, jako je Německé středisko pro letectví a kosmonautiku nebo nizozemská centrála ESA.

"Člověk musí objevovat nové věci, ať už je to vesmír, nebo oceány. Vezměte si třeba Elona Muska, který se snaží dostat lidstvo na Mars a zvýšit naše šance na přežití. Stále rychleji vznikají nové firmy a start-upy zaměřené na průzkum vesmíru. Jedná se tedy o specialisty na systémy vyskytující se v satelitech či kosmických plavidlech," uvádí. Program kombinuje poznatky z elektrotechniky s vědomostmi ze strojařiny - s tou pomohou pracovníci Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického.

Studenti projdou v prvním ročníku astrofyzikou, kde proniknou do tajů pohybu kosmických těles, či předměty zkoumajícími elektromagnetické jevy, radiaci či fotoniku a zkusí si sestrojit menší satelit. V dalším ročníku se přidá programování, návrhy antén a komunikačních zařízení. Dostane se jim také základů kryptografie, v níž se naučí šifrovat zprávy.

"Dnes enormně roste počet malých satelitů ve vesmíru, protože se snížila cena za jejich vynesení. Vidíme zde potenciál pro řadu firem, třeba i menších, které mohou pomáhat například se snímkováním Země, sledovat COv atmosféře nebo třeba zajišťovat komunikaci chytrých zařízení z oblasti internetu věcí. Těch aplikací je celá řada. A právě jak roste počet firem, roste i poptávka po systémových inženýrech s vědomostmi z oblasti kosmického průmyslu," doplnil Götthans, který program vytvořil právě na základě poptávky průmyslových partnerů.

Ačkoliv anglické studijní programy musí ze zákona zahrnovat školné, podařilo se prosadit snížení poplatku na minimální výši. Studenti Space Applications tak za rok studia zaplatí tisíc eur, tedy necelých 25 tisíc korun. Protože řadu studentů ale čeká placená stáž u některého z partnerů, mělo by se jim školné podle garanta vykompenzovat už v průběhu studia.

"Nebojte se, na Brněnsku funguje spousta kosmických firem a vždy existuje možnost pracovat pro ně i během studia. A pokud to počítáte, jde jen o sto eur měsíčně. To není nic, co by nešlo vydělat v kosmickém průmyslu," píše fakulta na webu. Přihlášky do prvního studijního programu pro kosmický průmysl je možné podávat do konce března 2022.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Fond J&T Arch Investments koupí 9,99 procenta v Moneta Money Bank

Fond J&T Arch Investments koupí 9,99 procenta akcií Moneta Money Bank od fondu Petrus Advisers. V následující dnech fond plánuje požádat Českou národní banku o schválení nabytí kvalifikované účasti. 

Minoritní podíl fond koupí ve dvou krocích. První část ve výši 8,89 procenta nabude bezprostředně, zbývajících 1,1 procenta pak pořídí do konce roku. Fond akcie kupuje za prémii oproti aktuální tržní ceně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, uvedla IEA

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v dnešní zprávě. Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv.

"Odchod energetického sektoru od fosilních paliv může být díky jaderné energii rychlejší a bezpečnější," uvedla IEA. "V dnešní globální energetické krizi se snižování závislosti na dovozu fosilních paliv stává prioritou při zajišťování energetické bezpečnosti. Neméně důležitá je klimatická krize," dodala. K dosažení uhlíkové neutrality je podle IEA zapotřebí do roku 2050 zvýšit kapacity pro výrobu jaderné energie na 812 ze současných 413 gigawattů.

Agentura rovněž upozornila, že téměř dvě třetiny jaderných elektráren jsou nyní starší než 30 let a že produkce jaderné energie ve vyspělých ekonomikách by do roku 2030 mohla klesnout o třetinu. Podle šéfa IEA Fatiha Birola nyní nicméně nastaly podmínky k většímu využívání jaderné energie.

"Vzhledem k dnešní globální energetické krizi, prudce rostoucím cenám fosilních paliv, problémům v oblasti energetické bezpečnosti a ambiciózním klimatickým závazkům věřím, že jaderná energie má unikátní příležitost pro návrat," uvedl Birol. "Nová éra pro jadernou energii ale není v žádném případě zaručena. Bude záviset na tom, zda vlády uskuteční kroky k zajištění bezpečnosti a udržitelnosti provozu jaderných elektráren v příštích letech," dodal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy