snížení platů státních zástupců. Žalobci kvůli úsporám přišli o čtyři procenta mzdy. Opatření platilo jen do konce loňského roku.

Totožné úspory v případě soudcovských mezd přitom loni ÚS zrušil jako hrozbu pro nezávislost justice. Na rozdíl od soudců tak státní zástupci nedostanou zpět peníze, o které přišli.

Ústavní soudci nebyli jednotní. Rozhodla těsná většina. Unie státních zástupců čeká na podrobné zdůvodnění verdiktu.

Nález ÚS, který provází sedm různých stanovisek, stojí na tvrzení, že státní zástupci jsou v odlišném postavení než soudci, a proto se na ně nevztahují starší verdikty o nepřípustnosti snižování platů v justici. Státní zastupitelství podle ÚS nevykonává soudní moc.

"Dosavadní judikatura Ústavního soudu neobsahuje takový výklad ústavního pořádku, který by skupině státních zástupců poskytoval v platových otázkách postavení obdobné nezávislosti soudcovské," stojí v nálezu, který jako zpravodajka připravovala Ivana Janů.

Podle prezidentky Unie státních zástupců Lenky Bradáčové není pro státní zástupce zklamáním, že nemají stejnou úroveň nezávislosti jako soudci. Dokud neuvidí celé odůvodnění nálezu, nechce nález označit jako prohru státních zástupců. "Důležitý je pro také těsný poměr, jakým soudci rozhodli," řekla Bradáčová.

Státní zástupci podle ní od Ústavního soudu v odůvodnění očekávají, že v něm vymezí "vzhledem k potřebné míře nezávislosti postavení veřejné žaloby v systému institucí tohoto státu." Hodně záležet však bude i na oponentních názorech soudců, kteří se nepřiklonili k výroku a kteří svůj názor musí odůvodnit.

Čtyřprocentní snížení platů žalobců na jeden rok podle ÚS není tak výrazným zásahem, který by ztížil nebo zmařil úkoly státního zastupitelství. Nelze prý ani hovořit o porušení práva na spravedlivou odměnu za práci. "Platovou úroveň státních zástupců po tom snížení nelze považovat za nespravedlivou," uvedla Janů.

Návrh na zrušení sporného ustanovení zákona o platu státních zástupců podal Obvodní soud pro Prahu 5, který má na stole žalobu jednoho z pracovníků Městského státního zastupitelství v Praze.

Žalobce dostal za leden 2010 čistý plat 41 653 korun. Bez úsporných opatření by přitom měl nárok na 43 268 korun. U obvodního soudu proto žádal rozdíl obou částek - tedy 1615 korun. Jeho žaloba, jedna z mnoha podobných, se stala modelovým případem, na jehož základě úsporné opatření v uplynulých měsících přezkoumával Ústavní soud.

Podle obvodního soudu porušuje snížení platů státních zástupců několik důležitých zásad, principů a práv. Jde například o princip nezávislosti státních zástupců, zákaz diskriminace, princip rovnosti a právo na spravedlivou odměnu za práci.

Snížení platů ohrožuje nezávislost

Snížení platů prý může ohrozit nezávislost státního zastupitelství, a tím i celé justice. Státní zástupci mají podobně jako soudci striktně omezené možnosti přivýdělku a nemohou stávkovat ani kolektivně vyjednávat o mzdách.

Návrh upozorňoval také na to, že úsporná opatření nedopadla na všechny státní zaměstnance, ale jen na některé profese - například právě na státní zástupce a soudce, což prý není spravedlivé, přiměřené ani efektivní. Roční úspory na platech žalobců činily podle důvodové zprávy k zákonu 31,2 milionu korun, což bylo 0,02 procenta plánovaného schodku státního rozpočtu.

Právní úprava platů státních zástupců se možná brzy změní. Sněmovní rozpočtový výbor koncem června doporučil poslancům přijmout novelu, podle níž by se platy žalobců přímo odvíjely od platů soudců - měly by představovat 90 procent soudcovské mzdy.

Snížil by se tak rozdíl mezi platy žalobců a soudců. Kdyby se zákon o platech žalobců brzy nezměnil, státní zástupci by dostávali v letech 2012 až 2014 jen asi 82 procent soudcovských mezd.