Praha - Zveřejňovat sponzory prezidentské kampaně až po volbách, jak to nyní činí tým Miloše Zemana, už by příště nemělo být možné. Poslanci a senátoři z různých politických stran přiznávají, že způsob financování kampaně zvoleného prezidenta ukázal na díry v zákoně, které chtějí napravit.
Zákonodárci přiznávají, že financování první přímé volby prezidenta nebylo tak transparentní, jak si původně slibovali. Volební účet Miloše Zemana je prakticky učebnicí triků, jak nedokonalý zákon obejít.
"Musíme se snažit co nejvíce zavřít vrátka, která jsou vynalézaví sponzoři nebo lidé kolem kampaní prezidentských kandidátů schopni najít. Že jsou skupiny, které našly způsob, jak říct voličům pravdu o sponzorech až po volbách, je negativum a z toho se musíme poučit," přiznává předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Stanislav Polčák (TOP 09).
Naráží tak na trik Zemanova týmu, kvůli němuž voliči ani téměř dva týdny po volbě nevědí, kdo vlastně Zemanovi zaplatí většinu kampaně. Téměř dvě třetiny peněz potřebných na zaplacení faktur totiž sponzoři podle dohody s týmem zašlou až po volbách.
"To je určitě jedna z věcí, nad kterou bychom měli diskutovat," myslí si Polčákův kolega ve výboru Marek Benda (ODS).
Polčák přiznává, že při sestavování zákona nikoho nenapadlo, že by ho chtěl někdo tímto způsobem obcházet. Této praxi by se podle něj dalo zabránit tím, že přijímat dary bude povoleno pouze do začátku voleb. "Voliči by měli vědět, s čím ten kandidát do kampaně vstupuje," myslí si poslanec. S placením faktur po volbách by problém neměl.
Podobné je to i se zveřejňováním původu darů. Zemanovi během kampaně na účtu přibylo více než půl milionu korun od anonymních dárců. Po tlaku médií Zemanův volební tým část z nich mezi prvním a druhým kolem volby zveřejnil. Jména některých sponzorů ale nejsou známa doteď.
U většiny Zemanových dárců navíc nejsou uvedeny zákonem dané náležitosti, jako je adresa bydliště nebo rok narození. Pokud však volební tým informace doplní před tím, než uzavře účetnictví, vše bude zřejmě právně v pořádku. A pokud ne, nehrozí téměř žádný postih.
Bezzubý zákon
Zákon sám neobsahuje žádné sankce a napadnutí špatného financování je omezené. Stížnost může podat pouze jiný prezidentský kandidát a jediným možným trestem je pokuta. O věci navíc bude rozhodovat jiný soud než ten, který má na starosti volbu jako takovou, a mnohem později.
"Sankční následky neprůhledného financování na výsledky volby jsou iluzorní. Opatření jsou bezzubá," myslí si senátorka a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
Předseda senátního výboru, který bude mít na starosti kontrolu financování kampaní, Jiří Oberfalzer by uvítal, kdyby v zákonu přibyly přímé sankce. "Ke zvážení je také možnost ovlivnění voleb jako takových v případě vážného pochybení," uvedl Oberfalzer.
Tady se ale senátoři s poslanci vládních stran neshodnou. Polčákovi přijde finanční postih dostačující, výjimečně vážné případy pak podle jeho výkladu může vzít v úvahu i Nejvyšší soud při posuzování průběhu voleb. Podle Bendy pak kandidáta, který nemá v pořádku účty, vytrestají sami voliči tím, že mu nedají hlas.
"Za excesy ve financování má být pokuta, případně politický trest nezvolení. Ale nemůžeme říci 2,5 milionu lidí, kteří volili (Zemana - pozn. red.), že volba je neplatná," protestuje Benda.
I přes chyby jsou poslanci přesvědčeni, že zákon posunul otevřenost financování kampaní dopředu. "Ve Spojených státech se snaží regulovat financování 150 let a v každé kampani je nějaký problém. My máme za sebou první pokus. To, co jsme se naučili, musíme využít do budoucna," konstatoval Benda.
